Trinational Biodiversity Corridor - Trinational Biodiversity Corridor

Trinational Biodiversity Corridor
Corredor Trinacional de Biodiversidade
ArialViewIquzuFallsEndingFalls.JPG
The Vodopády Iguazu jsou ve středu navrhované chodby
Mapa zobrazující umístění Trinational Biodiversity Corridor
Mapa zobrazující umístění Trinational Biodiversity Corridor
Souřadnice25 ° 35'32 ″ j 54 ° 35'37 "W / 25,592344 ° J 54,593522 ° Z / -25.592344; -54.593522Souřadnice: 25 ° 35'32 ″ j 54 ° 35'37 "W / 25,592344 ° J 54,593522 ° Z / -25.592344; -54.593522
Plocha570 000 hektarů (1 400 000 akrů)
OznačeníEkologický koridor

The Trinational Biodiversity Corridor (portugalština: Corredor Trinacional de Biodiversidade) je navržen ekologický koridor která by spojovala chráněná území v Atlantické lesy Alto Paraná biome v Brazílii, Paraguayi a Argentině.

Dějiny

Navrhovaný koridor byl poprvé projednán v roce 1999 na sympoziu o výzkumu a biologické rozmanitosti v roce 2006 Umuarama, PR. Myšlenka byla upřesněna později v tomto roce na 3. workshopu o tradiční iniciativě a udržitelném využívání lesů vnitrozemského Atlantiku v Misiones, Argentina.[1]Iniciativa Trinational Green Corridor Initiative byla založena v roce 1999 za účasti volených národních zástupců chráněných oblastí, národních a mezinárodních komunitních a soukromých organizací na ochranu podnikání, rozvoje venkova a komunitních organizací a zástupců mezinárodních organizací a vědeckých institucí. Účelem bylo pomoci mnoha hráčům podílí se na využívání a správě přírodních zdrojů regionu Parana Forest ke spolupráci.[2]

V roce 2000 byla schůzka organizovaná Světový fond na ochranu přírody (WWF) a síť nevládních organizací v Atlantickém lese vytvořila finální podobu. Koridor by zahrnoval konzervační jednotky v Brazílii, Paraguayi a Argentině v Ekoregion Horní Paraná Koncept spočíval v tom, že instituce odpovědné za tyto jednotky budou společně pracovat na střednědobém až dlouhodobém plánu propojení jednotek postupnou obnovou původní vegetace v malých regionálních koridorech. Samotné jednotky by měly celkem 570 000 hektarů (1400 000 akrů).[1]Za účelem řešení akčních plánů vypracovaných na různých seminářích počátkem dvacátých let 20. století byla zřízena mezinárodní komise pro vnitrozemský atlantický les a iniciativu Zelený koridor. Členy byli jeden zástupce z každé národní komise, zástupce z WWF a zástupce z Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN).[3]

WWF pomáhá rozvíjet společnou strategii pro koridor a v roce 2014 uzavřela partnerství s Meziamerická rozvojová banka (IDB) vypracovat srovnávací studie přeshraničních parků, a zejména národního parku Iguaçu.[4]V červenci 2014 IDB schválila financování národního parku Iguaçu v Brazílii s cílem zahrnout aktivity založené na biologické rozmanitosti a ekosystémových službách (BES) zaměřené na boj proti odlesňování v této oblasti s cílem rozšířit přístup k ochranářským jednotkám v Argentině a Paraguay.[5]

Výzvy

Vytvoření koridoru bylo zpožděno kvůli nezájmu nebo odporu brazilské vlády, zejména Ministerstvo zahraničních věcí ČR, který nechce formálně uznat prostor pro správu na hranici mezi Brazílií a dalšími zeměmi.[6]Koncept čelí také místní opozici. V říjnu 2003 zaútočilo na národní park Iguaçu asi 300 lidí s buldozery ve snaze znovu otevřít silnici „Estrada do Colono“ (Cesta kolonistů), která byla uzavřena před dvěma lety, protože rozdělila park na dva a ohrožoval biologickou integritu parku. Rozdělení parku by zase rozdělilo chodbu.[7]

Související iniciativy

Saraiva v Národní park Ilha Grande

Zákon o zelené chodbě byl přijat v Argentině v roce 1999, aby zajistil ochranu přírodního dědictví provincie Misiones. Mezinárodní iniciativa by využila tuto oblast jako jádro, ale rozšířila ji tak, aby zahrnovala místa jako brazilský Národní park Iguaçu a Státní park Turvo vedle vodopádů Moconá a paraguayské rezervace Moisés Bertoni.[8]Koridor pro biodiverzitu řeky Paraná si klade za cíl podporovat integrované řízení životního prostředí mezi ochrannými jednotkami v brazilské části povodí řeky Paraná, v oblasti dobíjení řeky Guarani. Udržuje rozhraní s Trinational Biodiversity Corridor.[9]

