USA v. Kane - United States v. Kane

USA v. Kane
Soud	Okresní soud Spojených států pro okres Nevada
Celý název případu	Spojené státy americké v. John Kane a Andre Nestor
Rozhodnuto	listopad 2013
Citace	11-mj-00001 [1]
Podíl
Návrh obžalovaného na zamítnutí podle hlavy 18 U.S.C. Mělo by být vyhověno § 1030 (a) (4)

USA v. Kane„No 11-mj-00001 (D. Nev. Podáno 19. ledna 2011), je soudní případ, kdy byla softwarová chyba ve video pokeru zneužita k získání několika stovek tisíc dolarů. Ústředním bodem případu bylo, zda video pokerový automat představoval chráněný počítač a zda využití softwarové chyby představovalo překročení autorizovaného přístupu podle hlavy 18 U.S.C. § 1030 písm. A) odst Zákon o počítačových podvodech a zneužívání (CFAA). Soud nakonec rozhodl, že vládní argument dostatečně nesplňuje požadavek „překročení povoleného přístupu“ hlavy 18 U.S.C. § 1030 (a) (4) směřující ke schválení návrhů obžalovaných na zamítnutí.^[1][2]

Tento případ je pozoruhodný, protože potvrdil precedens vytvořený rozhodnutím devátého okruhu v Spojené státy v. Nosal, 676 F.3d 854 (9. cir.2012) (en banc), přičemž soudce nazval vládní argument přímo analogickým argumentu vlády v Nosaldále tvrdí, že CFAA nereguluje způsob, jakým jednotlivci používají informace, ke kterým mají jinak přístup.^[3]

Pozadí

Na začátku dubna 2009 objevil John Kane softwarovou chybu ve hře video pokeru, která mu po „složité kombinaci herních změn, vkládání účtů a výplaty“ umožnila přístup k předchozím výherním handám a spuštění jackpotu.^[4] Po tomto objevu Kane poté kontaktoval Andre Nestora, který odletěl za Kaneem a připojil se k němu při využívání této chyby pro zisk. Ti dva v tom pokračovali téměř pět měsíců, od dubna 2009 do září 2009.^[5]

Podezření bylo vzneseno 3. července 2009, kdy Kane vyhrál za méně než hodinu pět jackpotů, každý s kurzem 820-1. Silverton Casino Lodge. V návaznosti na to dva inženýři z Nevadská herní ovládací deska byli vyzváni, aby zkontrolovali stroj na nečistou hru. Tady, po analýze logického zásobníku stroje a EEPROM, inženýři objevili dříve neznámou chybu firmwaru, kterou Kane využíval k vyhrávání výplat jackpotu.^[5] Následně byli Kane i Nestor později zatčeni a obviněni ze spiknutí za účelem spáchání drátový podvod a porušuje hlavu 18 U.S.C. § 1030 písm. A) odst. 4 CFAA o obvinění z překročení autorizovaného přístupu k chráněnému počítači v důsledku podvodu.^[4]

Zjištění soudu

Po podání obžaloby podali obžalovaní návrh na zamítnutí a navrhli soudu, aby zamítl obvinění z porušení podle hlavy 18 U.S.C. § 1030 písm. A) odst. 4, který tvrdí, že „i když vláda přijala všechna skutková tvrzení vlády za pravdivá, nepodařilo se jí podle zákona konstatovat rozpoznatelný přestupek“.^[2] Soud se postavil na stranu tohoto návrhu na zamítnutí a dospěl k závěru, že žalovaní neporušili hlavu 18 U.S.C. § 1030 (a) (4), pro videohry nepředstavuje chráněný počítač podle 18 U.S.C. § 1030 (e) (2) (B), ani jejich akce nepřekročila autorizovaný přístup podle 18 U.S.C. § 1030 (e) (6).^[2]

Chráněný počítač

Počítač

Na adresu žalovaných tvrdí, že video pokerové automaty nejsou „chráněnými počítači“, Soud nejprve definoval počítač ve smyslu uvedeném v 18 U.S.C. § 1030 (e) (1) (zákon o počítačových podvodech a zneužití), který stanoví, že počítač je:

„Elektronické, magnetické, optické, elektrochemické nebo jiné vysokorychlostní zařízení pro zpracování dat, které vykonává logické, aritmetické nebo paměťové funkce, a zahrnuje jakékoli zařízení pro ukládání dat nebo komunikační zařízení přímo související s tímto zařízením nebo s ním spojené“ ^[1]

Kane ve své odpovědi tvrdil, že kvůli nedostatku klávesnic, připojení k síti a schopnosti číst nebo přijímat nové informace by z tohoto ustanovení měly být vyloučeny video pokerové automaty,^[2] zvýraznění 18 U.S.C. § 1030 písm. E) odst. 1, který nadále uvádí, že:

„Takový výraz nezahrnuje automatizovaný psací stroj nebo sázecí stroj, přenosnou ruční kalkulačku nebo jiné podobné zařízení.“ ^[1]

Přestože Účetní dvůr uznal výjimky uvedené v tomto ustanovení, Soud tvrdil, že video pokerové automaty nejsou „dostatečně podobné“ automatizovanému psacímu stroji nebo sázecímu stroji nebo přenosné ruční kalkulačce, aby mohly být vyloučeny.^[2] V důsledku toho Soud rozhodl, že video pokerové automaty plní funkce, které jej přímo srovnávají s tím, co představuje počítač mladší 18 let. § 1030 (e) (1).

Chráněný počítač

Poté, co dospěl k závěru, že video pokerové automaty jsou počítače, se Soud poté snažil zabývat tvrzením žalovaných, že tyto automaty nejsou „chráněnými počítači“.

