Vaso Radić - Vaso Radić
Vasilije "Vaso" Radić | |
---|---|
8. A 15. Předseda shromáždění FK Sarajevo | |
V kanceláři 1972–1973 | |
Předcházet | Izet Buševac |
Uspěl | Mustafa Ajanović |
V kanceláři 1957–1959 | |
Předcházet | Slobodan Kezunović |
Uspěl | Šemso Kapetanović |
21. den Starosta Sarajeva | |
V kanceláři 1963–1965 | |
Předcházet | Lazo Materić |
Uspěl | Salko Lagumdžija |
Osobní údaje | |
narozený | Vasilije Radić 14. října 1923 Breza, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců |
Zemřel | 18. prosince 2011 Sarajevo, Bosna a Hercegovina | (ve věku 88)
Odpočívadlo | Holý hřbitov, Sarajevo |
Politická strana | SKJ |
Alma mater | Univerzita v Bělehradě |
obsazení | Politik, Fotbal správce |
Ocenění | Pamětní medaile Partyzán 1941 |
Vasilije "Vaso" Radić (14. října 1923-18. Prosince 2011) byl bosenský a jugoslávský politik a dřívější Partyzán který sloužil jako 21. starosta Sarajeva od roku 1963 do roku 1965 a Jugoslávie Generální konzul v západní Německo od roku 1967 do roku 1969. Po odchodu do důchodu pracoval jako autor a publicista.[1]
Radić byl držitelem Pamětní medaile partyzánů z roku 1941[1] a byl jedním ze zakladatelů společnosti FK Sarajevo byl jmenován předsedou shromáždění klubu v roce 1957 a tuto pozici si udržel do roku 1959.[2] Od roku 1972 do roku 1973 byl znovu prezidentem shromáždění v Sarajevu etnický Srb žijící v Sarajevo po většinu svého života Radić také prožil Obležení Sarajevo od roku 1992 do roku 1996.
Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 88.[3] Měl 4 sourozence; Gojko, Manojlo, Kristina, Ljubica a Miroslav. Radić byl pohřben 21. prosince v Holý hřbitov v Sarajevu.[4]
Ocenění
Reference
- ^ A b „Sahranjen Vaso Radić, bivši gradonačelnik Sarajeva“. Banjalukain.com. 11. prosince 2011. Citováno 5. září 2016.
- ^ „Behmen: Vaso Radić je dio prkosne historije Sarajeva“. Klix.ba. 11. prosince 2011. Citováno 5. září 2016.
- ^ "Preminuo bivši gradonačelnik Sarajeva Vaso Radić". Vijesti.ba. 11. prosince 2011. Citováno 5. září 2016.
- ^ „In Memoriam: Sahranjen Vaso Radić, bivši gradonačelnik Sarajeva“. Depo.ba. 11. prosince 2011. Citováno 5. září 2016.