Vitaly Gamov - Vitaly Gamov
Generálmajor Vitaly Ivanovič Gamov (ruština: Виталий Иванович Гамов; 1962-28. Května 2002),[1] byl zástupcem velitele tichomořského regionálního ředitelství Pohraniční služba Ruska.[2] Byl zabit ve svém domě poté, co odmítl vzít úplatky a umožnit pytlákům outsourcovat jejich uchýlení se do Japonska.[3]
Gamov se narodil rodině a kolchoz řidič kamionu v Gorny Gigant u Almaty, Kazachstán, pak část Sovětský svaz. Vystudoval školu pohraniční stráže a sloužil většinou na ruském Dálném východě. Zúčastnil se První čečenská válka, byl velitelem South Kurily Pohraniční stráž, poté skupina pohraničních stráží Južnosachalinsk. Stal se Generálmajor ve věku 39 let.[1]
21. května 2002 jeho Južno-Sachalinsk byt s byl spálen hořící pochodní a okny byly vyhozeny tři plastové kanystry naplněné benzínem. V době incidentu byli v bytě Vitaly Gamov, jeho manželka Larissa a jeho syn Ivan. Když se Vitaly Gamov snažil uhasit plameny, jeho syn otevřel dveře k útěku. Do místnosti pronikl poryv vzduchu, který způsobil výbuch hořícího benzínu. Ivanovi se podařilo uniknout jen s malými popáleninami, ale jeho rodiče měli méně štěstí. Z Sachalin, Ivanova 38letá matka byla nakonec převezena do nemocnice v Tokio. Tam podstoupila měsíce léčby popálenin pokrývajících celé tělo. Ivanův otec to zvládl jen tak daleko Sapporo, na sousedním japonském ostrově Hokkaido. „Vitaly nikdy neomdlel, i když se mu odlupovala kůže,“ řekl soused agentuře Reuters. „Vedl jsem ho do sanitky. Jeho kůže byla šedá a tvrdá jako dřevo. Byl to hrozný pohled.“ O týden později Gamov zemřel v nemocnici.
Dne 17. listopadu 2006, čtyři a půl roku po smrtelném útoku, čelili tři muži (Alexej Anikin, Alexej Britov a Sergej Malyutin) soudu Južno-Sachalinsku a byli uznáni vinnými ze žhářství a zabití. Pronásledovatelé trvali na obvinění z úmyslné vraždy, ale soud zjistil, že nebyla prokázána. Obvinění byli odsouzeni ke čtyřem letům vězení. Případ byl odvolán v Nejvyšší soud Ruské federace ale dne 26. listopadu 2008 se rozhodl rozsudek nezměnit[4]
Reference
- ^ A b „Я вернусь домой генералом ...“ Karavan 31. května 2002
- ^ Расследование уголовного дела об убийстве генерала Гамова завершено Regnum
- ^ Гамова сожгли неосторожные хулиганы Gazeta.ru 19. června 2008
- ^ Верховный суд оставил без изменений приговор виновным в гибели генерала Гамова (Сахалин) Regnum 26. listopadu 2008