Vincenzo Nardiello - Vincenzo Nardiello
Vincenzo Nardiello | |
---|---|
Statistika | |
Skutečné jméno | Vincenzo Nardiello |
Hmotnost | Super střední váha |
Výška | 5 stop 10 1⁄2 v (1,79 m) |
Národnost | italština |
narozený | Stuttgart, Bádensko-Württembersko, Německo | 11. června 1966
Postoj | Levák |
Boxový rekord | |
Celkem bojuje | 41 |
Vyhrává | 34 |
Vítězství KO | 19 |
Ztráty | 7 |
Vincenzo Nardiello (narozen 11. června 1966) je italský mistr světa v důchodu boxer v divizi super střední váhy.
Nardiello se narodil v Stuttgart, Bádensko-Württembersko, Německo. Bývalý mistr světa v divizi super střední váhy on a Roy Jones Jr. jsou nejlépe připomínáni jako dva boxeři, kteří byli kontroverzně okradeni o rozhodnutí proti nakonec olympijskému lehkému zlatému medailistovi střední váhy Park Si-Hun v posledních dvou kolech olympijských her v roce 1988, a to navzdory tomu, že Nardiello a Jones jasně zasáhli více údery ve svých soubojích.[1] Dva z rozhodčích ve finále Jones versus Si-Hun dostali po turnaji doživotní zákaz činnosti, zatímco třetí přiznal, že jeho karta byla chybou, přičemž Jones byl jmenován vynikajícím bojovníkem turnaje.[2] Si-Hun se omluvil a odešel do důchodu. Skvrna „špatných rozhodnutí“ na olympijských hrách v roce 1988 zůstala po zbytek jejich kariéry u Nardiella a Jonese. 36 z 37 Američanů se rozhodlo v boxu na olympijských hrách v USA v roce 1984 a Jihokorejci slíbili, že se v amerických médiích dostanou zpět za to, že jim bylo v roce 1984 strašně ublíženo, a Nardiello a Jones byli terčem jihokorejských výsledkových listin čas. Nardiello, který prohrál rozhodnutí o rozdělení 3–2 Park Si-Hun, cítil, že byl podveden, hádal se s funkcionáři u ringu a musel být fyzicky odvlečen z areálu olympijských her v Soulu.[3]
Amatérské úspěchy
- 1984 italský mistr superlehké váhy
- 1985 Silver Trofeo Itálie
- Ztracený Jose Luis Hernandez (Kuba) WO
- Italský šampion z roku 1986 v těžké váze
- Vítěz z roku 1986 Trofeo Itálie
- Poražený Kalin Stoyanov (Bulharsko) KO 2
- 1987 italský šampion střední váhy
- Zastupoval Itálii jako lehkou střední váhu na olympijských hrách v Soulu 1988. Výsledky byly:
- 1. kolo ahoj
- Poražený Likou Aliu (Samoa) KO 3
- Poražený Quinton Paynter (Bermudy) KO 2
- Prohrál s Park Si-Hun (Jižní Korea) 2–3
- Vítěz z roku 1988 Trofeo Italia - Benátky, Itálie
- Poražený Renato Mastria (Itálie) 5–0
- Turnaj o stříbrný box-am 1989 - Huelva, Španělsko
- Poražený Javier Martinez (Espania) KO 3
- Prohrál s Theuer Marco (Německo) 0-5
- Vítěz roku 1990 Trofeo Italia - Benátky, Itálie
- Poražený Miodrag Radulovic (Jugoslawie) 4–1
- Poražený Theuer Marco (Německo) 3–2
Profesionální kariéra
Po olympijských hrách v roce 1988 se Nardiello stal profesionálem a vyhrál sedmnáct po sobě jdoucích zápasů. Dne 13. prosince 1991 byl Nardiello zastaven v 11. kole svého prvního zápasu o titul mistra světa WBA Super Middleweight Victor Corboba ve Francii. Poté zvítězil a prohrál, znovu získal a ztratil evropský titul Super Middlewight v zápasech v Itálii a Francii. Poté, co v Itálii srazil Massimiliana Bocchiniho, Nardiello znovu vyzval k získání titulu mistra světa, ale byl zastaven v osmém kole londýnského zápasu proti šampionovi WBC Super Middleweight Nigel Benn, v Bennově prvním zápase od jeho zápasu s Gerald McClellan který utrpěl kritická zranění.[4] Benn poté ztratil titul Thulani Malinga, ztratil poslední tři zápasy o titul a odešel do důchodu v roce 1996. Nardiello se kvalifikoval na další střelu světového titulu vyřazením italského Norberta Buena. Dne 6. července 1996 v Manchesteru v Anglii porazil Nardiello šampióna WBC Thulani Malinga a ve svém třetím pokusu získal podíl na titulu World Super Middleweight. Nardiello ztratil titul WBC v italském Miláně, později v roce 1996, kdy byl zastaven Robin Reid[5] Poté, co vyhrál další tři zápasy, Nardiello byl neúspěšný ve svém posledním zápase o světový titul a zastavil se v šestém kole zápasu o titul WBC World Super Middleweight proti Richie Woodhall (který prohrál semifinálový zápas olympiády 1988 s Jonesem) dne 13. února 1999.[6] Nardiello odešel poté, co vyhrál rozhodnutí o šesti kolech nad Glennem Odemem v Itálii dne 29. května 1999.
