Victor Yahun - Victor Yahun

Victor Yahun
Віктор Ягу́н
Místopředseda bezpečnostní služby Ukrajiny
V kanceláři
Březen 2014 - červen 2015
Osobní údaje
narozený (1970-08-05) 5. srpna 1970 (věk 50)
Telenești, Moldavsko

Victor Yahun (ukrajinština: Віктор Миколайович Ягу́н; narozen 5. srpna 1970, Telenești, Moldavsko ) je ukrajinština vojenská a veřejná osobnost, generálmajor Bezpečnostní služba Ukrajiny, bývalý místopředseda Bezpečnostní služba Ukrajiny (od března 2014 do června 2015).

Životopis

Narozen v Moldavsko, ukrajinština podle národnosti.

1977-1987 - studoval na střední škole číslo 2 v Praze Telenești.

V letech 1987 až 1992 studoval na lesnickém institutu ve Lvově.

Od roku 1988 se aktivně angažoval v sociálním a politickém hnutí za nezávislost Ukrajiny.[1]

Od roku 1989 působil jako předseda lesnického institutu Student Brotherhood Lviv.

Od prosince 1989 je členem Ukrajinské helsinské unie (UHU). V říjnu 1990 se stal jedním z organizátorů a aktivních účastníků studentské hladovky („revoluce na žulu“), která se konala v Kyjev. Protesty skončily podepsáním zákona SSSR o Nejvyšší radě, který zaručoval plnění požadavků demonstrantů.[2]

Od června 1992 do února 1994 pracoval na vedoucích pozicích v hlavní oblasti lesnictví a myslivosti ve lvovském regionu. Člen kyjevské městské pobočky Ukrajinské sdružení mládeže (CYM) v Ukrajina.

V roce 1992 uplatnil dokumenty ve vojenské službě v Bezpečnostní služba Ukrajiny o doporučení sociálních a politických sil v roce 2006 Lvov.

5. prosince 2013 byl zvláštním rozkazem od vedoucího odstraněn mimo zaměstnance Bezpečnostní služba Ukrajiny Yakymenko s požadavkem okamžitého propuštění z vojenské služby bez nároku na důchod a rekonstrukci. Formálním důvodem vzniku řádu se stalo setkání s jedním z vůdců „Pravý sektor " Mykola Karpyuk, který zaznamenala služba vnitřní bezpečnosti.

Byl aktivním účastníkem Revoluce důstojnosti (listopad 2013 - únor 2014) a formálně byl zapsán do oddělení tajných speciálních úkolů (kontrarozvědka ) dobrovolnických bezpečnostních sborů pro hlavního protestujícího pod vedením Andriy Parubiy, velitel Euromaidan.

V únoru 2014 pod vedením Valentin Nalyvaychenko aktivně se podílel na práci na obnově ukrajinských bezpečnostních služeb.[3]

Činnosti v oblasti národní bezpečnosti

Od září 1994 byl povolán na vojenskou službu v Bezpečnostní služba Ukrajiny Od září 1994 do února 1996 studoval na Institutu výcviku Akademie věd Bezpečnostní služba Ukrajiny (je čestným absolventem druhého stupně v "Zákon ").

Od března 1996 do června 2002 působil na provozních a manažerských pozicích v Úřadu pro pojišťovnictví Bezpečnostní služba Ukrajiny v Lvov kraj.

Od července 2002 do září 2015 - ve službě v ústřední kanceláři města Bezpečnostní služba Ukrajiny.

V prosinci 2005 za pomoci Egyptského fondu pro technickou spolupráci s Země SNS se zúčastnil kurzů "Řízení bezpečnosti v krizové situaci" na Policejní akademii České republiky Egyptská arabská republika.[4]

Od 24. března 2014 do 19. června 2015 byl zástupcem vedoucího bezpečnostní služby Ukrajiny, generálmajora.[5][6][7]

Jako součást války na východní Ukrajině během bojové mise byl členem skupiny kombinující vojenské a donucovací ukrajinské agentury pro osvobození Sloviansk, který byl obsazen ruskými žoldáky. 13. dubna 2014 byli přepadeni ruskými žoldáky v čele s Igorem Girkinem (Strelkov). Během prvního vojenského střetu ukrajinské bezpečnostní síly proti teroristům v naší zemi zahynul kapitán Gennadij Bilichenko (dostal tři rány míčem, které byly neslučitelné se životem). Jednalo se o první v historii samostatné Ukrajiny precedens smrti důstojníka speciálních sil SBU "Alpha" v boji se zástupci zvláštních služeb cizího státu.[8]

Během svého působení jako zástupce vedoucího Bezpečnostní služba Ukrajiny operační jednotky služby obdržely a zveřejnily jednoznačné důkazy přímého zapojení vojáků Ruské federace do nepřátelských akcí na Ukrajině na operaci pod záštitou zvláštních služeb středisek náboru žoldáků a přípravy sabotérů na destabilizaci situace a podporu pro teroristů na Ukrajině.[9][10][11]

Kontrarozvědka pod vedením Yahuna zahájil boj s tajnými službami Ruska a ovládl jejich nelegální polovojenské skupiny separatistů, obnovil bojové kapacity kontrarozvědky, varoval před mnoha teroristickými útoky ve velkých městech, výrazně snížil teroristickou hrozbu v celém Ukrajina.[12]

Rodina

Jeho manželka je učitelkou Angličtina v základních třídách na střední škole v Kyjev.

Rodina má tři děti: dva syny a dceru.

Reference

  1. ^ Революція на граніті - це втрачене покоління, яке, на жаль, не прийшло в політику - Ягун // Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda, 2.10.2015
  2. ^ Cоборність під час Революції на граніті стояла на першому місці, - Ягун // Den (noviny), 4.10.2015
  3. ^ Дрогобичанина Віктора Ягуна призначили заступником Голови Служби Безпеки України, 29.03.2014
  4. ^ Зменшення повноважень - підвищення ефективності, - Ягун // «Den (noviny) », 11.12.2015
  5. ^ Указ Президента України № 175/2015 «Про присвоєння військових звань», 25. března 2015
  6. ^ Указ Президента України Про призначення В.Ягуна заступником Голови Служби безпеки України, 24. března 2015
  7. ^ Заступник голови СБУ Ягун уповноважений домовитись про взаємну охорону інформації з трьома країно країно // «Den (noviny) », 11.12.2014
  8. ^ Российские спецназовцы расстреливали нас из автоматов практически в упор // Факты и комментарии, 18.04.2014
  9. ^ СБУ: Росія має припинити вербувати українських громадян та забрати з України своїх диверсантів (в) // Bezpečnostní služba Ukrajiny, 28.06.2014
  10. ^ „Mluvíme otevřeně: Za tím stojí hlavní ředitelství zpravodajských služeb ruského generálního štábu a ruské FSB“ - Ukrajinská bezpečnostní služba říká o sestřeleném Boeingu-777, 23.07.2014
  11. ^ Občané Ruské federace vstoupí na Ukrajinu se zahraničními pasy, PM na základě rozhodnutí vlády, 03.02.2015
  12. ^ Амглавы СБУ Ягун: Есть доказательства того, что за терактами в Украине стоят спецслужбы РФ //20.01.2015