Vasilij Borisovič Sheremetev - Vasily Borisovich Sheremetev

Wasyl Szeremietiew.JPG

Vasilij Borisovič Sheremetev (ruština: Василий Борисович Шереметев) (1622-24 dubna 1682)[1] byl ruský vojenský velitel a státní úředník Sheremetev rodina, boyar od roku 1653,[1] vojvoda z Smolensk (1656-1658), později Kyjev (1658-1660?).

Kariéra

V roce 1646 měl na starosti pluky pohraniční stráže v Yablunově a Yelets (dnes jsou oba v Lipecká oblast ).[1] V roce 1649 byl Sheremetev jmenován vojvodou z Tobolsk.[1] V letech 1653-54 vedl oddíly pohraniční stráže u čtvrtiny Belgorodská obranná linie.[1] Během Khmelnytsky povstání, jeho vojenský kontingent se připojil k vojenským jednotkám z Bohdan Khmelnytskyi.[1]

Jeden z moskevských velitelů během Rusko-polská válka (1654–1667); bojoval v bitva u Ochmatowa (1655) kde vedl moskevský „Southern Corps“[1] a bitva u Cudnówa (1660). V roce 1656 byl Sheremetev jmenován vojvodem ze Smolenska a hrál aktivní roli při jednáních o Moskvanech a Commonwealthu v padesátých letech 20. století.[1] V roce 1658 vedl moskevskou delegaci v roce Barysaw (dnes město v Minsk Voblast ) kde měl konflikt s polkovnyk běloruského pluku Ivan Nechay.[1]

Dne 6. dubna 1658 byl carským dekretem Šeremetěv jmenován vojvodcem 6000 moskevské posádky v Kyjevě a pomáhal mu princ Jurij Bariatinský.[1][2] Sheremetev podpořil volbu Yurii Khmelnytsky tak jako Hejtman Záporožského hostitele.[1] Po roce 1660 vyvrcholila kampaň Cudnów bitva u Cudnówa, Sheremeted byl zajat polskými jednotkami a předán krymskému tatarskému chánovi Mehmed IV Giray.[1]

Ve vězení byl více než 20 let (1660–1681) Chufut-Kale,[1] zemřel v Carské pižmo. Během jeho uvěznění zde zemřela jeho manželka a syn Ivan.[1]

Viz také

Reference