Trịnh Công Sơn - Trịnh Công Sơn

Trịnh Công Sơn (28. února 1939 - 1. dubna 2001) byl slavný vietnamština hudebník, skladatel, malíř a básník.^[1][2] Mnoho z Trịnh písní jsou milostné písně. Jiné jsou protiválečné písně, psané během a o vietnamská válka; některé z nich byly cenzurovány jižními Vietnamská republika a později sociální republika Vietnamu. Mnoho výkonných umělců, zejména Khánh Ly, interpretovali hudbu Trinh Cong Son.

Životopis

Trịnh Công Sơn se narodil v roce Buôn Ma Thuột, Provincie Đắk Lắk, Vietnam, ale jako dítě žil ve vesnici Minh Huong v Hương Trà v Thừa Thiên – Huế Province.^[3] Vyrostl v Odstín, kde navštěvoval Lycée Français a školu Providence. Když mu bylo deset, žil rok se svým otcem ve věznici Thue Ph Hu v Huế rok v roce 1949.^[4] Později šel do Saigon a studoval západní filozofii na Lycée Jean-Jacques Rousseau, kterou absolvoval s maturitou. V roce 1961 studoval psychologii a pedagogiku na škole pro učitele v Brně Qui Nhơn ve snaze vyhnout se tomu, aby byl povolán do Vojenské síly Vietnamské republiky. Po absolutoriu učil na základní škole v Bao Loc, Lam Đồng.

Během 60. a 70. let napsal Trịnh Công Sơn více než 500 písní. Sơn byl ovlivněn pronikavými požadavky amerických protiválečných demonstrantů, které do Vietnamu nepřivedl nikdo jiný než mladí američtí vojáci. “^[5] Stal se jedním z Jižní Vietnam pozoruhodní písničkáři, po svém prvním hitu, Mit mi (Slzení řas) v roce 1958. Byl často pod tlakem vlády, která se na ni nelíbila pacifista texty písní jako Ngủ đi con (Ukolébavka, o matce truchlící pro svého syna vojáka).

Před 30.dubna 1975 „Trịnh Công Sơn v rádiu v Saigonu zazpíval píseň„ Joining Hands / Circle of Unity “(„ Nối vòng tay lớn “) o snu o národním usmíření mezi severem a jihem, který napsal v roce 1968. Následující odpoledne 30. dubna Dương Văn Minh Vyhlášení kapitulace Trinh šla do rádia a řekla, že národní sen byl realizován a že bylo dosaženo osvobození.

Po znovusjednocení v roce 1975 byl Trịnh Công Sơn odsouzen novou komunistickou vládou k „rekvalifikaci“ pracovní tábor poté, co jeho rodina uprchla do Kanady. Vláda mu však nakonec byla poctěna a mnoho úředníků jim vzdalo úctu květinovými poctami. Jeho často melancholické písně o lásce a poválečném smíření si v pozdějších letech získaly nové přijetí a popularitu. Mnoho z jeho písní bylo znovu licencováno vietnamským hudebním společnostem, jako jsou Thúy Nga a Lang Van S Trịnh Công Sơn jsou často spojována jména dvou zpěváků. Jedním z nich je Khánh Ly. Ten druhý je Hồng Nhung^{[Citace je zapotřebí ]}.

Khánh Ly pomohl popularizovat hudbu Trịnh Công Son v prvních letech. Často vystupovali společně v areálech jihovietnamských univerzit. Později v životě H manyng Nhung (nar. 1970), o mnoho let mladší, nahradil místo Khánha Ly až do své smrti a vdechl svým písním nový život^{[Citace je zapotřebí ]}.

Na jeho pohřbu v roce 2000 se shromáždily stovky tisíc lidí Ho Či Minovo Město, pro spontánní ad hoc pohřební koncert, díky němuž je taková podívaná největší ve vietnamské historii, vedle pohřebního průvodu v Ho Či Min.

Dne 28. února 2019 Google oslavil, co by bylo 80. narozeniny Trịnh Công Sơna s Doodle Google.^[6]

Písně

Dosud (2017) podle Nguyễn Đăng Chươnga, ředitele oddělení múzických umění ministerstvo kultury, sportu a cestovního ruchu Na veřejnosti je povoleno hrát 70 písní Trịnh Công Sơn.^[7] Nejnovější skladba, která byla právě povolena, je Nối vòng tay lớn, 12. dubna 2017.^[8]

Seznam písní

Písně o válce ve Vietnamu

V písni „Mother's Legacy“ (Gia tài của mẹ) Trinh zpívá o vietnamské zkušenosti vietnamská válka:^[9] Stěžuje si, že 1 000 let podrobení Vietnamu čínské imperiální vládě, 100 let podrobení francouzské koloniální nadvládě a probíhající občanská válka společně zanechaly smutné dědictví hřbitovů, vyprahlých polí a hořících domů. Naléhá na vietnamské děti, aby zůstaly věrné své vietnamské identitě a překonaly dělící se nenávist, ukončily bratrovražedné boje a ničení země.

V písni „Píseň o mrtvolách lidí“ („Hát trên những xác người“) napsané po Masakr Huế, Trinh zpívá o mrtvolách roztroušených po městě, v řece, na silnicích, na střechách, dokonce i na verandách pagod. Mrtvoly, z nichž každý považuje za tělo sourozence, vyživují zemědělskou půdu.

Zamilované písně

Láska je jediným největším opakujícím se tématem Trinhovy práce. Jeho písně o lásce tvoří většinu písní. Většina z nich je smutná a vyjadřuje pocit zoufalství a samoty jako v „Sương đêm“, „mit mi“. Písně jsou buď o ztrátě jako v „Diểm xưa“, „Biển nhớ“, nebo nostalgii: „Tình xa“, „Tình sầu“, „Tình nhớ“, „Em còn nhớ hay em đã quên“, „Hoa vàng mấy độ ". Jiné písně navíc přinášejí filozofické zprávy od muže k jeho milence: „Cỏ xót xa đưa“, „Gọi tên bốn mùa“, „Mưa hồng“. Styl je mazaný, jednoduchý, vhodný k vykreslení v Slow, Blues nebo Bostonu. Texty jsou ohromně poetické, upřímné a přesto hluboce uštěpačné, často naznačující prvky symbolismu a surrealismu.

Reference

externí odkazy

• Článek BBC News o pohřbu Trịnh Công Son
• Pocta Trịnh Công Sơnovi
• Rozsáhlé místo na Trịnh Công Son, obsahující většinu jeho písní, spisů a článků o něm
• Trịnh Công Sơn písničky na writeopenstory, s odkazy na mnoho vietnamských písní