Rozsah

Státní park Morro do Diabo

Je třeba se vyvarovat velké a souvislé rozlohy lesa genetická eroze velkých savců, jako je jaguár, obří mravenečník a tapír a ptáci, jako je harpyje orel, papoušci, ara, tukani a kolibříci kteří žijí v lese.[10]Trojnárodní koridor bude zajišťovat lesní spojení k udržení a obnově biologické rozmanitosti a ekologického zdraví ve dvou přírodních lokalitách světového dědictví, dvou biosférických rezervacích UNESCO, dvou národních parcích a řadě provinčních parků a soukromých rezervací.[7]Trinational Corridor sahá od státního parku Morro do Diabo ve státě São Paulo na sever do státního parku Turvo ve státě Rio Grande do Sul na jihu. K řízení jaguárů v regionu může být možné použít metapopulační přístup.[11]

Mravenečník velký v Státní park Aguapeí

Ochrannými jednotkami v navrhovaném koridoru od roku 2007 by byly:[12]

názevZeměStát / oddělení /
Provincie		Plocha (ha)
Státní park AguapeíBrazílieSao Paulo9,043
Ekologická stanice CaiuáBrazílieParaná1,427
Soukromá přírodní rezervace CisalpinaBrazílieMato Grosso do Sul12,000
Provinční park EsmeraldaArgentinaMisiones31,619
Národní park IguazúArgentinaMisiones54,380
Národní rezervace IguazúArgentinaMisiones12,620
Národní park IguaçuBrazílieParaná170,000
Národní park Ilha GrandeBrazílieParaná
Mato Grosso do Sul		78,000
Lesní rezervace Lagoa São PauloBrazílieSao Paulo945
Přírodní rezervace Mbaracayú ForestParaguayCanindeyú64,000
Ekologická stanice Mico Leão PretoBrazílieSao Paulo6,677
Státní park Morro do DiaboBrazílieSao Paulo35,000
Pantanal Paulista Wildlife RefugeBrazílieSao Paulo15,960
Přírodní kulturní rezervace Papel MisioneroArgentinaMisiones10,397
Státní park Rio IvinhemaBrazílieMato Grosso do Sul73,000
Státní park Rio do PeixeBrazílieSao Paulo11,800
Národní park San RafaelParaguayItapúa78,000
Státní park TurvoBrazílieRio Grande do Sul17,000
Provinční park Urugua-íArgentinaMisiones84,000
Rezervace Valle del Arroyo Cuña-PirúArgentinaMisiones12,495

Poznámky

  1. ^ A b Araújo Corte & Valladares-Pádua 2007, str. 21.
  2. ^ Leal & Câmara 2003, str. 229.
  3. ^ Leal & Câmara 2003, str. 335.
  4. ^ WWF-Brasil rozšiřuje úsilí o ochranu přírody..
  5. ^ BR-T1307: Zachování BES ...
  6. ^ Corredor Trinacional é tema de reunião no Paraná.
  7. ^ A b Bonello 2003.
  8. ^ Leal & Câmara 2003, str. 262.
  9. ^ Corredor de Biodiversidade do rio Paraná - CORIPA.
  10. ^ Leal & Câmara 2003, str. 264.
  11. ^ Crawshaw a kol. 2012, str. 284.
  12. ^ Araújo Corte & Valladares-Pádua 2007, str. 23.

Zdroje

  • Araújo Corte, Dione Angélica de; Valladares-Pádua, Cláudio Benedito (listopad 2007), Plano de Manejo da Estação Ecológica Mico-Leão-Preto (PDF) (v portugalštině), Brasília: ICMBio, vyvoláno 2016-11-07
  • Bonello, Jenna (9. října 2003), Národní park Iguacu znovu pod hrozbou, WWF, vyvoláno 2016-11-08
  • BR-T1307: Zachování BES v Atlantickém lesním trojnárodním koridoru v národním parku Iguazu, IADB, vyvoláno 2016-11-08
  • Corredor de Biodiversidade do rio Paraná (v portugalštině), CORIPA: Consórcio Interm Municipal Para Conservação do Remanescente do Rio Paraná e Áreas de Influência, vyvoláno 2016-11-11
  • Corredor Trinacional é tema de reunião no Paraná (v portugalštině), Instituto Curicaca, vyvoláno 2016-11-11
  • Crawshaw, Peter G., Jr.; Mahler, Jan K .; Indrusiak, Cibele; Cavalcanti, Sandra M.C .; Leite-Pitman, Maria Renata P .; Silvius, Kirsten M. (2012-05-29), „Ekologie a ochrana Jaguaru (Panthera onca) v národním parku Iguacu, Brazílie ", People in Nature: Wildlife Conservation in South and Central America, Columbia University Press, ISBN  978-0-231-50208-5, vyvoláno 2016-11-08
  • Leal, Carlos Galindo; Câmara, Ibsen de Gusmão (2003), The Atlantic Forest of South America: Biodiversity Status, Threats, and Outlook, Island Press, ISBN  978-1-55963-989-7, vyvoláno 2016-11-08
  • WWF-Brasil rozšiřuje úsilí v oblasti ochrany přírody prostřednictvím projektu, který vytvoří trojnárodní koridor pro biologickou rozmanitost, 29. srpna 2014, vyvoláno 2016-11-08