Victor Ratier - Victor Ratier

Victor Ratier
narozený
Charles-Victor-Hilaire Ratier

13. ledna 1807
Paříž
Zemřel6. srpna 1898(1898-08-06) (ve věku 91)
obsazeníLitograf
Dramatik
Překladatel

Charles-Victor-Hilaire Ratier (13. ledna 1807 - 6. srpna 1898) byl francouzský dramatik, litograf a tiskař z 19. století.

Životopis

Syn knihovníka v Conseil d'État, učitel angličtiny na střední škole v Bourges, opustil toto podnikání, stal se novinářem v Journal du Cher, poté litograf a tiskař, patentovaný v Paříži 14. února 1829 v návaznosti na Pierre-François Ducarme. V roce 1829 založil s litografem Sylvestrem Nicolasem Durierem ilustrované periodikum La Silhouette [fr ].

Dlužíme mu řadu litografií a rytin pro divadelní publikace a časopisy jako např Album pour rire nebo Miroir des damesa mnoho výtisků plakátů. Byl také tiskařem a překladatelem románů v anglickém jazyce, jako např Kabina strýčka Toma podle Harriet Beecher Stowe (1853) nebo Evangeline podle Henry Longfellow (1864).

Podle jeho profese mu dopisy adresovaly významné osobnosti, jako je Honoré de Balzac kdo byl přítel.[1]

Jeho hry, včetně některých psaných pod pseudonymem Victor Benoît[2] byly představeny na nejdůležitějších pařížských scénách své doby: Théâtre du Panthéon, Théâtre de l'Ambigu-Comique atd.

Funguje

  • 1832: Le Te-Deum et le De Profundisjednočinné comédie en vaudeville, s Déaddé Saint-Yves a Michel Théodore Leclercq
  • 1832: Odette, ou la Petite reine, chronique-vaudeville du temps de Charles VI, se Saint-Yves
  • 1835: Arthur et Frédéric, nebo Un duel d'écoliers
  • 1838: Rose et Colas, se Saint-Yvesem a Léonem de Villiersem, jednoaktovka comédie en vaudeville
  • 1840: Les Chiffonniers et les Balayeurs, tragédie v jednom aktu a ve verši, s Edmé-Jacques-Benoît Rathery
  • 1842: Paní Tastu
  • 1863: Pauvre Père, vaudeville en un acte
  • 1878: Le Dernier des Wiberg

Bibliografie

  • Encyclopédie des gens du monde: répertoire universel des sciences ..., sv. 4, 1834, s. 737
  • Joseph-Marie Quérard, La France littéraire ou dictionnaire bibliographique ..., 1854, s. 670
  • Gustave Vapereau, Dictionnaire universel des contemporains, sv. 2, 1870, s. 1504 (číst online )

Reference

  1. ^ Viz René Bouvier, Edouard Maynial, Les comptes dramatiques de Balzac, 1938, (str. 114)
  2. ^ Edmond Antoine Poinsot, Dictionnaire des pseudonymes, 1869, (str. 41)

externí odkazy