Dělostřelecký sbor Vaxholm - Vaxholm Artillery Corps
| Dělostřelecký sbor Vaxholm | |
|---|---|
| Vaxholm artillerikår | |
 | |
| Aktivní | 1889–1901 |
| Země | Švédsko |
| Věrnost | Švédské ozbrojené síly |
| Větev | Švédská armáda |
| Typ | Dělostřelectvo |
| Role | Pevnost dělostřelectvo |
| Velikost | Sbor |
| Část | 4. vojenský okruh, 4. divize |
| Garrison / HQ | Pevnost Vaxholm, Pevnost Oskar-Fredriksborg |
| březen | „Honnör för Finska gardet“ (Arnoldsson)[1] |
Dělostřelecký sbor Vaxholm (švédský: Vaxholms artillerikår) byla dělostřelecká jednotka Švédská armáda která operovala v letech 1889 až 1901. Jednotka měla základnu v Vaxholm v Uppland.
Dějiny
Vaxholm Artillery Corps, první pevnostní dělostřelecký sbor v Švédsko,[2] vznikl v roce 1794 ze společnosti Svea dělostřelecký pluk (Č. 1) umístěno dovnitř Vaxholm, který spolu s pevnostním rota z Göta dělostřelecký pluk (Č. 2) založila Vaxholms Artillery Corps (č. 5) dne 1. ledna 1901 po rozhodnutí parlamentu o dva roky dříve.[2][3][4] Sbor byl umístěn v Pevnost Vaxholm a pevnost Oskar-Fredriksborg dál Rindö a skládalo se z 23 důstojníků, 25 poddůstojníků, dvou civilních a 400 mužů rozdělených do čtyř společností.[2] Posádka byla zařazena s přidáním vojáků z pobřeží Roslagen a Stockholm.[4] Jeho velící důstojník byl také velitelem obou pevností, patřil ke 4. vojenskému okruhu a 4. divizi.[2]
Uniformy byly ty pro dělostřelectvo, s několika úpravami.[2] Barva límce atilla byla červená. Vaxholm Artillery Corps změnil označení v roce 1892 na číslo 8 a barva límce se stala bílou v designu pro dělostřelectvo pevnosti (polovina límce s krajkou).[3] Pro vstup do sboru a povýšení na poručíka platily obdobné předpisy jako pro polní dělostřelectvo. Posádka byla zařazena na 2 roky, ale mohla rekapitulovat. Školení underbefäl (poddůstojníci) probíhaly ve sboru, ale důstojnické přípravné studie pro vstup do Artillery and Engineering College byl vyučován ve škole Svea Artillery Regiment ve Stockholmu.[2]
Dne 12. prosince 1901 byl sbor rozpuštěn a byl ukončen z dělostřelectva, aby se vytvořil Pobřežní dělostřelecký pluk Vaxholm (KA 1) v pobřežní dělostřelectvo dne 1. ledna 1902.[3]
Velící důstojníci
Velící důstojníci v letech 1888 až 1901:[5]
- 1888–1896: Hugo Wennerholm
- 1896–1901: Oskar Sylvander
Jména, označení a umístění
| název | Překlad | Z | Na | |
|---|---|---|---|---|
| Kungl. Vaxholms artillerikår | Royal Vaxholm Artillery Corps | 1889-01-01 | – | 1901-12-31 |
| Označení | Z | Na | ||
| № 5 | 1889-01-01 | – | 1892-12-31 | |
| № 8 | 1893-01-01 | – | 1901-12-31 | |
| Umístění | Z | Na | ||
| Pevnost Vaxholm | 1889-01-01 | – | 1901-12-31 | |
| Pevnost Fredriksborg | 1889-01-01 | – | 1901-12-31 | |
| Rindö | 1889-01-01 | – | 1901-12-31 |
Viz také
Reference
- ^ Sandberg, Bo (2007). Försvarets marscher och signaler förr och nu: marscher antagna av svenska militära förband, skolor och staber samt igenkännings-, tjänstgörings- och exercissignaler (ve švédštině) (nové vydání). Stockholm: Militärmusiksamfundet med Svenskt marscharkiv. str. 210. ISBN 978-91-631-8699-8. SELIBR 10413065.
- ^ A b C d E F Rosén, John; Westrin, Theodor, eds. (1893). Nordisk familjebok: konversationslexikon och realencyklopedi innehållande upplysningar och förklaringar om märkvärdiga namn, föremål och begrepp (ve švédštině). 17. Stockholm. str. 421. SELIBR 78095.
- ^ A b C Holmberg, Björn (1993). Arméns regementen, skolor och staber: [en uppslagsbok]: en sammanställning (ve švédštině). Vydavatel: Svenskt militärhistoriskt bibliotek (SMB). str. 28–29. ISBN 91-972209-0-6. SELIBR 7796532.
- ^ A b Westrin, Theodor, ed. (1921). Nordisk familjebok: konversationslexikon och realencyklopedi (ve švédštině). 31 (Nový, rev. A bohatý ed.). Stockholm: Nordisk familjeboks förl. str. 926. SELIBR 8072220.
- ^ Kjellander, Rune (2003). Sveriges regementschefer 1700-2000: chefsbiografier och förbandsöversikter (ve švédštině). Stockholm: Probus. str. 324. ISBN 91-87184-74-5. SELIBR 8981272.