Václav Hampl - Václav Hampl - Wikipedia
![]() | Tento článek musí být aktualizováno.Květen 2015) ( |
![]() | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v češtině. (Květen 2015) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Václav Hampl | |
---|---|
![]() | |
Senátor z Praha 1 | |
V kanceláři 18. října 2014 - 18. října 2020 | |
Předcházet | Zdeněk Schwarz |
Uspěl | Miroslava Němcová |
507. rektor univerzity Univerzita Karlova | |
V kanceláři 1. února 2006 - 31. ledna 2014 | |
Předcházet | Ivan Wilhelm |
Uspěl | Tomáš Zima |
Osobní údaje | |
narozený | Praha, Československo (Nyní Česká republika ) | 1. července 1962
Národnost | čeština |
Politická strana | Nezávislý |
Manžel (y) | Alice |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Václav Hampl (narozen 1. července 1962) je a čeština fyziolog a politik, který byl Senátor z Praha 1 od roku 2014 do roku 2020. Od roku 2006 do roku 2014 sloužil Hampl jako Rektor z Univerzita Karlova.
Výzkum
Hampl se narodil v Praha, Československo v roce 1962. Dostal svůj PhD z Československá akademie věd v roce 1990.[1] Udělal postgraduální práci na Lékařská fakulta University of Minnesota a od roku 2002 profesorem fyziologie na Karlově univerzitě v Praze.[1] Jeho výzkum se zaměřil na plicní oběh a jeho použití oxid dusnatý jako signalizační agent.[1] Jeho výzkumné publikace byly citovány více než 3300krát, jeho H-index je 26.[Citace je zapotřebí ]
V únoru 2006 se Hampl stal 507. místem rektor Univerzity Karlovy. Poté, co si odseděl dvě čtyřletá období stanovená zákonem, dne 31. ledna 2014 odstoupil,[1] opuštění univerzity v rukou svého zvoleného nástupce Tomáš Zima.
Profesionální Členství
V letech 2006–2011 působil Hampl ve sdružení rektorů veřejných, státních a soukromých vysokých škol v České republice, na České rektorské konferenci jako její viceprezident pro vztahy s veřejností a zahraniční věci a viceprezident pro tvůrčí činnost, respektive; v letech 2011–2014 působil jako jeho prezident.[1][2]
V roce 2009 byl členem správní rady Europaeum.[3]
V letech 2010–2011 působil jako předseda Bioetické komise České republiky.[1]
V letech 2011–2015 byl členem představenstva Evropská univerzitní asociace,[1][4] kde také působí v pracovní skupině pro politiku výzkumu (od roku 2009) a v řídícím výboru Rady pro doktorské vzdělávání (od roku 2013).[1]
Politika
![]() | Tato část a životopis živé osoby ne zahrnout žádný odkazy nebo zdroje.Květen 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Veřejně se stal známým především tím, že úspěšně oponoval návrhům ministra zdravotnictví Tomáš Julínek privatizovat veřejné univerzitní nemocnice v roce 2008, návrhy na výrazné snížení akademického rozhodování na veřejných vysokých školách ministrem školství Josef Dobeš v roce 2012 a úspěšný konflikt s prezidentem země Miloš Zeman o zákonné povinnosti prezidenta jmenovat nové univerzitní profesory dodržováním přísných postupů na jednotlivých školách.
Během jeho rektorátu byly připraveny a většinou dokončeny tři velké infrastrukturní projekty s využitím evropských strukturálních fondů - biomedicínská centra v Plzni a Hradci Králové a biotechnologické centrum společné se šesti institucemi Akademie věd České republiky - BIOCEV ve Vestci u Prahy. Univerzita Karlova také získala velký stavební komplex „Crystal“ v blízkosti sídla Fakulty sportu, což umožnilo expanzi směrem k „mini kampusům“. Totéž platí pro akvizici dvojitého objektu v Opletalově ulici v centru Prahy, kde je stále třeba provádět výrazné úpravy.
V září 2014 byl zvolen senátorem v okrese střední Praha (kandidoval jako nezávislý se společnou podporou Křesťanská a demokratická unie - Československá lidová strana (KDU-ČSL) a Strana zelených ). Působil jako předseda senátního výboru pro záležitosti Evropské unie.
V roce 2018 ho KDU-ČSL nominovala na Předseda senátu. The volby se konalo dne 14. listopadu 2018. Hampl postoupil do druhého kola, ale byl poražen Jaroslav Kubera.
Hampl se rozhodl usilovat o znovuzvolení svého místa v Senátu ve volbách do Senátu 2020. Byl opět nominován KDU-ČSL a získal podporu ze strany Zelených.[5] Rovněž hledal podporu pro TOP 09 a Starostové a nezávislí ale tyto strany podpořily kandidáta na Občanská demokratická strana Miroslava Němcová namísto.[6] Ve druhém kole voleb 10. října Hampl porazila Němcová.
Reference
- ^ A b C d E F G h http://hampl.cuni.cz/doc/VH_CV.pdf
- ^ Masarykova univerzita. "Historie CRC". Česká konference rektorů.
- ^ „Zpravodaje Europaeum - europaeum.org“.
- ^ http://www.eua.be/News/15-04-09/EUA_General_Assembly_Election_of_President_and_EUA_Board.aspx
- ^ Prokeš, Jan (11. června 2020). „Souboj známých jmen. Kdo usiluje v Praze o post senátora?“. Pražský deník (v češtině). Citováno 24. srpna 2020.
- ^ v podpoře topky a STAN, podpořily proti vám Němcovou. Hampl neskrývá potíže | Aktuálně.cz0f11eab115ac1f6b220ee8 / "Doufal v podpoře topky a STAN, podporuje proti němu Němcovou. Hampl neskrývá účinky" Šek
| url =
hodnota (Pomoc). Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje (v češtině). 23. června 2020. Citováno 24. srpna 2020.
externí odkazy
Média související s Václav Hampl na Wikimedia Commons
- Domovská stránka
- Hamplův životopis (PDF )
- Hampl rozhovoroval po svém zvolení rektorem
- Univerzita Karlova 2006-2013: Závěrečná zpráva rektora prof. Václava Hampla (v češtině)