Tondikandia - Tondikandia

Tondikandia
Komuna
Tondikandia sídlí v Niger
Tondikandia
Tondikandia
Umístění v Nigeru
Souřadnice: 14 ° 01'55 ″ severní šířky 2 ° 51'48 ″ východní délky / 14,03 194 ° N 2,86333 ° E / 14.03194; 2.86333
Země Niger
KrajRegion Tillabéri
odděleníOddělení Filingué
Venkovská komunaKomuna Tondikandia
Populace
 (2010)[1]
• Celkem111,459
Časové pásmoUTC + 1 (WAT )

Tondikandia je venkovský komuna v Oddělení Filingué, Region Tillabéri, Niger. Jeho hlavním místem a správním centrem je město Damana[2]

Zeměpis

Tondikania, asi 120 km severovýchodně od hlavního města Niamey. Je soustředěn ve velkém suchém říčním údolí řeky Dallol Bosso, který vede na jih od Saharského Mali a připojuje se k údolí řeky Niger jižně od Niamey. Tondikania je ohraničena Dingazi a Filingué na severozápad, Imanan a Kourfeye Center na severovýchod, Loga a Tagazar na jih a Simiri na východ.

Dějiny

Název Tondikania pochází z pre-koloniální Zarma statelet stejného jména, vytvořeného na počátku 19. století. Ústní tradice z vesnice Šat na severovýchod od Tondikanie popisuje Zarmanské národy, které se do oblasti pohybovaly od jihozápadu v dřívějším termínu, čímž vytlačily nyní menší populaci Sudye, směsici dřívějších populací, které nyní sdílejí jazyk Zarma. Předpona „Tondi-“, „hora“ v Zarmě, je sdílena s mnoha lokalitami v této oblasti.[3] Kočovná fula (Fula: Úplně; francouzština: Peul) přesunul do Dallol Bosso v 18. století zakládání malých států a center muslimského učení podél údolí řeky Niger na jih a západ. Někdy kolem roku 1830 Kel Gres Tuaregu se přestěhovala do severní části Tondikanie, což vyústilo v řadu konfliktů a jejích sousedů v Zarmě a Fule, ale také usadilo v této oblasti řadu sedavých závislých komunit („Bellah“).[4] Před Frechovou expanzí do údolí Nigeru na konci 90. let 19. století byla Tondikania sjednocena pod vládou válečného vůdce Karanty.[5] V roce 1901 nastolili Francouzi oficiální náčelnictví „kantonu Tondikania“, jehož vedoucí odpovídal francouzské správě Kolonie Nigeru.[6] Generál a prezident Nigeru, Seyni Kountché (1931–1987) se narodil ve vesnici Fandou Béri v Tondikanii. Kountchéova rodina má v této oblasti vliv, zatímco bratr zesnulého prezidenta byl v roce 2009 dlouholetým a respektovaným vedoucím civilní správy Tondikania.[7]

Populace

Zatímco Tondikania byla historicky spojena s Zarma lidé, zahrnuje obec také komunity Tuaregu, Fulbe, a Hausa.[8]V roce 2010 vláda Nigeru uvedla, že komuna Tondikandia měla 111 459 obyvatel.[1] V roce 2001 bylo hlášeno 84 223 obyvatel.[1]

Správa

Tondikania je venkovská komuna, která zahrnuje řadu menších subdivizí řízených volenými a jmenovanými úředníky na komunální úrovni na základě Damana. To se zase řídí Oddělení Filingué, členění Region Tillabéri. V roce 2010 komuna řídila 210 správních „lokalit“, které zahrnovaly 118 vesnic, 89 měst a 3 tradiční náčelníky.[9] Největší správní město a obec (kuchař-lieu) je město Damana, s údajnou populací v roce 2010 3 500.[10]

Jedná se o lokality (2010):