Smíšený
- Bratr Giovanni Nardiello, bývalý italský šampion Super Middleweight, který prohrál zápas o titul IBF s Sven Ottke ve své jediné příležitosti světového titulu.
Záznam profesionálního boxu
34 výher (19 knockoutů), 7 Ztráty (7 knockouts)[7] | |||||||
Res. | Záznam | Oponent | Typ | Kolo Čas | datum | Umístění | Poznámky |
Vyhrát | 34–7 | ![]() | PTS | 6 | 1999–05–29 | ![]() | |
Ztráta | 33–7 | ![]() | TKO | 6 (12) 1:44 | 1999–02–13 | ![]() Newcastle, Anglie | Pro WBC Super střední váha titul. |
Vyhrát | 33–6 | ![]() | TKO | 1 (?) | 1997–10–04 | ![]() | |
Vyhrát | 32–6 | ![]() | PTS | 6 | 1997–09–17 | ![]() | |
Vyhrát | 31–6 | ![]() | KO | 2 (?) | 1997–05–10 | ![]() | |
Ztráta | 30–6 | ![]() | TKO | 7 (12) 2:59 | 1996–10–12 | ![]() Milán, Lombardie | Ztracený WBC Super střední váha titul. |
Vyhrát | 30–5 | ![]() | SD | 12 | 1996–07–06 | ![]() Manchester, Severozápadní Anglie | Vyhrál WBC Super střední váha titul. |
Vyhrát | 29–5 | ![]() | KO | 1 (?) | 1996–03–09 | ![]() Milán, Lombardie | |
Ztráta | 28–5 | ![]() | TKO | 6 (12) 0:52 | 1996–01–13 | ![]() Halifax, West Yorkshire | Pro EBU Super střední váha titul. |
Vyhrát | 28–4 | ![]() | KO | 4 (?) | 1995–12–16 | ![]() | |
Vyhrát | 27–4 | ![]() | KO | 3 (8) | 1995–10–14 | ![]() Mnichov, Bavorsko | |
Ztráta | 26–4 | ![]() | TKO | 8 (12) 1:43 | 1995–07–22 | ![]() Londýn | Pro WBC Super střední váha titul. |
Vyhrát | 26–3 | ![]() | TKO | 3 (?) | 1994–10–26 | ![]() | |
Ztráta | 25–3 | ![]() | TKO | 5 (12) | 1994–06–11 | ![]() Toulon, Provence-Alpes-Côte d'Azur | Ztracený EBU Super střední váha titul. |
Vyhrát | 25–2 | ![]() | PTS | 12 | 1993–11–26 | ![]() | Vyhrál prázdný EBU Super střední váha titul. |
Vyhrát | 24–2 | ![]() | TKO | 2 (?) | 1993–07–16 | ![]() | |
Vyhrát | 23–2 | ![]() | PTS | 8 | 1993–05–28 | ![]() | |
Ztráta | 22–2 | ![]() | TKO | 10 (12) | 1993–03–17 | ![]() | Ztracený EBU Super střední váha titul. |
Vyhrát | 22–1 | ![]() | PTS | 12 | 1992–12–16 | ![]() | Vyhrál prázdný EBU Super střední váha titul. |
Vyhrát | 21–1 | ![]() | PTS | 8 | 1992–10–03 | ![]() Marino, Lazio | |
Vyhrát | 20–1 | ![]() | PTS | 6 | 1992–07–22 | ![]() Capo d'Orlando, Sicílie | |
Vyhrát | 19–1 | ![]() | KO | 1 (8) | 1992–06–25 | ![]() Licola, Kampánie | |
Vyhrát | 18–1 | ![]() | PTS | 8 | 1992–03–12 | ![]() | |
Ztráta | 17–1 | ![]() | TKO | 11 (12) 1:44 | 1991–12–13 | ![]() Paříž, Île-de-France | Pro WBA Super střední váha titul. |
