Venturino z Bergama - Venturino of Bergamo

Venturino z Bergama.

Venturino z Bergama (9. dubna 1304 - 28. března 1346) byl Ital Dominikán kazatel.

Život

Narodil se v Bergamo, a získal zvyk Řádu bratří kazatelů v klášteře sv. Štěpána v Bergamu, 22. ledna 1319. V letech 1328 až 1335 získal slávu kázáním ve všech městech horní Itálie.[1]

V únoru 1335 plánoval uskutečnit kající pouť do Říma s asi třiceti tisíci svých obrácených. Jeho účel byl nepochopen a Papež Benedikt XII, poté pobývající v Avignon pomyslel si, že si Venturino přeje, aby se stal papežem. Psal dopisy Giovannimu Pagnottimu, Biskup z Anagni, jeho duchovního vikáře, kánonům sv. Petra a sv. Jana v Lateránu a římským senátorům, kteří je zmocňují zastavit pouť.[1]

Tato stížnost na dominikánského generálního mistra vyústila v nařízení Londýnské kapituly (1335) odsuzující takové poutě. Papežovy dopisy a příkazy se však k Venturinovi nedostaly a do Říma přijel 21. března 1335. Byl dobře přijat a kázal v různých církvích. O dvanáct dní později opustil Řím bez vysvětlení a pouť skončila nepořádkem.[1]

V červnu požádal o audienci u Benedikta XII. V Avignonu; byl zadržen a uvržen do vězení (1335–43). Byl obnoven, aby upřednostňoval Papež Klement VI, který ho jmenoval, aby kázal tažení proti Turkům, 4. ledna 1344; jeho úspěch byl pozoruhodný. Vyzval papeže, aby jmenoval Humbert II. Z Dauphiné, jehož přítelem a duchovním poradcem byl, vůdcem křížové výpravy, ale Humbert se ukázal jako neschopný a křížová výprava se nezdařila. Venturino spisy se skládají z kázání (nyní ztracených) a dopisů. Zemřel v Smyrna.

Viz také

Poznámky

Reference

  • Quetif -Échard, Scriptores Ordinis Praedicatorum, I (Paříž, 1719), 620;
  • Leander, De viris illustribus Ord. Praed., V;
  • Mortier, Histoire des Maitres Generaux de l'Ordre des Freres Pr., III (Paříž, 1907), passim;
  • Clementi, Il beato Venturino da Bergamo (Řím, 1904).