Vafa Guluzade - Vafa Guluzade - Wikipedia

Vafa Guluzade
Vəfa Quluzadə
Vəfa Quluzadə - VOA - 01.jpg
Státní poradce pro ázerbájdžánský prezident pro zahraniční politiku (1990-1999)
Osobní údaje
narozený(1940-12-22)22. prosince 1940
Baku, Ázerbájdžánská SSR, SSSR
Zemřel1. května 2015(2015-05-01) (ve věku 74)
Baku, Ázerbájdžánská republika
Manžel (y)Leyla Ahmadova

Vafa Guluzade (příjmení také hláskováno jako Gulizade (h), Goulizade (h), Kulizade (h), Quluzade (h)) (Ázerbájdžánština: „Vəfa Mirzağa oğlu Quluzadə“) (21. prosince 1940 - 1. května 2015) byl ázerbájdžánský diplomat, politolog a specialista na řešení konfliktů. Pracoval jako Zahraniční politika Státní poradce pro Ázerbájdžánský prezident Hejdar Alijev v letech 1990-1999.

Vzdělání a politická kariéra

Vafa Guluzade se narodila 21. prosince 1940 v Baku, Ázerbájdžánská SSR, SSSR. Guluzade promoval na střední škole v roce 1958 a na Ázerbájdžánské státní univerzitě v roce 1963.[1] Později pracoval pro ázerbájdžánský rozhlas jako redaktor u zahraniční kanceláře.[1] Byl přijat na Ústav pro studia Středního východu Akademie věd SSSR v Moskva a studoval tam tři roky. Udělal svou postgraduální práci na moderní Egyptský literatury a v roce 1968 získal magisterský titul.

Guluzade zahájil svou diplomatickou kariéru v roce 1969 jako atašé na ministerstvu zahraničních věcí SSSR a později byl povýšen na druhého tajemníka sovětského velvyslanectví v Egyptě.[1] Po službě v Káhira, byl převelen na středovýchodní odbor Ministerstva zahraničních věcí v Moskvě. Mluví plynně rusky a arabština, tlumočil pro Anwar Sadat, Prezident Egypta, Hafez Assad, Prezident Sýrie, také pro Leonid Brežněv, Alexej Kosygin, Andrei Gromyko, Andrei Grechko a další vyšší úředníci.[1]

Po Arabsko-izraelská válka Guluzade se účastnila jednání v rámci ženevské konference v letech 1973-1974 a účastnila se mnoha mezinárodních konferencí o palestinském problému, včetně konference v Ženevě v roce 1984 a konference v Istanbulu v roce 1986.

Jeho osobní známost s ázerbájdžánským prezidentem Hejdar Alijev sahá až do roku 1973, kdy Alijev vedl sovětskou delegaci do Egypta. Na konci roku 1975 Heydar Alijev, tehdejší první tajemník Ázerbájdžánská komunistická strana, pozval ho do Baku a jmenoval jej vedoucím odboru kultury v ústředním výboru Ázerbájdžánské komunistické strany. Během svého působení v Baku v 80. letech absolvoval Guluzade korespondenci na Moskevské akademii sociálních věd. V roce 1987 byl znovu pozván na ministerstvo zahraničních věcí SSSR a byl povolán jako poradce na sovětské velvyslanectví v Alžírsko.

Od listopadu 1990 do října 1999 působila Guluzade jako poradkyně a poradkyně pro záležitosti zahraniční politiky u tří po sobě jdoucích prezidentských správ Ayaz Mütallibov, Abulfaz Elcibey a Hejdar Alijev. Během tohoto období byla Guluzade stálým členem Rady bezpečnosti státu. Byl hlavním vyjednavačem a zástupcem prezidenta Alijeva při jednáních s Arménie na Náhorní Karabach problém. Zúčastnil se také jako člen ázerbájdžánské delegace v Helsinki Summit CSCE v roce 1992 se konalo 49. zasedání Valné shromáždění Organizace spojených národů v roce 1994 Budapešť Summit KBSE v roce 1994, Casablanca Summit Organizace islámské konference v roce 1994, Světové ekonomické fórum držen v Davos v roce 1995 se konal Světový summit o sociálním rozvoji Kodaň v roce 1995, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Lisabon Summit v roce 1996 Evropská komise Summit konaný v roce 1997 v Štrasburk, NATO vrcholné schůzky konané v roce 1997 v Madrid a v roce 1999 v Washington DC., Monako Světový summit. Vedl řadu delegací z Ázerbájdžánu účastnících se Minská skupina OBSE schůzky konané v Řím, Paříž, Vídeň, Praha, Ženeva, Brusel, Ankara a Moskva.[2]

Byl uznávaným odborníkem na problematiku Společenství nezávislých států, a zejména Rusko a Kavkaz. Publikoval řadu článků v novinách analyzujících politiku Ruska na Kavkaze. Guluzade byla známá jako obhájkyně pro-Západní orientace na Ázerbájdžán a byla charakterizována Americké ministerstvo zahraničí jako „architekt prozápadní orientace Ázerbájdžánu“.[3] V roce 1999 byl prvním místním expertem, který vyslovil myšlenku rozmístění vojenských základen NATO na Kavkaze. To způsobilo rozruch v řadě známých novin a publikací a vyvolalo ostré reakce v Rusku a Írán.[4]

V říjnu 1999 kvůli sporům o klíčových otázkách zahraniční politiky s tehdejším vedením rezignoval na pozici poradce pro zahraniční politiku prezidenta Ázerbájdžánu a založil Nadaci kaspických politických studií.[2]

V roce 2000 byla Guluzade pozvána Vláda USA přednášet na předních amerických univerzitách a think tancích, jako např Harvardská Univerzita, Columbia University, Univerzita Johna Hopkinse, Americká univerzita, Carnegie Foundation a Centrum strategických a mezinárodních studií.[2] Byl přijat na Bílý dům, Americké ministerstvo zahraničí a další vládní organizace. Je autorem dvou knih věnovaných problematice Rusko, Kavkaz a krocan a konflikty na těchto územích.

Guluzade ovládal plynně Ázerbájdžánština, ruština, arabština, a Angličtina.[2]

Bibliografie

«Кавказ среди врагов и друзей (статьи, интервью, выступления)». Баку, 2002 г., 231 с. ISBN  2002276242.

Osobní život

Vafa Guluzade byla vdaná, měla dceru a syna (1974–2010); a čtyři vnoučata.

Reference

  1. ^ A b C d „Vəfa Quluzadə kimdir?“. www.timeturk.com (v Ázerbájdžánu). Citováno 15. srpna 2014.
  2. ^ A b C d „Vəfa Quluzadə na Adam.az“. adam.az (v Ázerbájdžánu). Citováno 15. srpna 2014.
  3. ^ „Ázerbájdžán, Rusko a Střední východ“. www.washingtoninstitute.org. Citováno 15. srpna 2014.
  4. ^ Resneck, Jacobe. „Napjaté vztahy Ázerbájdžánu se sousedním Íránem vyvolávají obavy“. www.washingtontimes.com. Washington Times. Citováno 15. srpna 2014.

externí odkazy