Smlouva Petrópolis - Treaty of Petrópolis

Baron z Ria Branco, jedna z klíčových postav ve smlouvě z roku 1903.

The Smlouva Petrópolis, podepsaná 11. listopadu 1903 v brazilském císařském městě Petrópolis, blízko Rio de Janeiro, ukončilo napětí mezi Bolívie a Brazílie nad tehdejším bolívijským územím Acre (dnes Stav akrů ),[1] žádoucí území během současnosti gumový výložník.[1]

Smlouva, kterou vypracoval brazilský ministr zahraničních věcí José Paranhos, baron z Rio Branco,[2] dal Brazílii území Acre (191 000 km²) výměnou za více než 3 000 km² území Brazílie mezi Abunâ a Madeira řeky, peněžní platba ve výši dvou milionů britských liber, vyplácená ve dvou splátkách, a zástava železničního spojení mezi bolivijským městem Riberalta a brazilské město Porto Velho, který by obešel peřeje na Madeiře.

Železniční trať se nazývala Madeira-Mamoré železnice. Mělo to jít až k Riberaltě, na Rio Beni, nad peřejemi té řeky, ale muselo se to zastavit krátce u Guajará-Mirim. Ve skutečnosti to byl třetí takový pokus. V 70. letech 19. století byl během gumového rozmachu americký kostel George dvakrát poražen žárem, obtížností terénu a děsivými ztrátami na životech kvůli horečce. Smlouvu na železnici Madeira-Mamoré požadovanou smlouvou získal jiný Američan, Percival Farquhar. Stavba začala v srpnu 1907 a byla dokončena 15. července 1912.[3] Projekt stál 33 milionů USD. Při stavbě 367 km traťové stanice Guajaramirin zemřelo nejméně 3 600 mužů (populární odhady říkají, že každá stovka pražců stála jeden lidský život). Železnice Madeira-Mamoré měla zhruba rok plného provozu před kombinací kolapsu cen gumy, otevření železnice z Bolívie do Pacifiku přes Chile a Panamského průplavu ji učinilo neekonomickou. To bylo drženo v provozu až do roku 1972.

The BR-364 silnice nakonec zahrnovala trasu, když byly převzaty železniční mosty, a to, co zbylo z trati, bylo ponecháno nadšencům, aby zachránili, co mohli.

Reference

  1. ^ A b Freitas Dutra 2005, s. 161
  2. ^ Guerra 1955, s. 1
  3. ^ Revista História Viva, č. 14, str. 30-41. „Dossiê Madeira-Mamoré“. Editora Duetto. Sao Paulo. (2004).

Bibliografie

  • Freitas Dutra, Eliana Regina (2005). Rebeldes literários da república: história e identidade nacional no Almanaque brasileiro Garnier (1903-1914) (v portugalštině). Belo Horizonte, Minas Gerais: Editora UFMG. ISBN  8570414811.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Guerra, Antônio Teixeira (1955). Estudo geográfico do areasório do Acre (v portugalštině). Rio Branco, Akr: Serviço Gráfico do Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística. p. 294.CS1 maint: ref = harv (odkaz)