Tomomi Nishimoto - Tomomi Nishimoto - Wikipedia

Tomomi Nishimoto (西 本 智 実) je japonský dirigent.

Životopis

Tomomi Nishimoto se narodil v Osaka, Japonsko dne 22. dubna 1970. Její zkušenosti s učením hrát na klavír od její matky[poznámka 1] ve věku tří let a také hudební vliv její matky podnítil její zájem stát se v budoucnu dirigentem.[1] Po obdržení bakalářského studia hudby ve složení Osaka College of Music v roce 1994 byla přijata do Státní konzervatoř v Petrohradu.[2]

Ačkoli měla zkušenosti s dirigováním během svých let v Osaka College of Music jako vicedirigent,[1] její formální dirigentská kariéra začala v roce 1998 Kjótský symfonický orchestr.[2] Od té doby dirigovala mnoho slavných japonských orchestrů a získala různá ocenění, například: The Cena Idemitsu (1999), medaile Sv. Stanislava (1999) a Cena Sakuya Konohana (2000).[2]

Její profesionální kariéra v Rusku začala v roce 1999, kdy dirigovala Petrohradská filharmonie.[3] V roce 2002 byla jmenována šéfdirigentkou Velkého symfonického orchestru „Millennium“.[1] Kromě toho působila jako hlavní hostující dirigentka Státní akademické divadlo opery a baletu v Petrohradě Musorgského (2004–2006) a byl také jmenován šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Ruského symfonického orchestru Čajkovského nadace (2004–2007).[4] V roce 2005 provedla první veřejné představení po dokončení Čajkovského nedokončená symfonie „Život“ kterou Čajkovskij fond zadal.[5]

Nedávné aktivity

Prostřednictvím své práce v roce 2007 provedla Bruckner Orchestra Linz na Brucknerhaus v Rakousko, Nishimoto se stala aktivní také v Evropě.[4] Následně dirigovala mnoho evropských orchestrů jako např Filharmonický orchestr Monte Carlo, Royal Philharmonic Orchestra, Budapešťská filharmonie, Rumunská státní filharmonie (George Enescu), Litevský komorní orchestr a Lotyšský národní symfonický orchestr.[4] Kromě svých aktivit s orchestry spolupracovala také s Nishimoto Národní opera Praha a Maďarská státní opera jako operní dirigent.[3]

Nishimoto byl hlavním hostujícím dirigentem Státního symfonického orchestru Ruska v letech 2010 až 2011.

Další poznámky

Poznámky

  1. ^ Její matka se specializovala na hlas na vysoké škole a doma chodila na hodiny klavíru.[1]

Reference

  1. ^ A b C d Ishiguro, Kana. „Vedoucí cesta“, The Japan Times, 22. ledna 2003. Citováno 2010-04-16
  2. ^ A b C „NEC naviguje JAPONSKÉ KLASICKÉ HUDEBNÍ UMĚLCE“ Archivováno 2009-12-25 na Wayback Machine Citováno 2010-04-16
  3. ^ A b „Oficiální web Lotyšského národního symfonického orchestru“ Archivováno 08.12.2010 na Wayback Machine Citováno 2010-04-16
  4. ^ A b C „Tomomi Nishimoto Official Website“ Citováno 2012-09-30
  5. ^ „Jeho závěrečná symfonie, podle mistrova plánu“, The Sydney Morning Herald, 10.02.2005. Citováno 2010-04-16
  6. ^ „100 nejuznávanějších Japonců (日本人 が 尊敬 す る 日本人 100 人)“ Newsweek Japan, 18. 10. 2006
  7. ^ „Světové ekonomické fórum - Tomomi Nishimoto“ Citováno 2011-04-11
  8. ^ "Nejlepší Dresser Awards 2009" Archivováno 2010-07-12 na Wayback Machine (V japonštině) Citováno 2010-04-16

externí odkazy