Villa Croce Museum of Contemporary Art - Villa Croce Museum of Contemporary Art
Museo d'Arte Contemporanea Villa Croce | |
![]() | |
![]() | |
Původní jméno | Villa Croce |
---|---|
Umístění | Janov |
Držení klíčů | Osvaldo Licini, Mauro Reggiani, Mauro Radice, Lucio Fontana, Piero Manzoni, Dadamaino (Edoarda Emilia Maino), Giuseppe Uncini, Vincenzo Agnetti, Ben Vautier, Philip Cornell, Flavio Favelli, Adrian Paci, Alberto Tadiello a Marta dell'Angelo |
Velikost sbírky | > 3000 uměleckých děl |
Kurátor | Carlo Antonelli |
Majitel | Obec Janov |
webová stránka | http://www.villacroce.org/en/ |
The Villa Croce Museum of Contemporary Art (italština: Museo d'Arte Contemporanea Villa Croce) je stálá sbírka italského a mezinárodního současného umění hostovaná ve vile ve čtvrti Carignano Janov, severozápadní Itálie. Vila, kterou v roce 1951 darovala městu rodina Croceová, je obklopena veřejným parkem s výhledem na moře, který převyšuje výstaviště Fiera di Genova. Obsahuje více než 3000 uměleckých děl.[1]
Dějiny
Villa Croce ve své současné podobě byla přestavěna na neoklasicistní styl v 19. století pro Giovanniho Giacoma Croce, úprava již existující vily ze 17. století, která patřila Rodina Spinola. Byl věnován v roce 1951 magistrátu, aby byl přeměněn na muzeum.[2][3][4]
Muzeum, které bylo otevřeno v roce 1985, vystavuje stálou sbírku italského a mezinárodního současného umění, kterou shromáždila Maria Cernuschi Ghiringhelli, manželka italského malíře a sběratel umění Gino Ghiringhelli. Od roku 2012 je spravován prostřednictvím spolupráce mezi veřejnými a soukromými fondy, do níž je zapojena obec Janov, Palazzo Ducale Foundation a skupina soukromých příznivců. Od června 2012 do prosince 2017 byla kurátorkou muzea Ilaria Bonacossa.[5] Od ledna 2018 je kurátorem muzea Carlo Antonelli.[6]
Muzeum
Pokoje
- Přízemí: hostí knihkupectví, konferenční místnost a knihovnu specializovanou na současné umění a přístupnou veřejnosti.[7]
- První patro: věnováno dočasným výstavám.[7]
- Druhé patro: obsahuje stálé výstavy, včetně mistrovských děl renomovaných umělců, jako jsou Osvaldo Licini, Mauro Reggiani, Mauro Radice, Lucio Fontana, Piero Manzoni, Dadamaino (Edoarda Emilia Maino), Giuseppe Uncini, Vincenzo Agnetti, Ben Vautier, Philip Cornell, Flavio Favelli, Adrian Paci, Alberto Tadiello a Marta dell'Angelo. Příležitostně také hostí dočasné výstavy.[7]
Program dočasných výstav
Jako předvoj, který se vždy zajímá o práci mladých, začínajících umělců, pořádá Muzeum Villa Croce každoročně řadu výstav současného umění doprovázených invazemi do světa hudby, kina, divadla a literatury. Tyto iniciativy jsou doprovázeny také výstavami věnovanými jednotlivcům, pohybům nebo situacím, které hluboce změnily historii uměleckého výzkumu. Zahrnují také design až video, instalace až po fotografii, aby předvedly mezinárodní uměleckou scénu a podporovaly nadějné mladé a začínající italské umělce.[7]
Viz také
Reference
- ^ „Muzeum Villa Croce v Janově“. Citováno 2018-03-25.
- ^ Villa Croce sul sito dedicato ai musei di Genova Archivováno 27 února 2014, na Wayback Machine
- ^ Guida d'Italia Ligurie. Touring Club Italiano. p. 205.
- ^ Rinaldo Luccardini. Carignano. Janov, Storia dell'espansione sulla Collina. SAGEP. ISBN 9788863733006.
- ^ Ilaria Bonacossa: "Genova, città d'arte e di stimoli. Ma troppi hanno ancora la testa nel Seicento" Archivováno 2013-03-15 na Wayback Machine, mentelocale.
- ^ „Intervista a Carlo Antonelli“.
- ^ A b C d "Museum Villa Croce".
Bibliografie
- Guida d'Italia Ligurie, Touring Club Italiano, 2009, s. 183.
- Catalogo delle Ville Genovesi, Genova, Italia Nostra, 1969, s. 468.
- Rinaldo Luccardini, Carignano. Janov, Storia dell'espansione sulla Collina, SAGEP, ISBN 9788863733006
Galerie
Villa Croce, Museo d'Arte Contemporanea, Carignano, Janov
Villa Croce, Museo d'Arte Contemporanea, Carignano, Janov
Villa Croce, Museo d'Arte Contemporanea, Carignano, Janov
Villa Croce, Museo d'Arte Contemporanea, Carignano, Janov
Villa Croce, Museo d'Arte Contemporanea, Carignano, Janov
Fasáda vily. fotka od Paolo Monti, 1963
Detail výzdoby fontány. fotka od Paolo Monti, 1963