Dávky v nezaměstnanosti v Dánsku - Unemployment benefits in Denmark

Dánsko je skandinávská země v Evropě skládající se z Jutsko Poloostrov a četné ostrovy. Typicky mělo Dánsko relativně nízkou úroveň míry nezaměstnanosti. V současné době má Dánsko velkorysé dávky v nezaměstnanosti ve formě fondů soukromého pojištění. Dávky v nezaměstnanosti jsou obvykle platby, které provádí stát nebo jiné oprávněné subjekty bez práce osob.

Dějiny

Dostávat dávky v nezaměstnanosti v roce 2006 Dánsko Před poskytnutím jakýchkoli výhod musí být člověk součástí fondu dobrovolného pojištění a musí splňovat všechny požadavky.[1] Dánská nezaměstnanost dosáhla vrcholu v roce 1993 s 12,4 procentní nezaměstnaností. Od té doby zaznamenalo Dánsko stabilní pokles míry nezaměstnanosti a v roce 2007 dosáhlo dna 2,4 procenta.[2] Tento významný pokles nezaměstnanosti je přičítán dánskému důrazu na aktivní politiky trhu práce (ALMP) v průběhu 90. let; která se snažila pomoci pracovníkům získat dovednosti potřebné k vytvoření úspěšného trhu práce.[2] Dánský trh práce je naplněn vysokým stupněm pracovní mobility. Průměrná délka zaměstnání v Dánsku je 8 let, což z něj činí jednu z nejnižších v EU OECD zemí.[2] Systém flexibility trhu práce poskytuje pracovníkům vysokou úroveň výhod a umožňuje zaměstnavatelům snadno najímat a propouštět zaměstnance. Tato kombinace byla zavedena v Dánsko od 70. let, ale vysoké náklady na veřejné výhody nakonec začaly zatěžovat vládní finance.[3] V 90. letech proto došlo ke změně politiky, která vedla k důrazu na fondy soukromého pojištění.[3]

V 90. letech došlo v Dánsku k dekádě reformy pojištění dávek v nezaměstnanosti. Vládní politika zabývající se bezpečností zaměstnání však zůstala do značné míry nezměněna. Před reformami z počátku 90. let měli dánští občané nárok na 2,5 roku podpory v nezaměstnanosti, protože zůstali v zaměstnání po dobu 26 týdnů z předchozích 3 let. Během doby čerpání dávek v nezaměstnanosti měli občané ze zákona nárok na dotované zaměstnání po dobu 7–9 měsíců. Pokud byli v rámci tohoto programu zaměstnáni, jednotlivci poté mohli znovu pobírat další 2,5 roku podpory v nezaměstnanosti, což v zásadě umožňovalo neomezené dávky v nezaměstnanosti.[4] Reformy desetiletí byly navrženy tak, aby stanovily horní hranici nároku na podporu v nezaměstnanosti. V roce 1995 byla doba nároku na podporu v nezaměstnanosti omezena na 5 let s požadavkem na zaměstnání po dobu 1 roku za poslední 3 roky. O tři roky později byla maximální délka doby nároku na dávku v nezaměstnanosti u osob starších 25 let zkrácena na 4 roky. Tyto reformy od té doby vedly k průměrně kratší délce období nezaměstnanosti v Dánsku ve srovnání se statistikami před rokem 1990.[5] Novější politiky dávek v nezaměstnanosti se zabývaly reformou peněžitých dávek. V roce 2013 dánská vláda provedla reformu, jejímž cílem bylo snížit množství peněžitých dávek poskytovaných nezaměstnaným mladým lidem, a místo toho tyto platby převést na dávky ve vzdělávání, aby mohla pokračovat ve své „iniciativě užitečnosti“. Tyto nové politiky v oblasti peněžních dávek měly pozitivní vliv na odliv mladých dospělých z nezaměstnanosti do vzdělání nebo zaměstnání.[6]

Současná politika

V současné době je legislativou, která zahrnuje politiku těchto dávek, zákon o pojištění v nezaměstnanosti, který je prováděn Dánskou agenturou pro trh práce a nábor podle Ministerstvo zaměstnanosti.[7] Abyste získali nárok na podporu v nezaměstnanosti, musíte se stát součástí jednoho z dvaceti čtyř soukromých a státem schválených Pojistné fondy; tyto fondy jsou v Dánsku běžně známé jako A-kasser nebo A-kasse.[8] Chcete-li dostávat dávky prostřednictvím pojišťovacího fondu, musíte být součástí fondu po dobu nejméně jednoho roku před nezaměstnaností, zaregistrovat se u veřejné služby zaměstnanosti a splnit čekací lhůtu, pokud je nezaměstnanost dobrovolná.[9] Podle vlády je registrace u veřejné služby zaměstnanosti, známá také jako pracovní středisko, musí nastat první den nezaměstnanosti osoby. Od této chvíle je žadatel povinen určit odvětví, ve kterém chce pracovat, vytvořit životopis a každý sedmý den si prohlédnout navrhovaná pracovní místa, aby mohl aktivně hledat zaměstnání.[9] Získané dávky závisí na registraci u veřejné služby zaměstnanosti; pojišťovací fond jednotlivce poté posoudí výhody, které mají získat.[9] Částka vyplácená jejich pojišťovacím fondem závisí na věku, vzdělání, stavu na plný nebo částečný úvazek a předchozím platu.[9]

