Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1887 - United Nations Security Council Resolution 1887

OSN Bezpečnostní rada
Rozlišení 1887
Nwfz.svg
datum24. září 2009
Setkání č.6,191
KódS / RES / 1887 (Dokument )
PředmětZachování mezinárodního míru a bezpečnosti
Nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení
Shrnutí hlasování
  • 15 hlasovalo pro
  • Žádný nehlasoval proti
  • Žádný se nezdržel hlasování
VýsledekPřijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové
Dočasný členů

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1887Rada přijala jednomyslně dne 24. září 2009 nešíření a prevenci šíření zbraně hromadného ničení ve světě.[1]

Detaily

Tímto usnesením Rada usiluje o „bezpečnější svět pro všechny a vytvoření podmínek pro svět bez jaderných zbraní v souladu s cíli Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT) způsobem, který podporuje mezinárodní stabilitu a je založen na zásadě nesnížené bezpečnosti pro všechny. “Vyzvala všechny země, aby dodržovaly své závazky vyplývající z NPT, včetně spolupráce s Mezinárodní agentura pro atomovou energii a aby národy zavedly opatření ke snížení jaderných zbraní.[2]

Přijetí

Rada jednomyslně přijala usnesení. Kromě Libye byli všichni členové zastoupeni hlavami států nebo předsedy vlád. Setkání předsedal americký prezident Barack Obama.[3]

Stálí členové Rady bezpečnosti

  •  Čína: Prezident Chu Ťin-tchao hlasovali pro rezoluci jako „pro vytvoření bezpečnějšího světa pro všechny, musíme především odstranit hrozbu jaderné války“. Zdůraznil však „právo všech zemí na mírové využívání jaderné energie“. [4]
  •  Francie: Prezident Nicolas Sarkozy kladl důraz na „porušování“ předchozích rezolucí ze strany Íránu a Severní Koreje, které nevěnovaly „absolutně žádnou pozornost tomu, co mezinárodní společenství [uvedlo]“. [4]
  •  Rusko: Prezident Dmitrij Medveděv uvedl, že „naším hlavním společným cílem [bylo] rozmotat problematické uzly v oblasti nešíření a odzbrojení.“ Dodal, že „problematice mírové jaderné energie [vyžadovala] vážnou pozornost“. [4]
  •  Spojené království: Premiér Gordon Brown uvedl, že „Rada jednomyslnou dohodou [...] pod vedením prezidenta Obamy a velkými projevy, které [byly] za stolem“, Rada „vysílá jednotné jednoznačné a nerozdělené poselství po celém světě“. že „státy s jadernými zbraněmi a státy bez jaderných zbraní“ se společně zavázaly „vytvářet podmínky pro svět bez jaderných zbraní“. [4]
  •  Spojené státy: Prezident Barack Obama, předsedající schůzi, uvedl, že „příštích 12 měsíců [bude] absolutně kritických při rozhodování, zda bude toto usnesení“ a „celkové úsilí o zastavení šíření a používání jaderných zbraní“ úspěšné.[5]

Dále byly k tomu vyzvány země, které smlouvu o nešíření jaderných zbraní nepodepsaly.

Rada bezpečnosti zvolila členy

  •  Rakousko: Prezident Heinz Fischer uvedl, že Rakousko je s rezolucí „velmi spokojeno“, ale poukázal na to, že „rezoluce [nebyly] dostatečné“, protože „každý stát musí přijmout odpovědnost a aktivní účast“. [4]
  •  Burkina Faso: Prezident Blaise Compaoré zopakoval názory zbytku Rady a prohlásil, že „otázka nešíření jaderných zbraní a odzbrojení [byla] jádrem problémů souvisejících s udržováním mezinárodního míru a bezpečnosti“.[4]
  •  Chorvatsko: Prezident Stjepan Mesić zasazoval se o posílení „role OSN“ a uvedl, že „každé zemi musí být zaručeno její právo na mírové využívání jaderné energie“. [4]
  •  Kostarika: Prezident Óscar Arias Sánchez poznamenal, že „se nezdá pravděpodobné hovořit o bezpečnějším světě, pokud nebudou dodržovány ani stávající dohody“.[4]
  •  Japonsko: Premiér Yukio Hatoyama uvítal usnesení a připomněl, že „Japonsko [se] rozhodlo kráčet nejadernou cestou [...], aby zabránilo začarovanému cyklu závodů v jaderném zbrojení“ a protože „jako jediná oběť jaderného bombardování [ ] morální odpovědnost při tom “.[4]
  •  Libye: Stálý zástupce Abdurrahman Mohamed Shalgham uvedl, že Libye chtěla „Střední východ být zónou bez jaderných zbraní“ a hájila právo všech států „rozvíjet své schopnosti využívat jadernou energii a obohacovat jaderné palivo - ale pouze pro mírové účely“. [4]
  •  Mexiko: Prezident Felipe Calderón uvedl, že „Mexiko [bylo] přesvědčeno, že globální mír a bezpečnost [nelze] postavit na akumulaci jaderného arzenálu“ a že rezoluce „by měla být prvním krokem nové přízně odzbrojení“. [4]
  •  krocan: Premiér Recep Tayyip Erdoğan zdůraznil, že existuje „potřeba postupného a trvalého přístupu k jadernému odzbrojení“, a prohlásil, že Turecko věří, že „státy by při plném dodržování svých závazků v oblasti záruk měly mít neomezený přístup k civilní jaderné energii“. [4]
  •  Uganda: Prezident Yoweri Kaguta Museveni zopakoval sentiment Rady a zdůraznil, že „Afrika [se] nezajímala o jaderné zbraně, ale o jadernou energii“. [4]
  •  Vietnam: Prezident Nguyễn Minh Triết podpořila konsenzus Rady a zdůraznila závazek jeho země k nešíření.[4]

Viz také

Reference

  1. ^ Rada bezpečnosti slibuje podporu pokroku v zastaveném úsilí o ukončení šíření jaderných zbraní. Centrum zpráv OSN. 24. září 2009.
  2. ^ „Rada bezpečnosti OSN souhlasí s jadernými limity“. United Press International. 24. září 2009.
  3. ^ „Rada OSN podporuje jaderné obrubníky“. BBC novinky. 24. září 2009.
  4. ^ A b C d E F G h i j k l m n Záznam z jednání Rada bezpečnosti OSN
  5. ^ „Rada OSN podporuje obrubníky jaderných zbraní“. Al-Džazíra. 24. září 2009.

externí odkazy