Vladimír Estragon - Vladimir Estragon

Vladimír Estragon
PůvodNěmecko
ŽánryAvant-rock
Aktivní roky1988–1989
ŠtítkyEnja /Chodit po špičkách
Minulí členovéFM Einheit
Ulrike Haage
Alfred Harth
Phil Minton

Vladimír Estragon byli avant-rock skupina založená v r západní Německo v roce 1988 Němec skladatel a rákosový hráč Alfred Harth s FM Einheit, Ulrike Haage, a Phil Minton (Spojené království ). V roce 1980 Harth produkoval LP Es herrscht Uhu im Land na JAPO /ECM s myšlenkou integrace punk rock, free jazz a klasická hudba a ve 80. letech se ve skupinách řídili tímto designem Cassiber, Kachna a kryt, Gestalt et Jive a Vladimír Estragon.Vladimír Estragon používali elektronická uspořádání, jejichž přednastavená poezie byla otrávena šikmými složitostmi a náhlými animacemi vstupujícími do obrazu, když to bylo méně očekávané.

Vladimir Estragon předvedl své postmoderní programu v letech 1988–1989 i na Berlínský jazzový festival a Jazzfestival Münster. Navzdory pozvánkám na nadcházející turné do Austrálie a Spojených států se skupina zastavila příliš brzy, když Haage odešel do popové skupiny Rainbirds.

název

Název skupiny odkazoval na znaky v Čekání na Godota podle Samuel Beckett. Název alba skupiny byl převzat z fráze v James Joyce je Finnegans Wake. Obě jména vybral Harth, který od roku 1968 upřednostňoval Samuela Becketta jako spisovatele. Harth interpretoval dvě postavy Wladimira a Estragona Čekání na Godota tak jako západní Německo a Východní Německo během studené války, kteří čekají na sjednocení. Překvapivě všem Železná opona zhroutil se několik měsíců po založení hudební skupiny Vladimir Estragon.

Členové

Diskografie

Tři kvarky pro Muster Marka (LP + CD, Enja Records / Tip Toe, 1989)[1]

Reference

Zdroje

  • Jürgen Schwab: Der Frankfurt-Sound. Eine Stadt und ihre Jazzgeschichte (n). Frankfurt / Main: Societäts-Verlag, 2005, se 2 CD,ISBN  3-7973-0888-4
  • Christoph Wagner: Brüche und Kontinuität.V „Neue Zeitschrift für Musik“ 6/2007
  • FM Einheit na webu: Webové stránky FM Einheit
  • Recenze, kterou napsal (a) Massimo Ricci

externí odkazy