Obchod s mučením - Torture trade

Policejní postřik pepřem demonstranti na Bushově druhé inauguraci, Washington DC.

V roce 2001 zveřejnila Amnesty International zprávu „Zastavení mučení“. Termín mučení se týká výroby, marketingu a exportu nástrojů běžně používaných k mučení, jako jsou omezovací prostředky a vysokonapěťové elektrošokové zbraně.

Globální výroba

Vysokonapěťové elektrošokové zbraně byly poprvé vyvinuty v USA v 90. letech. Patří mezi ně elektrošokové obušky, paralyzéry, štíty proti omráčení, omračující zbraně střílející šipkami a omračovací pásy.[1] V letech 1997 až 2000 americké společnosti vydělaly přes 13 milionů dolarů na vývozu paralyzérů, elektrošoků a dalších optické zaměřování zařízení do východní Evropa a střední východ. Více než 150 společností po celém světě je zapojeno do výroby nebo marketingu společnosti mučení zařízení, z nichž téměř polovina je v NÁS.[1]

Největší výrobci elektrošoků se nacházejí v USA NÁS, pevninská Čína, Tchaj-wan a Jižní Korea.[1] Společnosti, které vyrábějí elektrošokové zbraně, zábrany a spreje, tvrdí, že jejich výrobky jsou neletální, pokud je používají bezpečnostní pracovníci s řádným tréninkem. Amnesty International nicméně zdokumentovala případy společností prodávajících omračující pásy zemím, které Amnesty International podezřívá ze porušování lidských práv, jako například Čína a Saudská arábie, bez poskytnutí školení.

Následující tabulka obsahuje některé ze zemí, které Amnesty International v letech 1998–2000 označila za země zabývající se výrobou, distribucí, dodávkami nebo zprostředkováním omračujících zbraní a omezovacích prostředků.[1]

Země
1998–2000		Počet výrobců, distributorů, dodavatelů nebo zprostředkovatelů omračovacích zbraní známých Amnesty InternationalPočet výrobců, distributorů, dodavatelů nebo zprostředkovatelů žehliček, pout nebo připínáků známých Amnesty International
Brazílie3
Čína (ČLR)91
Francie61
Německo113
Izrael6
Mexiko2
Polsko5
Rusko3
Jižní Korea8
Jižní Afrika72
Tchaj-wan (ROC)172
Spojené království2
USA4222

Druhy zařízení

Paralyzér vytvářející elektrický oblouk mezi dvěma elektrodami

Jedním typem elektrošokové zbraně je dálkové ovládání omračující pás. Omračovací pásy vysílají oběťmi 50 000 voltů pomocí elektrod umístěných v blízkosti ledvin. Šok způsobuje ztrátu pracovní schopnosti a silnou bolest.[1] Dalším typem elektrických zbraní, které lze použít k mučení, jsou omračující obušky.

Elektrošokové zbraně jsou jedním z nejběžnějších nástrojů mučení. Elektrošokové zbraně jsou lákavé, protože nezanechávají stopy, i když fyzické a psychologické účinky jsou ochromující. Rázy jsou často aplikovány na citlivé oblasti, jako jsou chodidla nebo genitálie. Mezi účinky patří silná bolest, ztráta svalové kontroly, nevolnost, křeče, mdloby a nedobrovolná defekace a močení.[1] Mezinárodně se elektrošok mučení používá u dětí, těhotných žen a další zranitelné populace.

Opoziční kampaň

Amnesty International požádal společnosti z celého světa, aby zastavily výrobu, marketing a obchod s elektrošokem a omezovacími prostředky; vlády zakázat obchod s mučicími zařízeními; a jednotlivci, aby napsali zástupcům místní samosprávy a společnostem, aby je požádali o provedení těchto kroků.[1] Kampaň Amnesty International se zaměřuje na obchod s omezení, pepřové spreje[Poznámky 1] a elektrošokové zbraně.[1][2]

Předpisy

V Evropská unie, Nařízení č. 1236/2005, platné od roku 2006, zakazuje obchod se zbožím, které nemá žádné jiné praktické použití než mučení, a vyžaduje licence na vývoz zboží, které by mohlo být použito při mučení i k jiným zákonným účelům.[3] Kritici tvrdí, že nařízení obsahuje příliš mnoho mezer, aby bylo účinné.[4][5] Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 775/2014 uvádí seznam zakázaného a kontrolovaného zboží. Návrh změn nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 předložil Evropská komise dne 14. ledna 2014 [6] a schválen Evropský parlament dne 30. června 2016.[7] Nové nařízení zakáže zprostředkování zařízení, na které se vztahuje zákaz, a poskytování technické pomoci týkající se dodávek zakázaného zboží.

USA rovněž provedly regulační změny s cílem omezit obchod s mučením. The obchodní oddělení vytvořil samostatný exportní komoditní kód pro zařízení s elektrošokem, aby bylo snazší je sledovat.[8] Všechny společnosti nyní musí mít vývozní licence, i když stále existuje mnoho mezer. Americké společnosti mohou použít drop shipping nebo platba zprostředkující zemi s volnými předpisy pro vývoz zakázaného zboží do dovážející země. V roce 1997 byla jedna americká společnost přistižena při vývozu elektrošokových zbraní a pepřového spreje bez licence tím, že je označila nesprávně jako „Plnicí pera, Přívěsky na klíče, Zařízení pro dětské zvuky, [a] Jednotky elektrického napětí.“[1]

Poznámky

  1. ^ Podle Amnesty International „Chemický postřik byl použit ve velkém množství k potlačení protestů v Lusace v Zambii v červenci 1997 a proti nepokojům WTO z roku 1999 v Seattlu. Amnesty International uvedla, že byla vyrobena britskou společností Pains-Wessex. Amnesty následně vyzvala k zákazu vývozu, pokud přijímací režim buď není plně vyškolen v používání chemických postřiků, nebo prokázal použití „v rozporu s pokyny výrobce“.

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i „Zastavení obchodu s mučením“. Amnesty International. 2001.
  2. ^ „Trvalé obavy z používání taseru“. Amnesty International. 26. března 2006.
  3. ^ „Shrnutí právních předpisů EU. Zákaz obchodování s nástroji mučení“.
  4. ^ Wright, Steve (13. března 2003). „EU zakáže technologii mučení“. Opatrovník.
  5. ^ „Mučení: Poslanci požadují revizi právních předpisů EU“. Evropský parlament. 18. března 2010.
  6. ^ Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 o obchodu s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské nebo ponižující zacházení nebo trestání
  7. ^ Rada EU, Mučivé zboží: Rada potvrzuje dohodu s EP, 30. června 2016, zpřístupněno 7. října 2016
  8. ^ „Revize seznamu kontroly obchodu za účelem aktualizace a vyjasnění licenčních požadavků na kontrolu zločinu“. Ministerstvo obchodu Spojených států.