Ulrike Jureit - Ulrike Jureit

Ulrike Jureit (narozen v roce 1964) je Němec historik.

Kariéra

Jureit studoval historii, teologie a sociální pedagogika od roku 1983 do roku 1989 na Westfälische Wilhelms-Universität v Münsteru.[1] V letech 1991 až 1995 působila jako výzkumná asistentka v Koncentrační tábor Neuengamme. V roce 1998 získala doktorát na Univerzita v Hamburku. Tématem její práce bylo Vzory paměti. O metodice rozhovorů s historií života s pozůstalými z koncentračních a vyhlazovacích táborů. Jureit poté pracoval jako postdoktorandský výzkumník v Univerzita Bielefeld a poté dohlížel na výzkumný projekt v rámci speciálního univerzitního programu univerzity v Hamburku. Je zaměstnankyní v Hamburský institut pro sociální výzkum a od roku 2004 je hostujícím výzkumným pracovníkem v Hamburské nadaci pro podporu vědy a kultury.

Jureit hrála významnou roli v takzvané Second Wehrmachtsausstellung, ve kterém Válečné zločiny Wehrmachtu během druhé světové války byly tematizovány. Výstava byla představena v letech 2001 až 2004. Velmi se lišila od první verze, která byla v německé veřejnosti předmětem mimořádně kontroverzní diskuse.

Publikace

  • Das Leben wird vorwärts gelebt und rückwärts verstanden - mündlich erfragte Fallgeschichten als Quellen historischer Forschung.[2] V Susanne Düwell, Nicolas Pethes (upravit): Fall - Fallgeschichte - Fallstudie. Theorie und Geschichte einer Wissensform. Frankfurt nad Mohanem u. A. 2014, s. 227–241.
  • Das Ordnen von Räumen. Territorium und Lebensraum im 19. und 20. Jahrhundert. Hamburk 2012.[3]
  • s Margrit Frölichovou a Christian Schneider (Upravit.): Das Unbehagen an der Erinnerung - Wandlungsprozesse im Gedenken an den Holocaust.[4] Frankfurt 2012.
  • s Hamburským institutem pro sociální výzkum (edit.): Verbrechen der Wehrmacht. Dimensionen des Vernichtungskrieges 1941–1944.[5] Ausstellungskatalog, koncepce Jan Philipp Reemtsma, Ulrike Jureit; Gesamtredaktion: Ulrike Jureit. Hamburk 2002.
  • Konstruktion und Sinn. Methodische Überlegungen zu biographischen Sinnkonstruktionen. Oldenburg 1998 (PDF-Datei).
  • In dubio contra reum? Über den Wunsch nach historischer Eindeutigkeit.[6] v Musik & Ästhetik. 17. ročník, č. 67, 2013, s. 9–21.
  • Autobiografie: Rückfragen an ein gelebtes Leben. v Martin Sabrow [de ] (Upravit.): Autobiographische Aufarbeitung. Diktatur und Lebensgeschichte im 20. Jahrhundert.[7] Lipsko 2012, s. 149–157.
  • Generation, Generationalität, Generationenforschung, Verze 1.0. v Docupedia-Zeitgeschichte [de ], zveřejněná 11. února 2010.
  • jako editor s Nikolou Tietze: Postsouveräne Territorialität. Die Europäische Union und ihr Raum.[8] Hamburger Edition, Hamburg 2015, ISBN  978-3-86854-287-5.
  • Hoffnung auf Erfolg. Akteurszentrierte Handlungskonzepte in der Migrations- und Flüchtlingsforschung, v Zeithistorische Forschungen [de ] 15 (2018), s. 509–522.

Reference

  1. ^ Informace v této části jsou převzaty z webových odkazů na stránky Hamburského institutu pro sociální výzkum.
  2. ^ Fall-Fallgeschichte-Fallstudie: Theorie und Geschichte einer Wissensform na WorldCat
  3. ^ Vgl. zemřít Recension od Agnes Laba na online portálu Sehepunkte [de ].
  4. ^ Das Unbehagen an der Erinnerung - Wandlungsprozesse im Gedenken an den Holocaust na WorldCat
  5. ^ Verbrechen der Wehrmacht. Dimensionen des Vernichtungskrieges 1941–1944 na WorldCat
  6. ^ In dubio contra reum? Über den Wunsch nach historischer Eindeutigkeit na WorldCat
  7. ^ Autobiographische Aufarbeitung: Diktatur und Lebensgeschichte im 20. Jahrhundert na WorldCat
  8. ^ Postsouveräne Territorialität. Die Europäische Union und ihr Raum na WorldCat

externí odkazy