Tomáš Špidlík - Tomáš Špidlík

Jeho Eminence

Tomáš Špidlík

S.J.
Kardinál-jáhen Sant'Agata de 'Goti
Tomáš Špidlík.jpg
Kardinál na snímku v Římě.
KostelŘímskokatolický kostel
Jmenován21. října 2003
Nainstalováno5. února 2004
Termín skončil16. dubna 2010
PředchůdceSilvio Angelo Pio Oddi
NástupceRaymond Leo Burke
Objednávky
Vysvěcení22. srpna 1949
Stvořen kardinálem21. října 2003
podle Papež Jan Pavel II
HodnostKardinál-jáhen
Osobní údaje
Rodné jménoTomáš Špidlík
narozený17. prosince 1919
Boskovice, Morava, Československo (moderní-Česká republika )
Zemřel16. dubna 2010(2010-04-16) (ve věku 90)
Centro Ezio Aletti, Řím, Itálie
Alma materUniverzita v Brně
Papežský orientální institut
MottoEx toto corde
PodpisPodpis Tomáše Špidlíka
ErbErb Tomáše Špidlíka
Styly
Tomáš Špidlík
Erb Tomáše Špidlíka.svg
Referenční stylJeho Eminence
Mluvený stylVaše Eminence
Neformální stylKardinál
Vidětžádný

Tomáš Josef Špidlík, S.J. (17. prosince 1919-16. Dubna 2010) byl a čeština prelát z Římskokatolický kostel. Byl jezuitským knězem a teolog. Papež Jan Pavel II ho přiměl Kardinál v roce 2003.

Životopis

Kartu. Špidlík (vpravo) a kard. Miloslav Vlk dne 10. prosince 2009, Pontificio Collegio Nepomuceno, Řím

Špidlík se narodil v roce 1919 v Boskovice, pak Československo, Nyní Česká republika. V roce 1938 nastoupil na katedru filozofie na University of Brno, v dnešní České republice. V následujícím roce vstoupil do jezuitského noviciátu a po mnoha přerušeních vzdělávání v důsledku druhé světové války byl vysvěcen na kněze Společnost Ježíšova dne 22. srpna 1949 v Maastricht.[1]v roce 1949. O rok později, ve Florencii, dokončil své formační období jako jezuita.

V roce 1951 byl Špidlík povolán do Říma Vatikánský rozhlas. Programy vysílané do zemí za EU Železná opona byly vzácnou pomocí ke svobodě v nebezpečí, že bude pomalu, ale neúprosně udusena. Z této práce s Vatikánským rozhlasem vzešla zvláštní mise, která ho vždy doprovázela a která ho dala poznat v zemích navzdory jejich komunistické nadvládě. Mimo jiné se setkal s Alexander Dubček, bývalý první tajemník ÚV KSČ Komunistická strana Československa, a Václav Havel, který se stal prezidentem Československa a České republiky po pádu komunistického režimu. Špidlíkovy nedělní homilie v českém jazyce byly přeloženy a publikovány v různých jazycích, včetně polštiny, rumunštiny a italštiny.

Žil v Římě od roku 1951 až do své smrti.[2]

V roce 1995 přednášel každoroční postní ústupové meditace pro papeže a úředníky Římská kurie.[2] V červnu obhájil doktorskou disertační práci na VŠE Papežský orientální institut v Římě. Ten rok znamenal začátek jeho univerzitní kariéry jako profesora patristické a východní duchovní teologie na různých univerzitách v Římě. Špidlík se stal známým jako odborník na duchovnost východního křesťanství.

38 let působil jako duchovní ředitel Papežského semináře Nepomuceno, staročeského semináře.

Dne 21. října 2003, ve věku 83 let, byl vytvořen Kardinál Deacon z titulární kostel z Sant'Agata dei Goti. Ačkoli nebyl hlasujícím kardinálem, byl vytvořen jako kardinál jako uznání jeho teologických spisů.

Kardinál byl plodným autorem a byl stejně uznáván v akademické i mezinárodní oblasti. Byl zvolen Mužem roku 1990 a „nejobdivovanější osobou desetiletí“ Americkým bibliografickým institutem v Raleighu v Severní Karolíně, byl přijat v Kremlu, vedl duchovní cvičení papeže Jana Pavla II. A jeho kurie a byl prezidentem vyznamenán medailí Masarykova řádu, jednoho z nejvyšších vyznamenání českého státu Václav Havel.

V roce 2005 přednesl Špidlík meditaci první den papežské konkláve těsně před prvním hlasováním. Z důvodu věku nebyl způsobilý k účasti na hlasování.[2][3]

Zemřel v Římě dne 16. dubna 2010.

Reference

  1. ^ Tsjechische curiekardinaal kreeg priesteropleiding v Maastrichtu - http://www.l1.nl/L1NWS/_pid/links4/_rp_links4_firstElementId/1_4553755/_rp_links4_hasclickpage/1_1013
  2. ^ A b C Allen Jr., John L. (13. dubna 2005). „Dva kazatelé konkláve jsou otevření, ekumeničtí“. Národní katolický reportér. Citováno 24. srpna 2017.
  3. ^ Walsh, Mary Ann (2005). Od papeže Jana Pavla II. Po Benedikta XVI. Rowman a Littlefield. str. 52–3, 93. Citováno 24. srpna 2017.

Viz také

Bibliografie

  • Spiritualita křesťanského východu: Systematická příručka (cisterciácká studia) Jazyk: angličtina ISBN  0-87907-979-7 ISBN  978-0879079796
  • Modlitba: Duchovnost křesťanského východu sv. 2 Vydavatel: Liturgical Press (30. července 2005) ISBN  0-87907-706-9 ISBN  978-0879077068
  • Pití ze skryté fontány: Patristický breviář: Starověká moudrost pro dnešní svět (cisterciácká studia, č. 148) Vydavatel: Cistercian Publications (červen 1994) ISBN  0-87907-348-9 ISBN  978-0879073480
  • Geist und Erkenntnis: Zu spirituellen Grundlagen Europas: Festschrift zum 65. Geburtstag von Prof. ThDr. Tomas Spidlik SJ (Integrale Anthropologie) Vydavatel: Minerva Publikation (1985) Jazyk: němčina ISBN  3-597-10314-6 ISBN  978-3597103149
  • Les grands mystiques russes Vydavatel: Nouvelle cité (1. ledna 1995) ISBN  2-85313-037-1 ISBN  978-2853130370
  • Le chemin de l'esprit: Retraite au Vatican (Initations) (francouzské vydání) Vydavatel: Fates (1996) Jazyk: francouzština ISBN  2-204-05461-5 ISBN  978-2204054614
  • Ignazio di Loyola e la spiritualita Orientale: Guida alla lettura degli Esercizi (Religione e societa) (italské vydání) Vydavatel: Edizioni Studium (1994) Jazyk: italský ISBN  88-382-3693-3 ISBN  978-8838236938
  • Zive slovo: Denni evangelium (české vydání) Vydavatel: Refugium Velehrad-Roma; Vyd. 1. vydání (1997) Jazyk: čeština ISBN  80-86045-13-7 ISBN  978-8086045139
  • Sochařská modlitba: Dvanáct děl Helen Železný interpretoval Thomaso Spidlik. Řím 1968. Jazyk angličtina. Finito di stampare nello Stabilimento di Arti Grafiche Fratelli Palombi v Římě

externí odkazy