Timo Kivimäki - Timo Kivimäki

Timo Antero Kivimäki je profesorem mezinárodních vztahů a ředitelem výzkumu v University of Bath, Spojené království.[1] V roce 2012 byl odsouzen a odsouzen ke 4 měsícům vězení za špionáž proti Dánsko jménem Rusko.

Pozice

Timo Kivimäki je předsedou představenstva pro Calx Proclivia finská poradenská společnost pro řešení konfliktů. Dříve dr. Kivimäki zastával plné profesury na VŠE University of Helsinki na katedře politických a ekonomických studií,[2][3] the Kodaňská univerzita a University of Lapland a byl ředitelem Institutu rozvojových studií na univerzitě v Helsinkách a Severského institutu asijských studií v Kodani.[4]

Výzkum

Výzkum společnosti Kivimäki se zaměřuje na mír a konflikty. Jeho hlavním teoretickým přínosem v této oblasti je vývoj neopragmatického přístupu k výzkumu míru, kde získané poznatky slouží praktickým mírovým aktivitám a vytvářejí sociální realitu užitečnou pro mír (Kivimäki 2012a). V poslední době se příspěvek Kivimäki k stipendiu na výzkum míru zaměřil na vytváření porozumění relativnímu míru ve východní Asii (Kivimäki 2012bc: Kivimäki 2011ab). Kivimäkiho stipendium se také pokusilo vysvětlit příspěvek k míru a demokracii silným prosazováním demokracie (Kivimäki 2012d; 2011c).

Mírová práce

Kromě akademické práce se profesor Kivimäki aktivně podílel na praktické mírové práci, radí stranám mírových procesů, budování kapacit pro mírové vyjednávání a podporuje mírový dialog s akademickými semináři a výzkumnými aktivitami. Podle zprávy finského velvyslanectví, byl spolu s místním profesorem Dr. Syarifem I. Alqadrie motorem západokalimantského mírového procesu, který nakonec v roce 2008 převzal viceprezident Indonésie. Zpráva Severský institut asijských studií odhaluje, že tento proces dokázal uklidnit místní volební kampaně a zabránit eskalaci v konfliktních situacích. V mírových jednáních v Acehu působil profesor Kivimäki jako poradce mediátora, laureáta Nobelovy ceny za mír, prezidenta Martti Ahtisaari. Podle Ahtisaariho byla role Kivimäki v procesu životně důležitá.[5]

Přesvědčení a kontroverze

Kromě své práce v indonéských mírových procesech pracoval Kivimäki v různých zakázkách na pomoc ministerstvům zahraničí Finska, Dánska, Švédska, Nizozemska a Ruska. Dále spolupracoval s organizacemi EU a OSN a několika dalšími dárcovskými agenturami a nevládními organizacemi na prosazování strategií prevence konfliktů a mírového dialogu. V říjnu 2004 mu dánský zpravodajský úředník „důrazně doporučil“, aby buď zastavil setkání s povstaleckou organizací v Acehu, nebo pokud bude pokračovat v jednání, bude o nich muset poskytovat zprávy dánské bezpečnostní a zpravodajské službě. Dr. Kivimäki odmítl a pokračoval ve svých jednáních (rozhovor s malajským diplomatem, který se o požadavku Dr. Kivimäkiho doslechl v létě 2005).

V září 2010 byl Dr. Kivimäki zatčen (a propuštěn do 24 hodin) pro podezření z pomoci špionáž organizace Rusko.[6][7][8][9][10][11]

Podle samotného Kivimäkiho byla jeho práce s ruským ministerstvem zahraničí podobná práci s jinými ministerstvy a diplomaté, se kterými pracoval, nebyli špioni.[12] Jeho práce pro ruské ministerstvo zahraničí sestávala z krátkých studií, které zkoumaly výzkumnou podporu například ruských diplomatických argumentů proti militaristickému protiterorismu Spojených států a jejich spojenců (včetně Dánska) a vojenských intervencí v Iráku a možného zásahu do Írán. Kivimäki odmítl pomoci Rusům v argumentaci o jejich postavení při vyjednávání o územních sporech v Arktidě. Kivimäki však nabídl, že uspořádá vědecké semináře na toto téma, aby pomohl zahájit politické vyjednávání o tomto tématu (Kai Byman: „Rauhanmies Häpeäpaalussa“, dokument YLE, 27. září 2012). Soud v dánském Glostrup dospěl ve veřejné verzi rozsudku k závěru, že po slyšení, které bylo tajné nejen pro veřejnost, ale částečně i pro žalovaného (slyšení za zavřenými dveřmi), že Rusové Dr. Kivimäki spolupracovali byli diplomaté (spíše než špioni), ale informace, které Kivimäki přednesl při svých jednáních s těmito diplomaty, pokud by byly předány ruské zpravodajské organizaci, mohly zpravodajské organizaci pomoci. Soud tak odsoudil Kivimäkiho podle bodu 108 dánského trestního zákoníku (veřejné znění). Kivimäki nebyl obviněn za předání tajemství Rusům (článek 107). Odseděl si 2 a půl měsíce domácího vězení na podzim roku 2012. Jeho trest byl kontroverzní a například ministr zahraničních věcí Finska v rozhovoru pro největší finské noviny (Helsingin Sanomat 13.4. 2012) uvedl, že aktivity Kivimäki by nedaly ministr zahraničí nemohl s jistotou vidět, že zákonná práva profesora Kivimäkiho jsou v Dánsku chráněna.