Vyhrát | 17–0 | ![]() | KO | 2 (6) | 1991–10–12 | ![]() | |
Vyhrát | 16–0 | ![]() | TKO | 4 (8) | 1991–07–20 | ![]() | |
Vyhrát | 15–0 | ![]() | PTS | 8 | 1991–06–08 | ![]() | |
Vyhrát | 14–0 | ![]() | PTS | 8 | 1991–03–23 | ![]() | |
Vyhrát | 13–0 | ![]() | PTS | 10 | 1991–01–26 | ![]() Sassari, Sardinie | |
Vyhrát | 12–0 | ![]() | KO | 3 (10) | 1990–11–16 | ![]() | |
Vyhrát | 11–0 | ![]() | TKO | 5 (?) | 1990–10–15 | ![]() | |
Vyhrát | 10–0 | ![]() | TKO | 4 (?) | 1990–06–02 | ![]() | |
Vyhrát | 9–0 | ![]() | TKO | 2 (?) | 1990–05–12 | ![]() Sassari, Sardinie | |
Vyhrát | 8–0 | ![]() | TKO | 1 (8) | 1990–03–13 | ![]() | |
Vyhrát | 7–0 | ![]() | TKO | 6 (8) | 1990–01–29 | ![]() | |
Vyhrát | 6–0 | ![]() | KO | 1 (?) | 1989–07–15 | ![]() | |
Vyhrát | 5–0 | ![]() | KO | 1 (?) | 1989–06–08 | ![]() | |
Vyhrát | 4–0 | ![]() | TKO | 1 (?) | 1989–05–06 | ![]() | |
Vyhrát | 3–0 | ![]() | PTS | 6 | 1989–03–10 | ![]() | |
Vyhrát | 2–0 | ![]() | PTS | 6 | 1989–01–28 | ![]() | |
Vyhrát | 1–0 | ![]() | PTS | 6 | 1988–12–22 | ![]() |
externí odkazy
Reference
- ^ „Vincenzo Nardiello Bio, statistiky a výsledky“. Olympiády na Sports-Reference.com. Archivovány od originál dne 18. dubna 2020. Citováno 5. května 2017.
- ^ Forgive622 (13. srpna 2008). „Roy Jones Jr. vs. Park Si-Hun Olympic Scandal-Hanba Koreji“. Citováno 5. května 2017 - přes YouTube.
- ^ Ashdown, John (15. února 2012). „50 ohromujících olympijských momentů č. 14: Roy Jones Jr podvedl zlato“. Citováno 5. května 2017 - prostřednictvím The Guardian.
- ^ „Mistrovský zápas končí výletem do nemocnice“. Citováno 5. května 2017.
- ^ „Reid vyřadí Nardiella, Parisi zastaví Rey-Revillu“. www.apnewsarchive.com. Citováno 5. května 2017.
- ^ „Woodhall zastaví Nardiella na šestém místě“. www.apnewsarchive.com. Citováno 5. května 2017.
- ^ „Vincenzo Nardiello boxerský rekord“. BoxRec.com.
Úspěchy | ||
---|---|---|
Volný Titul naposledy držel Frank Nicotra | EBU Super šampion střední váhy 16. prosince 1992 - 17. března 1993 | Uspěl Ray Close |
Volný Titul naposledy držel Ray Close | EBU Super šampion střední váhy 26. listopadu 1993 - 11. června 1994 | Uspěl Frederic Seilier |
Předcházet Thulani Malinga | WBC Super šampion střední váhy 6. července 1996 - 12. října 1996 | Uspěl Robin Reid |
olympijské hry | ||
Předcházet Manfred Zielonka & Christophe Tiozzo | Lehký bronzový medailista střední váhy 1988 S: Richie Woodhall | Uspěl György Mizsei & Robin Reid |