Titinga Frédéric Pacéré - Titinga Frédéric Pacéré

Titinga Frédéric Pacéré (narozen 1943) je a Burkinabé advokát, spisovatel, básník a griotka a zakladatel a kurátor Musée de Manega muzeum v Burkině Faso. Studoval v Abidjan. Je autorem více než dvaceti knih a vydal 60 svazků a byl oceněn čestnou medailí Asociace francouzsky mluvících spisovatelů (A.D.E.L.F.).[1]
Byl oceněn Grand Prix Littéraire d'Afrique Noire z roku 1982 za dvě ze svých děl, Poèmes pour l'Angola (1982) a La Poésie des griots (1982). Mezi další díla patří Zdržuje se sous le Sahel (1976), Quand s'envolent les grues couronnées (1976) a Du lait pour une tombe (1984).
Funguje
Literatura
- Ça tyre sous le Sahel 1976
- Zdržuje se sous le Sahel 1976
- Quand s'envolent les grues couronnées 1976
- La poésie des griots 1983
- Poème pour l'Angola 1983
- Poème pour Koryo 1986
- Livre, culture et développement 1989
- Des entrailles de la terre 1990
- Dim-Dolobsom
- La Bendrologie ou la science du langage tambouriné
- Bendr'N Gomdé
- Le langage des tam-tams et des masques en Afrique 1992
- Saglego, la poésie du tam-tam 1994
- Problématique de l'aide aux pays sous-développés 1976
- Ainsi na zabijákovi tous les Mossé 1979
- L'artisan du Burkina 1987
- Les Yakouga ou pierre tombales du Burkina 1993
Sociologie a zákony
- La famille voltaïque en crise 1976
- L'avortement et la loi 1983
- Les enfantsandonnés 1990
- Les personnes handicapées 1990
Ainsi na zabijákovi tous les Mossé
Anglický překlad názvu knihy je Takže zavraždili všechny Mossi lidé. Poprvé byla upravena v roce 1979 vydáním Naaman Editions (Kanada) a znovu upravena v roce 1994 Edition Fondation Pacere.
Tato esej popisuje „antihistorický“ princip, jeden z hlavních při návrhu Mossi lidé společnosti a ničení jejich civilizace spolu s kolonizací.
Jednoduše řečeno, antihistorie spočívá v uznání, že cílem lidských společností je, aby lidé žili šťastně. Když společnost může použít získané zdroje k udržení stabilního stavu naplnění, musí přestat snažit se získat více (protože by to vedlo k nerovnováze) a udržovat prostředky a síly, které udržují tuto společnost v tomto ustáleném stavu. Poté bude společnost muset pracovat proti změnám a proti času, aby udržovala rovnováhu po generace: to je původ pojmu „anti-historie“.
Anti-historie a rovnováha jsou základními principy civilizace Mossi, která, jak je uvedeno v Ainsi na zabijákovi tous les Mossé již účinně neexistuje.[2]
Reference
- ^ Oficiální stránky muzea Manega
- ^ Ainsi on a assassiné tous les Mosse, essai témoignage, Edition Fondation Pacere, Manega 1994