Podle zástupce helsinské univerzity potřebují míroví vyjednavači kontakty se všemi konfliktními stranami a velkými národy.[13] Podle prof. Liisy Laakso z děkana Fakulty sociálních věd Univerzity v Helsinkách jsou vědci často vhodnější pro navázání počátečních kontaktů, které jsou potřebné pro oficiální mírová jednání a řešení konfliktů mezi oficiálními představiteli konfliktních stran.

Aktuální aktivity

Po polemice v Dánsku se Dr. Kivimäki vrátil do rodného Finska a nastoupil na fakultní pozici na univerzitě v Helsinkách. Nedávno vydal knihu zkoumající vztah mezi akademickým výzkumem a mírovou prací (Kivimäki 2012a), ve které se také krátce zabývá tématem, jak mohou zpravodajské komunity blokovat nebo podporovat mírové procesy. Od doby, kdy se přestěhoval do Finska, se jeho aktivity zaměřovaly na čistě akademické problémy. Vyučuje a dále rozvíjí teorii pragmatického výzkumu míru a dává nové generaci mírových aktivistů nové nápady, jak pomoci rozhodující počáteční fázi dialogu mezi konfliktními stranami. Je také častým komentátorem otázek týkajících se míru a konfliktů ve finských médiích. Jeho kniha je oprávněna Dlouhý mír ve východní Asii.

Vybrané publikace

  • Kivimaki, Timo (2016a). Paradigmata míru: Pragmatický úvod do příspěvku k míru paradigmat sociálních věd. Imperial College Press.
  • Kivimaki, Timo (2016b). Legalismus, vývojářství a sekuritizace: případ územních sporů v Jihočínském moři.v: Fels, E. a Vu, T.-M., eds. Mocenská politika v napadených vodách Asie. Springer, str. 57–76.
  • Kivimaki, Timo (2016c). Politika hospodářských vztahů mezi Čínou a Myanmarem. v: Kim, Y.-C., ed. Čínské globální produkční sítě v ASEAN 2016. Švýcarsko: Springer International Publishing AG, s. 137–155.
  • Kivimaki, Timo (2015). „Regionální spolupráce a společný rozvoj: řeč, která jedná a akce, která mluví“, in, eds., Ashgate, Farnham, 2014.:Speech, která jedná a akce, která mluví. v: Wu, S. a Zou, K., eds. Netradiční bezpečnostní problémy a Jihočínské moře :. Farnham: Ashgate, s. 17–31.
  • Kivimäki, Timo (2014). Dlouhý mír ve východní Asii. Routledge.
  • Kivimäki, Timo (2012a). Může výzkum míru uzavřít mír. Lekce akademické diplomacie. Ashgate, Adlershot.
  • Kivimäki, Timo (2012b). "Suverenita, hegemonie a mír v západní Evropě a ve východní Asii."
  • Kivimäki, Timo (2012c). „Charta ASEAN a desekuritizace mezistátních sporů v jihovýchodní Asii“ Asian Security 7 (2).
  • Kivimäki, Timo (2012d). „Demokracie, autokrati a politiky USA na Středním východě“, Middle East Policy, sv. XIX, č. 1, jaro, str. 64–71.
  • Kivimäki, Timo (2011a). „Východoasijský relativní mír a způsob ASEAN“ Mezinárodní vztahy asijsko-pacifického svazku, sv. 11, 2011b, 57–85.
  • Kivimäki, Timo (2011b). Bezpečnost a mír ve východní Asii a v asijsko-pacifickém regionu. Asijská bezpečnost, červenec.
  • Kivimäki, Timo (2011c). Jaká cenová demokracie? Jak se Západ mohl poučit z východní Asie. Globální Asie, prosinec 2011.
  • Kivimäki, Timo; Väyrynen, Paavo, eds. (1997). Kansainvälinen yhteistyö Pohjois-Kalotilla. University of Lapland. ISBN  951-634-589-1.

Reference