Agazol Fandou, Agazol Gorou, Alfa Kouara, Alfagaye, Alfari Kouara, Allabo (Allabo Koira Tegui), Alphagaye, Asko, Atchom, Atta Loga, Balle Kouara, Bambaka, Ban Kouara, Bangali, Bangou Banda Babitouri, Bangou Banda Gachi Kouara, Bangou Banda, Bangou Bi, Bangou Foumbo I, Bangou Foumbo (II), Bani Fandou, Banizoumbou (II), Banizoumbou (II), Banizoumbou, Banizounbou, Bardji Kouara, Birgui Kouara, Birki Kaina, Bomberi, Bongou Kouarey, Bosso, Boude, Bougara, Boukar Hima, Boukay Gorou, Bouki Bari, Boukou Zaweini Foulan, Boukou Zaweini, Boulkass, Bourgari, Bourtossi, Cahibou Kouara, Ciminti, Dagueye Deye, Damana Garia (I, II), Damana, Dani Fandou, Dankoukou, Darey Bery, Dey Tegui Fondabon, Dey Tegui Kouara, Deye Gorou, Deye Tegui, Deyguine, Dineyane, Dioula Kouara, Djiogo Kouara, Djole, Dolewa, El Kouara, Elh Fandobon Kouara, Elhadji Kouara, Fadi Foga, Fandoga, Fandoga, Fandou Beri, Fandou Beri , Fantou Yan, Fare, Faria Beri, Faria Goubey (Faria Maourey), Farmas Beri, Farmas Keina, Fazi Hinka, Fin a Kouara, Folo, Foney Ganda, Foye Fandou, Gabda Fandou, Gabda Ganda, Gamsa Gorou, Ganda Bangou Alfaga Kouara, Ganda Bangou Simintodo, Gangamyan, Gani Damana, Garbey Taweye, Gatta Garbey Kouara Zeno, Gatta Gardey Kouara Tegui, Gatta S , Gawaye, Gille Kouara (Hameau), Gonga, Gonga, Gorma Fando Bon, Gorma Moussa, Gorou Banda, Gorou, Goumbi Banda, Gounize, Guile Koira Tegui, Haini Si Morou Belle (I), Haini Si Morou Belle (II), Haini Si Morou Goubeye, Haini Si Morou Maourey, Hari Gana, Hassoumi Kouara, Kabey Kougou, Kandabata, Kandirkoye, Kandoum Ganda, Kandoum, Karaga Moumssou, Karim Bawa, Katamba Kaina, Kirip Beri, Kirip Kaina, Kobe, Kobe, Kobe, Kobe Kobi, Kobi, Kobi, Kobi, Kobi, Kofandou (Sixieme), Kofandou Talladje, Kofandou, Kogo, Kogorou Santche, Kokaina Kouara Tegui, Kokaina Kouara Zeno, Korgoni Zarma, Korombol, Kossey, Kouboutche, Koura, Kourega, Koussa, Koussa , Ladan Kouara, Lassour, Loguery, Loki Damana, Malam Oumarou Kouara, Manzaka, Maourey, Maridoumbo, Matchi Zaley (Sindbey), Mobangou, Moribene, Moufa Tombo, Naguiz Kouara Zeno, Naguize Dabaga, Naguize Tondi Sanda, Namari Bello, Namarou Bangou, Sabarey Kaina, Sabarey, Sakdamna, Samari Kouara, Samari Koura, Sansami, Sofani Djerma, Sofani Djerma Korgom Foulan), Soley Damana, Soley Deye Djinde, Soley Deye Tegui, Soley Ganotondi, Soley Tanka, Soudje Mani Kouara, Soudjere, Soukoutou, Sourgo Kouara, Tadene Gao Beri, Tadene Kaina, Talibi Dey, Talifanta Beri, Talifanta Beri, Talifanta Beri, Talifanta Beri Goubey, Tamagueye, Tamara, Tanka Lamine, Tanka Lokoto, Tarifo, Tassi Kaina, Tchimori, Tebewa II, Tibawa I, Tiguiri Bellah (Tiguiri Zarma), Toka, Toke Yaw, Tolo Bango, Tombaize Kouara, Tombo, Tondi Banda, Tondi Banda , Tondi Banda, Tondi Banda, Tondikouara, Toutou Fandou, Wadouka Peulh, Wadouka Z (Va), Wahadi, Wandilan, Yaragaberi, Zaley Kouara, Zanagane Koiratagui, Zaza, Zebane Fitti, Zouragane Kouara Zeno.[9]

Reference

  1. ^ A b C Institut Nationale de la Statistique du Niger (Hrsg.): Annuaire statistique des cinquante ans d’indépendance du Niger. Niamey 2010 (Online verze ), S. 56.
  2. ^ Číslo vydání 2002-014 du 11 JUIN 2002 portant création des communes et fixant le nom de leurs chefs-lieux[trvalý mrtvý odkaz ]. Zahrnuje seznam 213 vesnických vesnic a sídel, 52 komunálních vesnic a sedadel
  3. ^ str. 57–59 N. Écharda. Histoire du peuplement: les Traditions Orales d'un Village Sudye, Shat (Filingué, République du Niger). Journal de la Société des Africanistes. 1969, svazek 39, číslo 39-1, str. 57-78
  4. ^ str. 76 N. Écharda. Histoire du peuplement: les Traditions Orales d'un Village Sudye, Shat (Filingué, République du Niger). Journal de la Société des Africanistes. 1969, svazek 39, číslo 39-1, str. 57-78
  5. ^ Edmond Séré de Rivières: Histoire du Niger. Berger-Levrault, Paříž 1965, S. 86–87.
  6. ^ Dan Inna, Chaibou, Naissance et dramaturgie du haouka dans le contexte de la colonization au Niger[trvalý mrtvý odkaz ], www.cerimes.fr, 2009, CNRS, Paříž.
  7. ^ Eric Komlavi Hahonou. Les pouvoirs locaux à Balleyara. Perspective historique sur la dynamique des pouvoirs locaux. V dokumentu Jean-Pierre Olivier de Sardan, Mahaman Tidjani Alou (ed) Les pouvoirs locaux au Niger (Tome 1: A la veille de la décentralisation), Karthala-Codesria, Dakar-Paris: 2009 pp. 221-254.
  8. ^ Prezentace obce Tondikandia Archivováno 2013-01-23 v Archiv. Dnes. ANIYA Coopération Décentralisée Niger-France, konzultováno 29. ledna 2012.
  9. ^ A b Répertoire National des Communes (RENACOM). Statistická zpráva (2010) Institut National de la Statistique, konzultovaná 8. listopadu 2010.
  10. ^ Republic du Niger: Číslo vydání 2002-014 du 11 JUIN 2002 portant création des communes et fixant le nom de leurs chefs-lieux (Online verze[trvalý mrtvý odkaz ]).

Souřadnice: 14 ° 01'55 ″ severní šířky 2 ° 51'48 ″ východní délky / 14,03 194 ° N 2,86333 ° E / 14.03194; 2.86333