Ute Bock - Ute Bock

Ute Bock
Österreichischer Filmprei 2011 Pressekonferenz10 Ute Bock.jpg
narozený27. června 1942Upravte to na Wikidata
Linec  Upravte to na Wikidata
Zemřel18. ledna 2018Upravte to na Wikidata (ve věku 75)
Vídeň  Upravte to na Wikidata

Ute Bock (27. června 1942-19 ledna 2018)[1][2] byl rakouský pedagog, který byl známý svými projekty žadatelé o azyl.

Životopis

Bock se narodil v Linec. Po maturitě se ucházela o práci v obci Vídeň a mohl začít pracovat jako pedagog. Od roku 1962 do roku 1969 pracovala ve vídeňské škole. Poté začala pracovat pro centrum péče o mládež Zohmanngasse ve vídeňské čtvrti Favoriten a v roce 1976 byla jmenována jeho ředitelkou.[1] Na počátku 90. let 20. století blahobyt mládeže úřad stále častěji posílal do centra Ute Bocka mládež s migračním zázemím, a to i proto, že již byli odvráceni jinými školami. Tehdy se Bock začal zapojovat do aktivismu a humanitární pomoci pro žadatele o azyl.[1][2]

V roce 1999, během a nálet v jejím středu bylo zatčeno asi 30 mladých Afričanů obchodování s drogami v rámci kontroverzního „Provozního jara“. Samotná Ute Bocková byla také obviněna z loupežnictví a obchodu s drogami. To vedlo k dočasnému pozastavení služby. Později byla obvinění stažena, ačkoli jí bylo zakázáno ubytovat další africké žadatele o azyl v jejím centru. Poté uspořádala soukromé rezidenční komunity, které sama financovala a dohlížela na ně.[1]

V roce 2000 odešla do důchodu, ale pokračovala v práci na svém projektu. 2002 založila vlastní nevládní organizaci Flüchtlingsprojekt Ute Bock („uprchlický projekt Ute Bock“).[1] Více než 350 žadatelů o azyl najde ubytování v organizovaných apartmánech Ute Bock. Dalších 1 000 žadatelů o azyl bez domova má svou poštovní adresu na adrese její nevládní organizace.[Citace je zapotřebí ] Svým klientům poskytla právní poradenství.

Nevládní organizace spoléhá na dary.[1] Ve Vídni kampaň Bock auf Bier bylo zahájeno, ve kterém malé procento z ceny a pivo byla věnována Bockovým projektům bydlení pro žadatele o azyl. Bock auf Bier je slangový výraz pro Chtít pivo, ale Bock Beer znamená speciálně silné pivo

V roce 2012 prezident Heinz Fischer jí udělil Čestné vyznamenání za zásluhy o Rakouskou republiku, Nejvyšší rakouské národní čestné ocenění.[2]

V prosinci 2013 utrpěla mozkovou mrtvici a nemohla být tak aktivní jako předtím, což způsobilo její nevládní organizaci finanční potíže. Několik bytů již nebylo možné zaplatit a někteří žadatelé o azyl museli změnit ubytování. Aby bylo možné dary oživit, začala v roce 2014 znovu pracovat.[2] V roce 2018 zemřela ve Vídni ve věku 75 let.

Filmy

O Ute Bockovi byly natočeny dva filmy:

Ocenění

Bock získala několik ocenění za své sociální důsledky:[1]

Publikace

  • s Cornelia Krebs (vyd.): Ute Bock. Die Geschichte einer Flüchtlingshelferin. Vídeň: Molden, 2010, ISBN  978-3-85485-268-1.

Reference

  1. ^ A b C d E F G "Bock, Ute". Rakousko-fórum (v němčině). Citováno 2019-08-04.
  2. ^ A b C d „Ute Bock ist gestorben“. kurier.at (v němčině). Citováno 2019-08-04.
  3. ^ SOS Mitmensch: Der Ute Bock Preis für Zivilcourage. Archivováno 2007-10-28 na Wayback Machine
  4. ^ 1. Weltmenschpreis 2007

externí odkazy