Smlouva z Phoenice - Treaty of Phoenice
The Smlouva z Phoenice, také známý jako Mír Phoenicebyla smlouva[1] ukončení První makedonská válka. Bylo vypracováno v Phoenice v roce 205 př.
Řecká politická rovnováha mezi Macedon pod Philip V a Aetolian League byla rozrušená válkou mezi Řím a Kartágo. Philip ve snaze posílit svou pozici zvedl flotilu a poslal vyslance k Hannibal, poté zabírat část Itálie. V obavě, že by Filip mohl nabídnout zjevnou vojenskou pomoc, Řím doufal, že uvězní Makedonce na východ od římské provincie Illyria. V letech 214 až 212 před naším letopočtem provedl Philip dva neúspěšné pokusy o invazi do Illyrie po moři a zastavení postupu po zemi, nakonec se mu podařilo dobýt přístav Lissus a získat kapitulaci provincie.
V tomto okamžiku byl Řím schopen přimět Aetolians k alianci proti Filipovi. Dva roky spojenci bojovali s Makedonií, dosahovali menších vojenských vítězství a politicky získali více spojenců z řeckých městských států. Když Římané ustoupili z pole, Philipovy síly postupovaly proti Aetolianům a obrátily bohatství války. Nakonec Makedonci do značné míry znovu získali své původní postavení a Římané a Aetolians byli připraveni uzavřít mír.
Smlouva formálně uznala příznivé postavení Makedonie, včetně dobytí Ilýrie, ale Filip účinně zapudil své spojenectví s Hannibalem. Podmínky umožňovaly, aby Řím ovládal Parthinians, Dimallum, Bargulum a Eugenium a Makedonii, dokud nebude schválen Senát Říma, bude ovládat Atintanii. Mezi další strany smlouvy patřili Prusias z Bithynie, Achájci, Boeotians, Thessalians, Acarnanians a Epirots, na straně Filipa, a Iliané, Attalus, Pleuratus, Nabis z Lacedaemonians, Eleans, Messenians a Athéňané na straně Říma.
Viz také
Reference
Zdroje
- Živý, Dějiny, xxix.12