Václav Turek - Václav Turek - Wikipedia

Václav Turek
Václav Turek
	Fotografický portrét Václava Turka
narozený	2. července 1924; Šahy, Československo
Zemřel	29. ledna 1988 (ve věku 63); Praha, Československo
Národnost	Československý
Vzdělávání	Akademie výtvarných umění v Praze
Známý jako	Malba, kresba, sochařství, grafika

Václav Turek (1924–1988) byl profesionální československý malíř, grafik a sochař. Vytvořil figurální témata a krajinomalby s polarizací názoru mezi abstrakcí a moderní Realismus (umění). Jeho tvorba, odrážející vrcholné období klasických evropských a českých moderních malířů, je výrazně podbarvena jemnou atmosférou kultivované rozmanitosti barev a světla. Jeho díla jsou považována za důležitou součást vývoje českého moderního umění.

Život

Turek se narodil 2. července 1924 v Šahy, Československo rodině stavebních inženýrů. Přestěhovali se do Praha v roce 1937.

Studium a pedagogická činnost

Turek studoval na Národní grafické škole u J. Vodrážky a K. Müllera, poté na Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) v prof. Ateliér Vlastimila Rady (1945-1950). Jeho generačními kolegy byli Oldřich Oplt, Josef Jíra, Ladislav Čepelák, Vladimír Tesař, Bohdan Kopecký a další. V letech 1962-1965 získal interní vědeckou stáž na AVU, pracoval jako asistent ve studiu profesora V. Rada a prof. Ateliér Karla Součka. Od začátku 70. let až do své smrti v roce 1988 vedl na AVU samostatnou třídu kreslení kreseb (tzv. „Večerní akt“).

Turek odmítl vstoupit do komunistická strana a emigrace jeho sestry zabránila dalšímu postupu jeho akademické kariéry. Zůstal senior asistentem, možná nejdéle sloužícím v historii Akademie výtvarných umění v Praze.

Práce

Turekova tvorba zahrnuje obrazy, grafiku, kresby, art protis a sochařství. Během svého života nikdy zcela nezapadl do vkusu společnosti tohoto období. Byl taky Avantgarda a nezávazné v dobách, které chválily realismus a příliš realistické v „avantgardních“ dobách. V jeho tvorbě je patrná reflexe vrcholného období klasických evropských a českých moderních malířů, v jeho výrazné interpretaci podbarvené jemnou atmosférou kultivované rozmanitosti barev a světelné organizace. Díla Václava Turka se zásadně začleňují do vývoje českého moderního umění.

V roce 1962 u příležitosti své první samostatné výstavy napsal V. Rada: „Václav Turek usiluje o vyjádření toho, co cítí a čím prošel. Jsou to zážitky více vnitřní než vizuální. Vidím jeho svět, svět jeho vizí se zužuje, ale také zaostřuje. Jedná se především o muže, jeho tvář a jeho osud. Vše je vyjádřeno pomocí moderních, levných a často vytrvalých nástrojů. “

V pozdějších letech krajinomalba odsunula městské pozadí a portrétní malbu do pozadí. Jeho vznikající vydatný vztah k Jižní Čechy měl na tuto změnu významný vliv. Hlavním tématem jeho obrazů se staly geometrické linie patřící ke štítům vesnických domů. Znovu a znovu v nekonečných variacích umisťoval bloky a trojúhelníky do kouzelného prostoru krajiny, ze které sestavoval vesnické domy. Za jejich zdmi lze cítit pulzující život, ale je skrytý, tajemný, často obklopený melancholickým oparem. Poté, co se zúčastnil smutné přeměny tradiční vesnice na heterogenní hybrid generických omítek, třídílných oken a panelových domů, se pokusil zachytit scenérii kamenných zdí, barokních bran a prašných cest s hejny hus, mizejícími spolu s kouzlo čistoty a pocit hluboké příslušnosti ke světu starodávných tradic a jistot vycházejících z minulosti. Jeho zkušenost s konkrétní realitou je vždy podpořena choulostivou základnou.

Již z původního lyrického zobrazení vyzařují obrazy velkou vnitřní sílu a skrytou dynamiku, které se propracovávají k výraznému nízkonákladovému vzhledu, který cíleně potlačuje barevnou rozmanitost.

Jeho obrazy nebyly vytvořeny bez námahy, vždy to byl férový a vytrvalý boj a trvalo dlouho, než byl ochoten považovat obraz za hotový. Téměř hmatatelně vložil do každého obrazu kousek sebe, proto jeho práce vyzařuje tajemnou energii a pocity pádu, což je případ jeho kousků po roce 1968. Jeho praxe byla předčasně ukončena ve druhé polovině 70. let, kdy přestal dělat umění kvůli zdraví a postupně i psychickým problémům způsobeným beznadějnou situací, ve které se společnost nacházela. Zemřel v lednu 1988, aniž by se dožil politické změny čekal celý život.

Galerie

Reference

Z textů a rukopisů Vlastimila Rada, Miroslava Rataje, Jiří Kotalík, Jan Kotalík a sestavila Dagmar Dreslerová

Dreslerová, D. - Stejskal, A. - Beneš, J. 2003: Historická krajina severního Prácheňska. - Historická krajina severního Prácheňska. Písek: Prácheňské nakladatelství