Zaměstnanecké výhody v Dánsku mohou zahrnovat až 90 procentní náhradu mezd měsíčně po dobu maximálně tří let.[10] Ti, kdo získají zaměstnání na částečný úvazek, mohou navíc získat tzv. Doplňkovou dávku. Doplňková dávka vyrovnává zbytek mzdy, aby byla zajištěna mzda na plný úvazek po dobu maximálně 30 týdnů.[10] V Dánsku mohou mít osoby, které nejsou registrovány v pojišťovacím fondu, nárok na některé dávky prostřednictvím státu, v závislosti na určité kvalifikaci. Rozdíl je v tom, že tyto dávky jsou vypláceny přímo prostřednictvím občanské obce.[7] V poslední době došlo ke změnám v tomto velkorysém systému výhod. Od roku 2019 pouze ti, kteří žili v Dánsku, Grónsko, Faerské ostrovy nebo nějaké jiné Evropská unie nebo Evropský hospodářský prostor země za sedm z posledních osmi let bude mít nárok na příjem dávky v nezaměstnanosti.[10] Dále byly provedeny reformy týkající se samostatné výdělečné činnosti a nestandardní politiky zaměstnanosti v Dánsku. Tato nová kritéria zohlední celkové příjmy společnosti, daňová omezení a typ odvětví při přiřazování nových výhod ve snaze zajistit, aby výdělky přesně odpovídaly potřebám všech pracovníků.[11] I když v Dánsku existuje mnoho nových výzkumů aktivních politik trhu práce; některé z výzkumů nebyly přesvědčivé o faktorech, které přispěly k úspěchu takových politik APTP, včetně dávek v nezaměstnanosti.[12]

Aktivace pracovníka

Jedním z identifikovatelných rysů dánského trhu práce a politik dávek v nezaměstnanosti je vysoká míra reaktivace pozorovaná na jeho trhu práce. Dánská vláda poskytuje značnou podporu v nezaměstnanosti v podobě vládních programů zaměřených na návrat vysídlených pracovníků do práce. Slabé politiky ochrany pracovních míst vedou k vysoké míře fluktuace pracovních sil v zemi,[13] ale účinné politiky aktivace pracovních míst zajistily, že období nezaměstnanosti, které trpí vysídlenými pracovníky, zůstane krátké. Jak uvádí OECD, „sedm vysídlených pracovníků z deseti se do jednoho roku vrátí zpět do práce“.[13] Tuto statistiku lze připsat hlavně snížení dávek v nezaměstnanosti prostřednictvím reforem v průběhu 90. let a počátkem roku 2000 a také účinným aktivním programům trhu práce zavedeným v Dánsku. Na dánském trhu práce aktivní agentury pro politiku trhu práce úspěšně sloužily jako prostředníci mezi zaměstnavateli a uchazeči o zaměstnání.[14] Tyto agentury byly obzvláště úspěšné v pomoci ekonomicky znevýhodněným skupinám a pracovníkům na okraji trhu práce prostřednictvím školení před zaměstnáním, hledání zaměstnání, psaní životopisů a dotovaných „pracovních zkoušek“, které umožňují zaměstnavatelům a zaměstnancům měřit budoucí úspěch kandidáty na požadované pozici.[14]

Viz také

Reference

  1. ^ „Pojištění pro případ nezaměstnanosti“. Pracovní značka. Citováno 2018-04-28.
  2. ^ A b C Hendeliowitz, Jan (únor 2008). „Dánská politika zaměstnanosti: stanovení vnitrostátních cílů, regionální řízení výkonu a místní doručování“ (PDF). www.oecd.org.
  3. ^ A b Benchmarky zemí, Světová banka. „Pracovní legislativa: Dánsko“ (PDF).
  4. ^ „Flexikurita a hospodářská krize 2008–2009 | ČTĚTE online“. ILibrary OECD. Citováno 2018-12-14.
  5. ^ Laužadytė, Agnė (01.01.2010). „ÚČINKY AKTIVNÍCH PROGRAMŮ TRHU PRÁCE NA DOBU NEZAMĚSTNANOSTI“. Ekonomika (v litevštině). 89. ISSN  1392-1258.
  6. ^ „Reforma peněžních výhod (2013)“. www.star.dk. Citováno 2018-12-14.
  7. ^ A b „Průvodce po pojištění pro případ nezaměstnanosti v Dánsku“. skift-a-kasse.dk. Citováno 2018-06-25.
  8. ^ „Oversigt over a-kasserne i Danmark“. star.dk (v dánštině). Citováno 2018-04-28.
  9. ^ A b C d „Dánsko - Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování - Evropská komise“. ec.europa.eu. Citováno 2018-04-28.
  10. ^ A b C „Dávky v nezaměstnanosti v Dánsku“. www.a-kasser.dk. Citováno 2018-04-28.
  11. ^ Kvist, Jon (červenec 2017). „Dánsko: Nový systém pojištění pro případ nezaměstnanosti pro budoucí trh práce“. Evropská síť sociální politiky.
  12. ^ Kluve, Jochen (01.12.2010). „Účinnost evropských aktivních programů trhu práce“. Ekonomika práce. 17 (6): 904–918. doi:10.1016 / j.labeco.2010.02.004. ISSN  0927-5371.
  13. ^ A b „Zpět do práce: Dánsko | ČTĚTE online“. ILibrary OECD. Citováno 2018-12-14.
  14. ^ A b Ingold, Jo; Valizade, Danat (listopad 2017). „Nábor zaměstnavatelů znevýhodněných skupin: zkoumání účinků aktivních agentur programu trhu práce jako prostředníků trhu práce“. Deník řízení lidských zdrojů. 27 (4): 530–547. doi:10.1111/1748-8583.12154.