Tranzitní privatizace - Transit privatization

The privatizace dopravy odkazuje na proces přesunu odpovědnosti, pokud jde o poskytování veřejné dopravy nebo služeb z veřejného do soukromého sektoru.[1]

Úvod

Tranzitní privatizace je velmi kontroverzní, přičemž navrhovatelé požadují velké potenciální výhody a kritici poukazují na případy, kdy byla privatizace velmi problematická.

Jedním z důležitých argumentů v tomto ohledu je zvážení veřejné dopravy jako a zásluhy dobré. Důvodem je myšlenka, že vlády by měly zaručit základní služby ve veřejné dopravě znevýhodněným skupinám zákazníků, přestože je to ekonomicky iracionální.

Zatímco dotace veřejné dopravy nejsou v zásadě zpochybňovány, důležitá otázka v debatě mezi veřejností a soukromými subjekty se týká optimální úrovně dotací.[2] Dnes na tuto otázku neexistují skutečné odpovědi, ale japonská politika týkající se relativně volného dopravního trhu se považuje za dobře fungující při zajišťování dopravy do tří hlavních metropolitních oblastí Japonska. Vlajková vysokorychlostní trať v zemi, Tokaido Shinkansen, funguje téměř půl století bez jediného vykolejení nebo kolize a v roce 2007 bylo její průměrné zpoždění odjezdu pouhých 18 sekund na trase dlouhé 320 mil.[3]

Dopad

Cena

Sedmdesátá léta byla v USA obdobím deregulace. Tehdy byla veřejná doprava (tj. Železnice v roce 1976 a letecké společnosti v roce 1978) deregulována.[4] Ceny letenek se zvyšují nebo snižují na základě poskytované služby a výše veřejných dotací.

Byly přijaty různé přístupy k privatizaci železnic v USA a Evropě. V Evropě byl železniční provoz oddělen od železniční infrastruktury, zatímco americký železniční systém je široce deregulován a vertikálně integrován.[5]

Dalším příkladem byly veřejné autobusové společnosti ve Velké Británii. Tyto společnosti byly v roce 1985 reorganizovány na soukromé společnosti (s výjimkou Londýna). Úspora nákladů byla způsobena především snížením nákladů na zaměstnanost a zvýšením produktivity.[6]

Kvalita služeb

Řada inovací byla přijata soukromými autobusovými společnostmi ve snaze o dosažení zisku, nejdůležitější je uvedení minibusů, které zvýšily úroveň služeb.[7]


Ukázalo se však, že oddělení železničního provozu od železniční infrastruktury ztížilo koordinaci železničního provozu a údržby infrastruktury.[8]

Bezpečnost

Změny britského autobusového průmyslu v důsledku privatizace neměly na rozdíl od změn britského železničního průmyslu žádný dopad na jeho bezpečnost.[9]

Privatizace železnic ve Velké Británii měla za následek překročení nákladů, nehody a nakonec bankrot společnosti železniční infrastruktury. Pro zbytek Evropy oddělení železničního provozu od železniční infrastruktury nezpůsobilo závažné problémy.[10] McNulty v rámci přezkumu britského železničního průmyslu v roce 2011 zjistil, že roztříštěnost tohoto odvětví v průběhu privatizace způsobila trvalé zvýšení nákladů o 20 až 30%.[11]

Stejně tak byla úspěšná reforma leteckého trhu v Evropě. Dnes existuje jednotný evropský trh leteckých společností, což vede ke zlepšení produktivity a snížení cen letenek. Stejně jako v USA ovlivnili nízkonákladoví dopravci trh, a tím zlepšili alokaci zdrojů.[12]

Poznámky

  1. ^ Black (2003), str. 295
  2. ^ International Transport Forum (2008), s. 15-16
  3. ^ http://www.citylab.com/commute/2011/10/why-tokyos-privately-owned-rail-systems-work-so-well/389/
  4. ^ Cooper / Mundy / Nelson (2010), str. 19
  5. ^ Clifford (2010), str. 142
  6. ^ Klein / Moore / Reja (1997), str. 63-66
  7. ^ Klein / Moore / Reja (1997), str. 67
  8. ^ Clifford (2010), str. 142
  9. ^ Klein / Moore / Reja (1997), str. 66
  10. ^ Clifford (2010), str. 142
  11. ^ http://www.ft.com/cms/s/0/5d2c5cbc-80b4-11e0-85a4-00144feabdc0.html#axzz1MgnehMUQ
  12. ^ Evropská konference ministrů dopravy (2005), s. 238

Reference

International Transport Forum, (2008), Privatization and Regulation of Urban Transit Systems, OECD Publishing.

Clifford Winston, (2010), Last Exit: Privatization and Deregulation of the U.S. Transportation System, Brookings Institution.

Black William R., (2003), Doprava: Geografická analýza, The Guilford Press.

Cooper James, Mundy Ray, Nelson John, (2010), Taxi !: Urban Economies and the Social and Transport Impacts of the Taxicab, Ashgate Publishing Limited.

Evropská konference ministrů dopravy, (2005), 16. mezinárodní symposium o teorii a praxi v ekonomice dopravy, publikace OECD.

Klein Daniel B., Moore Adrian T., Reja Binyam, (1997), Curb Rights: A Foundation for Free Enterprise in Urban Transit, Brookings Institution.

Viz také