Řada video pokerových strojů uvnitř Harrah's New Orleans podobné těm, které používá Kane.

Za tímto účelem Soud vyzval 18 U.S.C. § 1030 (e) (2) (B), který definoval chráněný počítač jako:

„[Počítač], který je používán nebo ovlivňuje mezistátní nebo zahraniční obchod nebo komunikaci, včetně počítače umístěného mimo USA, který je používán způsobem, který ovlivňuje mezistátní nebo zahraniční obchod nebo komunikaci ve Spojených státech“^[1]

Argumenty byly následující:^[2]

1. Žalovaní, citují Banka Natinonal City, N.A. v. Prime lending, Inc.., tvrdil, že protože video pokerovým strojům chyběla možnost připojení k internetu, nejsou to chráněné počítače. Vláda však cituje USA v.Mitra, 405 F.3d 492 (7^th Cir. 2005), usoudil, že i když je připojení k internetu dostatečné pro vytvoření počítače jako chráněného počítače, není to nutné.^[6]
2. Při řešení tohoto problému si Kane všiml, jak kritické je to, že se Seventh Circuit drží Mitra byl problém fungování v médiu mezistátního obchodu, které bylo ve federálně regulované doméně. Tvrdil tedy: Mitra v tomto případě neplatí, pro video pokerové automaty nepodléhají federálním předpisům. [6] Vláda toto tvrzení vyvrátila s argumentem, že zákon o hazardních zařízeních z roku 1962 (15 U.S.C. § 1171-78) podrobil tato zařízení federálním předpisům, a proto fungují ve stejné regulované doméně.^[7]
3. Vláda tvrdila, že vzhledem k tomu, že video pokerové automaty „lákají zákazníky z celé země do Las Vegas“, aby je hrály, ovlivňují tím mezistátní obchod.

Ve svém rozhodnutí rozhodl Soud takto:^[2]

1. Soud se postavil na stranu vlády v tom smyslu, že přístup k internetu není jediným způsobem, jak vytvořit počítač jako chráněný počítač.
2. Soud se postavil na stranu obžalovaného pro, na rozdíl od rádiového systému v Mitra, video pokerový stroj nemá takovou schopnost přenášet, přijímat nebo jinak komunikovat informace přes státní hranice.
   1. Soud navíc odmítl argument použitelnosti vládního zákona o hazardních zařízeních a prohlásil jej za neplatný, protože tento zákon fungoval pouze na regulaci přepravy a přepravy těchto zařízení.^[7] Tedy „samotné stroje nefungují v těchto kanálech jako něco víc než náklad“.
3. Soud rozhodl, že argument vlády týkající se ovlivňování mezistátního obchodu přitahováním zákazníků selhal ze dvou důvodů:
   1. Tento navrhovaný účinek platí pouze v souhrnu, protože vláda nemůže ukázat, že jednotlivý video pokerový automat má takový účinek na mezistátní obchod.
   2. Základ tohoto argumentu je odvozen z „rozvodu [d] funkce zařízení, tj. Logických, aritmetických nebo paměťových funkcí, od jeho předpokládaných účinků v mezistátním obchodu.“^[1]

Zdůraznil potřebu „více tangenciálního vztahu k mezistátnímu obchodu“, Soud dospěl k závěru, že video pokerové automaty nepředstavovaly chráněné počítače, protože by to „mělo za následek nepřijatelně široké použití tohoto pojmu“.^[2]

Překračuje autorizovaný přístup

Přístup

K řešení tvrzení žalovaných, že nedošlo k překročení oprávněného přístupu, Soud nejprve rozhodl, že žalovaní kvůli tomu, že fyzicky „interagovali se stroji s video pokerem způsobem, pro který byly navrženy“^[2], měl přístup k video pokeru.

Překračuje autorizovaný přístup

Následně Soud definoval, že termín překračuje autorizovaný přístup pomocí 18 U.S.C. § 1030 (e) (6), který definuje pojem jako:

„[Přístup] k počítači s autorizací a k použití takového přístupu k získání nebo změně informací v počítači, k nimž přístupový partner nemá právo tak získat nebo změnit“.^[1]

Vláda tvrdila, že s akcemi žalovaných, které jim umožňovaly získat dříve hrané karty, následně „získaly [změnily] nebo změnily informace“, ke kterým nemají přístup, a tím překročily jejich oprávněný přístup.^[2]

Avšak poté, co vláda připustila, že obžalovaní byli oprávněni hrát video poker, Soud nesouhlasil s tvrzením vlády, protože se skutečně snažila kriminalizovat způsob, jakým obžalovaní tuto hru hráli.

Obhájit názor devátého okruhu Spojené státy v. Nosal, 676 F.3d 854 (9^th Cir. 2012), Soud rozhodl, že „CFAA nereguluje způsob, jakým jednotlivci používají informace, ke kterým mají jinak přístup“^[2] aplikace CFAA by „transformovala celé kategorie jinak neškodného chování na federální zločiny jednoduše proto, že byl zapojen počítač“.^[3] Soud proto rozhodl, že žalovaní nepřekročili svůj oprávněný přístup.

Vládnoucí

Poté, co Soudní dvůr potvrdil, že video pokerové automaty nepředstavovaly chráněné počítače a že žaloby žalovaných nepředstavovaly překročení oprávněného přístupu, dospěl k závěru, že návrh žalovaného na propuštění podle hlavy 18 U.S.C. § 1030 (a) (4) by měl být přiznán.^[2]

Viz také

• Zákon o počítačových podvodech a zneužívání
• Spojené státy v. Nosal

Reference