Vauxhall (Göteborg) - Vauxhall (Gothenburg)

Vauxhall nebo Vauxhallen byl zahrada potěšení v Gothenburg ve Švédsku, aktivní od roku 1773 do roku 1802. Nachází se na Första Långgatan nr 10 v Masthugget oblast v Göteborgu. Tato oblast obsahovala budovu pro veřejné plesy a koncerty i park a byla využívána k pořádání plesů, koncertů, ohňostrojů, vojenských přehlídek a nejrůznějších uměleckých představení za vstupné.

Dějiny

Zpočátku byla hospoda na místě spravována Carstenem Vogdtem nebo Voegtem († 1678), z níž se v roce 1686 stala bohatá kupecká rodina Amija, z níž se stala venkovská vila, protože byla tehdy trochu mimo město.

V roce 1745 dům koupil Johan Bartram Kitz (1712-1759), který v zahradě zřídil restauraci známou jako Kitziska trädgården (Kitzianské zahrady), jehož součástí byly i tabákové zahrady a rybníky.

Vauxhall byl založen, když Kitzianské zahrady koupil Peter Lamberg, který si přál založit podnik stejného druhu jako Zahrady Vauxhall v Londýně, která byla v té době slavná a inspirovala podobná zařízení v mnoha evropských metropolích: hlavní město Stockholm mělo svůj vlastní Vauxhall v Kungsträdgården v roce 1772. V té době byl Göteborg velkým a důležitým městem, kterému dominovala velmi bohatá třída obchodníků, ale kromě koncertů pořádaných na radnici a v katedrále od roku 1756 a příležitostných kočovných divadelních společností bylo mimo provozovny veřejného potěšení málo podniků. a další umělci dočasně procházející městem.

Vauxhall v Göteborgu byl slavnostně otevřen 15. srpna 1773 koncertem v zahradách za poplatek 1 Daler stříbrný. Zřízení bylo součástí větší poptávky po zábavě v Göteborgu: v roce 1774 se na radnici konaly pravidelné veřejné plesy a v roce 1779 první stálé divadlo, Comediehuset, byl založen. Vauxhall byl vyhrazen pro vyšší třídy: lidé z nižších tříd, jako jsou zaměstnanci, nebyli přijati do zahrad, i když mohli platit poplatek.

Vauxhall pořádal maškarády, ohňostroje a představení herců, sportovců, cirkusových umělců a nejrůznějších umělců procházejících městem. Navštěvovala ji bohatá měšťanská třída a byla oblíbená zejména mezi göteborskými důstojníky. Klienti se procházeli v parku, večeřeli, poslouchali koncert, často také se zpěvačkou, sledovali představení nějakého druhu a tančili. Dům parku si mohli také pronajmout pro soukromé oslavy jak soukromí občané, tak společnosti, často na oslavu královských událostí. Vauxhall byl otevřen každý den v týdnu, v neděli byl speciální „den Vauxhall“, kdy bylo v parku obvykle uspořádáno něco zvláštního, často požární práce.

24. září 1774, stejně jako v roce 1779, budoucnost Charles XIII Švédska a Hedwig Elizabeth Charlotte z Holstein-Gottorp navštívil Göteborg a byl slaven měšťany v Göteborgu ve Vauxhallu a dne 12. července 1786 král Gustav III Švédska a korunní princ byl oslavován velkolepým večírkem ve Vauxhallu, který uspořádali měšťané města.

V roce 1802 již Vauxhall nebyl v módě a prodej vstupenek byl přerušen. Ve 20. letech 20. století byl park zničen a rozdělen na obytné oblasti. V roce 1906 byla budova Vauxhall stržena.

Reference

  • Anteckningar om Göteborgs äldre teatrar / Band 1. 1690-1794, Wilhelm Berg, s. 88-94 (1896-1900)
  • Göteborg - beskrifningar öfver staden och dess närmaste omgifningar, Červené. Octavia Carlén, Oscar L Lamms Förlag, Stockholm 1869 s. 123
  • Kronologiska Anteckningar rörande Göteborg, (andra utökade upplagan) Carl Gustaf Prytz Wald. Zachrissons Boktryckeri, Göteborg 1898 s. 72-73 + s. 82
  • Göteborg pod 300 årCarl Lagerberg & Otto Thulin, Medéns Bokhandels AB, Wald. Zachrissons Boktryckeri, Göteborg 1923 s. 217
  • Antologia Gothoburgensis: det är en bok i ord och bilder om Göteborg genom tiderna skildrad av samtida författare och konstnärer jämte kronologska anteckningar om viktigare händelser i staden från dess grundläggning, Folke Persson, Agne Rundqvist, Arvid Flygare, Maja Kjellin, Stig Roth, Rundqvists Boktryckeri, Göteborg 1953 s. 444-445 + s. 448
  • Det gamla Göteborg - město i město, Första delen, C R A Fredberg (1921), Facsimile med omfattande tillägg, 1977, Sven Schånberg „Arvid Flygare, Bertil Nyberg, Walter Ekstrands Bokförlag 1977 ISBN  91-7408-015-6 s. 436 + s. 832 + s. 846