Władysław Oporowski - Władysław Oporowski - Wikipedia

Jeho Excelence

Władysław Oporowski
Arcibiskup z Gniezna
Primas Polska
Władysław Oporowski.PNG
Kostelřímský katolík
ArcidiecézeGniezno
Nainstalováno1449
Termín skončil1453
Osobní údaje
narozený1395
Zemřel11. března 1453
Oporów
ErbEpiskopální erb arcibiskupa Jana Sprowského,


Władysław Oporowski (1395–1453) byl a polština středověký politický a náboženský vůdce. Náměstek polského kancléře (1429–1434), Biskup z Kujawy (1434–1449), arcibiskup z Gniezna a polský primát (1449–1453). Uznává se, že byl mnohem lepším diplomatem a politikem než církevní úředník.[1]

Životopis

Władysław Oporowski se narodil v roce 1395 jako druhý syn vojvoda Łęczyca, Mikołaj z Oporowa. Jeho rodinný erb byl Sulima.

Studoval na Univerzita v Padově a pracoval v Královském kancléřství. V roce 1422 spolu s Mikołaj Kiczka zastupoval Polsko a polského krále Władysław Jagiełło v soudním řízení mezi Polskem a Polskem Řád německých rytířů před Svatý stolec v Římě. Taková diplomatická služba pro Jagiełla a než pro jeho syna, Kazimír IV. Jagellonský, získal od krále politickou podporu; také obdržel mnoho prelát a kánon pozic.[1] V roce 1426 přednášel jako profesor práva na Krakovská akademie.[2]

Po smrti arcibiskupa a primáta Wincenty Kot, pozice byla navržena Zbigniew Oleśnicki, ale on to odmítl.[1] Poté polský král Kazimír IV., Jehož Oporowski silně podporoval, navrhl Oporowského kandidaturu.[1] Kandidatura proběhla, i když ne bez námitek metropolitní kapitoly.[1]

Oporowského vláda jako arcibiskupa a primáta byla poměrně kontroverzní. Krátce poté, co byl zvolen za arcibiskupa a primáta, nařídil vše dárkové předměty a nominace vydané jeho předchůdcem je třeba vzít zpět.[1] Dále urazil místní církevní úředníky tím, že se odmítl účastnit tradičního Ingres (přivítání) v Gniezno Cathedral, a nakonec mnoho z nich obvinil z korupce a finančního zpronevěry po Kotově smrti primátem.[1] Jedním z jeho hlavních politických oponentů byl kardinál Zbigniew Oleśnicki, jehož nominaci na kardinála před několika lety hlasitě oponoval Oporowski.[1][3]

Oporowski zřídka zůstal Gniezno, místo toho raději své rodinné sídlo v Oporów.[1] Nezajímal se příliš o problematiku Gniezno diecéze; místo toho se soustředil na zlepšení své vlastní politické moci a bohatství.[1] V Oporowě dohlížel na stavbu Hrad Oporów.[4] Zemřel 11. března 1453 na zámku Oporów a byl pohřben v místním kostele.[1]

Poznámky

  1. ^ A b C d E F G h i j k (v polštině) Bernadeta Kruszyk, Władysław Oporowski, Poczet Arcybiskupów Gnieźnieńskich, Archidiecezja Gnieźnieńska
  2. ^ (v polštině) Kazimierz Morawski, Historya Uniwersytetu Jagiellońskiego: Srednie wieki i odrodzenie. Z wstepem o Uniwersytecie Kazimierza Wielkiego, díl 1, Z drukarni Uniwersytetu Jagiellońskiego pod zarzạdem J. Filipowskiego, 1900, Google Print, s. 274 (veřejná doména)
  3. ^ Natalia Nowakowska, Církev, stát a dynastie v renesančním Polsku: kariéra kardinála Fryderyka Jagiellona (1468-1503), Ashgate Publishing, Ltd., 2007, ISBN  0-7546-5644-6, Google Print, str.24
  4. ^ Neal Bedford, PolskoLonely Planet, 2008, ISBN  1-74104-479-0, Tisk, str.134

Další čtení

  • J. Fijałek, Polonia apud Italos scholastica saeculum XV, Krakov 1900, s. 54-57.
  • A. Gąsiorowski, Oporowski Władysław (właściwie Władysław z Oporowa) h. Sulima (zm. 1453), podkanclerzy koronny, biskup włocławski, potem arcybiskup gnieźnieński i prymas, Polski Słownik Biograficzny, t. XXIV, Wrocław 1979, s. 142-144.
  • J. Korytkowski, Arcybiskupi gnieźnieńscy, prymasowie i metropolici polscy od roku 1000 do roku 1821, t. I-V, Poznaň 1888-1892.
  • M. Kosman, Poczet prymasów Polski, Warszawa 1997, s. 85-88.
  • P. Nitecki, Biskupi Kościoła w Polsce. Słownik biograficzny, Warszawa 1992, s. 155.
  • K. R. Prokop, Arcybiskupi gnieźnieńscy w tysiącleciu, Kraków 2000, s. 130-133.
  • Zofia Wilk-Woś, Władysław z Oporowa (ok. 1395-1453), podkanclerzy królewski, biskup włocławski i arcybiskup gnieźnieński„Studia Claramontana“, t. 21, 2003, s. 174-449.

externí odkazy

Tituly katolické církve
Předcházet
Wincenty II Kot		 Primas Polska
Arcibiskup z Gniezna
1449–1453		Uspěl
Jan II ze Szprewy