Projekt ubytování žalovaného ve Vermontu - Vermont Defendant Accommodation Project - Wikipedia
The Projekt ubytování žalovaného ve Vermontu („VDAP“) byla dvouletá případová studie provedená Philipem J. Kinslerem, Annou Saxmanovou a Danielem B. Fishmanem, zaměřená na identifikaci, hodnocení a přizpůsobení zvláštním potřebám duševně postižený obžalovaní.
Pozadí
VDAP byl původně prováděn s cílem pochopit potíže mentálně retardovaných obžalovaných s navigací v systému trestního soudnictví. Během studie však autoři zjistili, že mentálně retardovaní obžalovaní často trpěli kombinací poruch, jako jsou:
- duševní nemoc
- zneužívání návykových látek
- bezdomovectví
- historie fyzického a / nebo sexuálního zneužívání
- historie umístění pěstounských domů
- obtíže ve škole spojené s poruchami učení
- zařazení do speciálních vzdělávacích programů nebo odchod ze školy
- historie relativně drobného kriminálního chování.[1]
Autoři VDAP označili jednotlivce s kombinací poruch jako osoby trpící strašlivou životní poruchou („HLD“). Tento termín je záměrně senzační pro ilustraci extrémních výzev, kterým jednotlivci s více poruchami čelí v životě i v systému trestního soudnictví.
Prvním krokem při poskytování ubytování obžalovaným mentálně retardovaným obžalovaným a osobám trpícím HLD je rozpoznání známek zdravotního postižení. Tento první krok může být pro neškolené právníky obtížný, protože obžalovaní se často snaží během krátké interakce se soudním systémem maskovat své postižení. Autoři VDAP ve skutečnosti zjistili, že právníci často nevěřili, že obžalovaní mají postižení, která neuznávají.[2] Jedním z řešení je zajistit, aby obžalovaní vysvětlovali odpovědi na otázky, místo aby přijímali prosté „ano“. Dalším řešením je trénovat právníci rozpoznat postižení během počátečních rozhovorů s klienty. Dotazováním klientů na speciální vzdělávací programy, poradenství IEP, poradenství v oblasti duševního zdraví a užívání návykových látek by právníci mohli určit, zda je ubytování v právním kontextu vhodné.
Jakmile je identifikován mentálně retardovaný obžalovaný, VDAP poskytuje seznam ubytování, které je třeba zvážit. Nejprve by se právníci měli ptát, zda postižení jejich klientů ovlivnilo dobrovolnost jejich souhlasu s prohlídkami, prohlášeními nebo vzdáním se dalších práv. Zadruhé, soud by měl určit, zda je nezbytný „kognitivní zprostředkovatel“, který provede obžalovaného právním procesem tím, že požádá soud, aby použil jednoduchý jazyk nebo zpomalil, pokud obžalovaný potřebuje další vysvětlení. Zatřetí, soud, státní zástupce a obhájce by měli zajistit, aby obžalovaní rozuměli právním závazkům vytvořeným propuštěním před zahájením soudního řízení, prosbami o vinu a podmínkami probace. Nakonec VDAP navrhuje, aby systém trestního soudnictví používal rozsáhlou správu případů pro mentálně retardované a trpící HLD. Tento přístup by poskytoval bydlení, chráněné zaměstnání, poradenství v oblasti zneužívání návykových látek a služby v oblasti duševního zdraví, spíše než použití systému trestního soudnictví jako „instituce poslední instance“ pro postižené obžalované.
Vermontské iniciativy pro žalované ubytování
Jeden úspěšný Vermont iniciativa pro ubytování obžalovaných uvedená ve VDAP byla průkopnicí přísedící soudkyně Marilyn Skoglund z Nejvyšší soud ve Vermontu. Justice Skoglund provedl studii, která určila požadovanou úroveň čtení pro porozumění soudním dokumentům. Studie odhalila, že standardní podmínky propuštění a podmínky zkušebních forem vyžadovaly úroveň čtení 12. ročníku - i když 95% typických obžalovaných ve Vermontu nedokončilo střední školu. V reakci na to soudce Skoglund revidoval standardní podmínky a žádost o služby veřejného ochránce práv tak, aby vyžadovaly úroveň čtení v 8. ročníku.
VDAP poskytuje mnoho návrhů na ubytování obžalovaných, například revidované varování Miranda pro mentálně retardované obžalované a osoby trpící HLD:
Zdroj: „Projekt ubytování žalovaného ve Vermontu“, Veřejná politika a právo, Sv. 10, č. 1/2, str. 147 (2004)
Národní statistiky
| Procento vězňů v - | ||||
|---|---|---|---|---|
| Státní vězení | Místní vězení | |||
| Vybrané charakteristiky | S mentálním problém | Bez mentálního problém | S mentálním problém | Bez mentálního problém |
| Současný nebo minulý násilný trestný čin | 61% | 56% | 44% | 36% |
| 3 nebo více předchozích uvěznění | 25% | 19% | 26% | 20% |
| Závislost na látce nebo zneužívání | 74% | 56% | 76% | 53% |
| Užívání drog měsíc před zatčením | 63% | 49% | 62% | 42% |
| Bezdomovectví rok před zatčením | 13% | 6% | 17% | 9% |
| Minulé fyzické nebo sexuální zneužívání | 27% | 10% | 24% | 8% |
| Rodiče zneužívali alkohol nebo drogy | 39% | 25% | 37% | 19% |
| Obviněn z porušení pravidel zařízení | 58% | 43% | 19% | 9% |
| Fyzické nebo slovní napadení | 24% | 14% | 8% | 2% |
| Zraněn v boji od přijetí | 20% | 10% | 9% | 3% |
Zdroj: Zvláštní zpráva statistického úřadu, září 2006