Unionismus v Belgii - Unionism in Belgium - Wikipedia

V politice Belgie, Unionismus nebo Unie protikladů (union des opozitions) je belgické politické hnutí, které existovalo od 20. let 20. století do roku 1846. (V současné době se termín „odboráři“ někdy v belgickém kontextu používá k popisu těch, kdo se staví proti rozdělení Belgie, jako jsou členové Belgische Unie - Union Belge strana.)

Dějiny

Existovalo před a po Belgická revoluce z roku 1830 a prosazoval sjednocení Římští katolíci a liberálové proti politice William já Nizozemska. Heslo nového národa, L'Union fait la force nebo jednota dělá sílu, odkazoval spíše na tuto unii než na unii různých jazykových komunit v zemi.

Liberálové byli zpočátku vůči Williamově laické politice celkem přízniví osvícený absolutismus ale stále více a více změnili svůj postoj, dávali stále menší význam jejich boji proti vlivu církve a stále větší význam politickým svobodám, což William I. tvrdohlavě odmítal přiznat. Ti, kteří sledovali tento nový trend, byli známí jako „radikální liberálové“ na rozdíl od „Voltairian liberálové (libéraux voltairiens), kteří podporovali osvícený absolutistický režim a vznikali Orangismus.

Tento vývoj umožnil „radikálním liberálům“ učinit kompromis s katolíky, kteří byli připraveni učinit určité ústupky, pokud jde o Svoboda tisku a svoboda vyznání na oplátku. Od roku 1825, Étienne de Gerlache neúspěšně se pokusil o kompromis a usmíření. Na konci roku 1827 v Lutych, katolické noviny le Courrier de la Meuse a liberální noviny Mathieu Laensbergh podstoupil sblížení. Unie byla rozhodně uzavřena 8. listopadu 1828, kdy byl liberál Brusel noviny le Courrier des Pays-Bas shromáždil tuto politiku v článku od Louis De Potter.

V následujících letech Belgická revoluce, a po vyloučení radikálních demokratů a republikánů (včetně De Potter ) byla v pokračování nezávislosti Belgie vnucena politika unionisty. První belgické kabinety byly tedy „unionistické“, spojující konzervativní šlechtu s umírněnými prvky z rostoucí liberální střední třídy. Tento vzorec umožnil konsolidaci struktur nového státu, zavedení stabilních politických a soudních institucí a podepsání dohod o centralizaci, rolích měst a provincií a základním vzdělávání.

Rozpory mezi katolíky a liberály se však staly stále silnějšími v otázkách, jako je role duchovenstva v občanské společnosti nebo převzetí odpovědnosti za vzdělávání a veřejné blaho státem. Unionismus byl definitivně ukončen založením Liberální strana v roce 1846 a první vláda liberální strany následující rok. V reakci na to by měla být postupně vytvořena katolická strana a v Belgii vládly vlády jedné strany z jedné nebo druhé z těchto dvou stran až do socialistické hnutí vznikl a dosáhl moci díky instituci všeobecné volební právo v roce 1948.

Belgičtí unionisté

Kromě krále Leopold Jako spolehlivý odborář měla řada belgických politických vůdců stejný názor, včetně:

Literatura

  • Henri PIRENNE, Histoire de la Belgique, sv. VII (1830 - 1914), Bruxelles, Maurice Lamertin, 1932.
  • Charles DU BUS DE WARNAFFE, Au temps de l'Unionisme. Příspěvek na formaci de l'État belge d'après la korespondence de François et Edmond du Bus, Tournai, 1944.
  • A. SIMON, Aspekty de l'Unionisme. Dokumenty inédits, 1830-1857, Wetteren, 1958.
  • C. LEBAS, L'union des catholiques et des libéraux de 1839 à 1847: étude sur les pouvoirs exécutif et législatif, Louvain, Nauwelaerts, 1960.
  • Theo LUYCKX, Politieke geschiedenis van België, Bruxelles / Amsterdam, 1964.
  • A. VERMEERSCH, Vereniging en revolutie. De Nederlanden 1814-1830, Bussum, 1970.
  • Els WITTE & Jan CRAEYBECKX, Politieke geschiedenis van België sinds 1830, Antwerpen, Standaard uitgeverij, 1981.
  • Els WITTE et Jan CRAEYBECKX, La Belgique politique de 1830 à nos jours: les tensions d’une démocratie burgeoise, Bruxelles, Labor, 1987.
  • Pascal DELWIT, Složení, dekompozice, rekompozice du paysage politique en Belgique„Bruxelles, Labour, 2003.
  • El WITTE, La construction de la Belgique (1828 - 1847), in: Nouvelle histoire de Belgique, sv. I (1830 - 1905), sous la dir. de M. DUMOULIN, Bruxelles, Complexe, 2005.
  • Éliane GUBIN & Jean-Pierre NANDRIN, Nouvelle Histoire de Belgique svazek I, svazek 2, La Belgique libérale et burgeoise, Brusel, Éditions Complexe, 2005, ISBN  2-8048-0066-0.
  • Pascal DELWIT, La vie politique en Belgique de 1830 à nos jours„Bruxelles, Éd. de l’Université de Bruxelles, 2009.
  • Xavier MABILLE, Nouvelle histoire politique de la Belgique„Bruxelles, CRISP, 2011.

Reference