Vladislav Achalov - Vladislav Achalov
Vladislav Alekseyevich Achalov | |
---|---|
![]() | |
narozený | Okres Arsky, Tatar ASSR, Sovětský svaz | 19. listopadu 1945
Zemřel | 23. června 2011 Moskva, Rusko | (ve věku 65)
Věrnost | ![]() |
Servis/ | Sovětská armáda, Sovětské výsadkové síly |
Roky služby | 1966–1991 |
Hodnost | Generálplukovník |
Příkazy drženy | Sovětské výsadkové síly |
Ocenění | Řád za službu vlasti v ozbrojených silách SSSR, 1., 2. a 3. třída |
Vladislav Alekseyevich Achalov (ruština: Владислав Алексе́евич Ача́лов; 19. listopadu 1945-23. Června 2011) byl a sovětský Všeobecné kdo najednou velel Sovětské výsadkové síly.
Životopis
Achalov absolvoval Kazanskou tankovou školu Rudé armády v roce 1966. Kariéru zahájil v armádě jako velitel čety tanků, později se stal velitelem roty tanků. V roce 1973 absolvoval Akademie obrněných sil ale v roce 1974 přeložen k výsadkovým silám a stal se velitelem dělostřeleckého pluku. V letech 1975–1977 byl velitelem výsadkového pluku a později (1977–1978) místopředsedou velitele 98. gardová výsadková divize. V letech 1978-82 byl velitelem 7. gardová výsadková divize.[1]
V únoru 1981 navštívil Varšavu a v září se zúčastnil „Zapad-81“ tréninkové cvičení.[2] Po absolvování Voroshilovská akademie generálního štábu v roce 1984 se stal zástupcem velitele 2. gardová tanková armáda a 1985 velitel 8. gardová armáda v rámci Skupina sovětských sil v Německu. V letech 1987–1989 pracoval v Leningradu[1] jako náčelník štábu, první zástupce velitele Leningradský vojenský okruh.[3] Od ledna 1989 do prosince 1990 byl velitelem sovětských výsadkových sil.
V prosinci 1990 nečekaně, „bez předběžné diskuse, žádný z obvyklých postupů, jako jsou rozhovory s ústředním výborem nebo Poltburem,“[4] byl jmenován náměstkem ministra obrany. To trvalo až do srpna 1991. Po puči v srpnu 1991 byl poslán do sanatoria, „obvyklého předčasného vynuceného odchodu do důchodu“.[5] V letech 1990–1993 byl členem Nejvyšší rady Ruské sovětské republiky.[1]
Zastánce neúspěšných pokusů o převrat 1991 a 1993, v pozdějších letech vedl svaz veteránů výsadkáři a uspořádal velký protest proti politice Jelcina. Achalov zemřel v Moskva nemocnice 23. června 2011 ve věku 65 let.[6][7]
Rodina
V roce 1974 se oženil s Larisou Pavlovnou Gudzi a měl syna a dceru.[8]
Reference
- ^ A b C Центральный совет Всероссийского союза общественных объединений ветеранов десантных войск "Союз сосз" (v Rusku). Citováno 26. června 2011.
- ^ Jerzy Malczyk (2011-06-23). „Rosja. Zmarł generał Aczałow, niedoszły obrońca komunizmu w Polsce“ (v polštině). Gazeta Wyborcza. Citováno 26. června 2011.
- ^ Schofield, 1993, říká veliteli, ale to se nejeví jako správné. Schofield, 1993, 264.
- ^ Carey Schofield, „The Russian Elite: Inside Spetsnaz and the Airborne Forces“, Greenhill Books, London, 1993, s. 201-202.
- ^ Schofield, 1993, 228.
- ^ Rebel General Dies, The Moscow Times, 24. června 2011
- ^ Sovětský generál Vladislav Achalov zemřel v 65 letech, CBS News, 24. června 2011.
- ^ Schofield, 1993, 264.