Vida Alves - Vida Alves

Vida Alves
Vida Alves.jpg
narozený
Vida Amélia Guedes Alves

(1928-04-15)15.dubna 1928
Itanhandu, Minas Gerais, Brazílie
Zemřel3. ledna 2017(2017-01-03) (ve věku 88)
Sao Paulo, Sao Paulo, Brazílie
obsazeníHerečka, spisovatelka
Manžel (y)Gianni Gasparinetti (1949–2017; její smrt)

Vida Amélia Guedes Alves (15. dubna 1928 - 3. ledna 2017) byl a brazilský herečka a průkopník rané Brazilská televize jehož kariéra trvala více než sedmdesát let.[1] V roce 1951 se Alves zapsala do historie, když ona a herec Walter Forster provedl vůbec první polibek na obrazovce přenos v brazilské televizi na začátku telenovela série, Sua Vida Me Pertence.[1][2][3][4] V roce 1963 Alves udělal televizní historie opět sdílením prvního gay polibku, který se v brazilské televizi objevil s herečkou Geórgia Gomide na teleteatro show, TV de Vanguarda.[1][2][3][4]

Alves dále spoluzaložil Associação dos Pioneiros da Televisão, nebo Sdružení průkopníků televize (Pró-TV), v roce 1995 a provozovala Museu da Televisão Brasileira ze svého domova v Sao Paulo.[1][2]

Životopis

Vida Alves se narodila 15. dubna 1928 v Itanhandu, těžební město v Minas Gerais.[1][2] Přestěhovala se do města Sao Paulo věnovat se herectví.[1] Svou kariéru zahájila v rozhlase před přechodem na filmové a rané televizní role.[2] Její filmové role zahrnuty Paixão Tempestuosa v roce 1954 a Pequena Órfã v roce 1973.[2]

Alves byl obsazen Sua Vida Me Pertence, Brazílie je první telenovela a průkopník televizní žánr, který debutoval dne TV Tupi v roce 1951.[1] Ona hrála v seriálu s Walter Forster, herec, který byl také režisérem TV Tupi.[1] V roce 1951 sdíleli Alves a Forster první polibek na obrazovce, který byl kdy vysílán v brazilské televizi.[1] Alves a Forster nacvičeno jejich scéna v ní obývací pokoj pod dohledem jejího manžela Gianniho Gasparinettiho, který mu dal svolení.[1] Alves a Gasparinetti byli v té době novomanželé a Forster byl jejich blízkým přítelem.[1] Podle Alvesa, který o scéně hovořil v rozhovoru z prosince 2016, „jsme [ona a Forster] žili velmi blízko, blok pryč ... Byl to technický polibek. Walter Foster se objevil v mém domě a řekl: „Zkusme to.“ Můj manžel si myslel, že je to trochu divné, ale on souhlasil. “[1] Alvesův historický polibek byl předveden živě v televizi a nebyl nahráván, takže bohužel neexistuje žádná kopie prvního brazilského polibku na obrazovce.[1]

Alves nazval časné telenovely vysílané v padesátých letech minulého století „jednoduššími“ než dnešní seriály, protože pořady byly vysílány pouze dvakrát nebo třikrát týdně, místo aby vysílaly denní epizody.[1]

V letech 1950 až 1960 TV Tupi také vysílal a teleteatro show volala TV de Vanguarda, které vysílají televizní adaptace z literární romány a hraje.[1] Teleteatro byl typ brazilské televizní show, která představovala kompletní oblouk příběhu s počátečním, středním a konečným vysíláním v jediné dvouhodinové epizodě.[1] V roce 1963 se Alves objevil v epizodě seriálu s názvem A Calúnia ve kterém ona a herečka Geórgia Gomide sdílel polibek a označil tak první polibek homosexuálů, který kdy vysílala brazilská televize v historii země.[1][2] Spiknutí A Calúnia představoval dva zaměstnance dívčí internátní školy, kterou hráli Alves a Gomide, kteří se stávali předmětem pověstí, že jsou gayové.[1][4] Alves hraje ředitele školy, zatímco Gomide ztvárňuje svého kolegu.[4] Po vyslechnutí pověstí si pobouření rodiče stěžovali a škola je nucena zavřít.[1] V den, kdy se škola zavře, se Alves a Gomide na sebe podívají, políbí se a uvědomí si, že jsou skutečně zamilovaní.[1] V 2011 rozhovoru s Časopis Época Alves nazval mezníkový polibek „něžným“, protože jejich postavy si do té chvíle neuvědomily své city k sobě navzájem.[1]

V roce 1995 Alves a několik televizí spoluzaložili profesní organizaci Associação dos Pioneiros Profissionais e Incentivadores da Televisão Brasileira (Pró-TV).[2][4] Třináct let také provozovala Museu da Televisão Brasileira, včetně zvláštních výstav, ve svém vlastním domě v São Paulu.[2]

Alves vydala dvě knihy zaměřené na její kariéru během jejího pozdějšího života.[2] A životopis s názvem Vida Alves - Sem medo de viver, jehož autorem je Nelson Natalino, vydalo nakladatelství Editora Imprensa Oficial v roce 2013.[1] Alves také napsal druhou knihu, Televisão brasileira: O primeiro beijo e outras curiosidades (Brazilská televize: První polibek a další kuriozity), kterou vydala v roce 2014.[2]

Alves byl dotazován BBC Brazílie v prosinci 2016, jen několik týdnů před její smrtí.[1]

Alves začal trpět zhoršujícím se zdravím v roce 2016.[2] Byla hospitalizována v nemocnici Sancta Maggiore v Sao Paulo 28. prosince 2016, jen několik týdnů po jejím rozhovoru pro BBC Brasil.[1][2][4] Zemřela ve stejné nemocnici 3. ledna 2017 ve věku 88 let na selhání více orgánů.[1][2] Přežili ji dvě děti, tři vnoučata, včetně brazilské zpěvačky Kravata,[4] a tři pravnoučata.[2] Alves byl pohřben v Cemitério do Araçá v São Paulu.[2]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y „Atriz que deu o primeiro beijo - e o primeiro beijo gay - na TV brasileira“. BBC Brazílie. 2016-12-19. Citováno 2017-03-04.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p „Morre, aos 88 anos, ariz Vida Alves“. O Globo. 2017-01-04. Citováno 2017-03-04.
  3. ^ A b „Morre Vida Alves, que atuou no primeiro beijo na boca da TV brasileira“. Folha de S.Paulo. 2017-01-04. Citováno 2017-03-04.
  4. ^ A b C d E F G „Morre Vida Alves, atriz que deu o primeiro beijo da TV brasileira“. Uai.com.br. 2017-01-04. Citováno 2017-03-04.

externí odkazy