Časová osa jaderného programu Čínské republiky - Timeline of the Republic of Chinas nuclear program - Wikipedia
 | tento článek byl nominován na kontrolu neutralita. (Červen 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Jaderný program EU Čínská republika lze reprezentovat jako a Časová osa jaderného programu Čínské republiky se sídlem na Tchaj-wanu.
| datum | událost |
|---|---|
| 1945 | Japonsko se formálně vzdá na palubě americké bitevní lodi Missouri a končí druhou světovou válku. Japonsko začíná proces návratu do Číny na všechna území, která kolonizovala, včetně Tchaj-wanu[1] |
| 1949 | Mao zdůrazňuje význam případného sjednocení s Tchaj-wanem na základě zásady „jedné Číny“, která bude základem politiky čínské vlády vůči Tchaj-wanu na příštích 50 let.[1] |
| 1950 | 27. června americký prezident Harry Truman souhlasí s ochranou Tchaj-wanu před možným útokem z pevninské Číny a vysílá sedmou flotilu, aby hlídala vody mezi Tchaj-wanem a Čínou.[1] |
| 1954 | Americký prezident Dwight Eisenhower podepisuje s ROC Smlouvu o vzájemné obraně a slibuje americkou ochranu Tchaj-wanu.[1] |
| 1956 | Národní Univerzita Tsinghua na Tchaj-wanu je obnovena tam, kde univerzita postavila první národní výzkumný jaderný reaktor a začala trénovat specialisty na atomovou energii.[2] |
| 1964 | Tchaj-wan zahájil a program jaderných zbraní po prvním čínském jaderném testu v říjnu 1964.[2] |
| 1964 | Vojenský institut vědy a technologie Chungshan vyvinul „program Hsin Chu“, který zahrnoval nákup těžkovodního reaktoru, továrny na těžkou vodu a závodu na separaci plutonia.[2] |
| 1968 | Tchaj-wan podepsal Smlouvu o nešíření jaderných zbraní[3] |
| 1968 | The Ústav výzkumu jaderné energie (INER) byla založena jako jediný národní institut na Tchaj-wanu specializující se na programy výzkumu a vývoje jaderných technologií.[2] |
| 1969 | INER zakoupil malý (40 MWT) těžkovodní výzkumný reaktor z Kanady, který na něm zahájil práce v září a dokončil jej v dubnu 1973. Kanada vybavila Tchaj-wan těžkou vodou a 25 tunami přírodního uranu.[3] |
| 1969 | Byly zahájeny práce na dalších zařízeních INER, závodu na výrobu přírodního uranového paliva, zařízení na přepracování a laboratoři chemie plutonia[3] |
| 1970 | Byly zahájeny práce na zařízení na přepracování paliva v „horké laboratoři“[3] |
| 1971 | 25. října je Tchaj-wan „vyloučen“ z OSN a IAEA. Sedadlo se uděluje Čínské lidové republice jako jedinému zástupci Číny.[1][3] |
| 1972 | Závod na výrobu paliva začal fungovat v roce 1972 nebo 1973 a využíval dodávku přírodního uranu z Jižní Afriky. Očekávalo se, že ročně vyprodukuje přibližně 20–30 metrických tun paliva, zhruba dvakrát tolik, kolik výzkumný reaktor vyžaduje.[3] |
| 1974 | Americká CIA uvedla, že „Tchaj-pej vede svůj malý jaderný program s jasnou myslí na zbraňovou alternativu a bude schopen vyrobit jaderné zařízení asi po pěti letech.“[2] |
| 1976 | V září prezident Chiang Ching-kuo uvedl, že Tchaj-wan nevyvine zařízení na přepracování ani se do přepracování nezapojí.[2] |
| 1978 | 15. prosince USA oznamují, že 1. ledna 1979 ukončí své diplomatické vztahy s Tchaj-wanem.[1] |
| 1987 | 15. července je na Taiwanu vyhlášen konec stanného práva.[1] |
| 1988 | Tchaj-wan vypnul TRR reaktor.[2] |
| 1988 | INER se stal součástí Rady pro atomovou energii.[2] |
| 1995 | Prezident Lee Teng-hui řekl národnímu shromáždění: „Měli bychom otázku [jaderných zbraní] přepracovat z dlouhodobého hlediska.“ Dodal: „Každý ví, že jsme ten plán měli už dříve.“[3] |
| 1995 | O několik dní později Lee uvádí, že Tchaj-wan „má schopnost vyvíjet jaderné zbraně, ale rozhodně je“ nevyvíjí.[3] |
| 2000 | 21. února Čína vydává bílou knihu varující jasněji než dříve, že další krok tchaj-wanu táhnoucí po znovusjednocení - natož jakékoli prohlášení nezávislosti - by mohl Čínu přinutit k „drastickým opatřením“.[1] |
| 2004 | Spekulace o skrytém tchajwanském jaderném programu se zintenzivnily 13. října poté, co agentura Associated Press uvedla, že představitelé IAEA prozradili, že mají důkazy o tom, že Tchaj-wan experimentoval s plutoniem na začátku 80. let.[2] |
| 2006 | Americké ministerstvo obrany omylem zaslalo pojistky tajných jaderných střel na Tchaj-wan a až do roku 2008 se dozvědělo, že položky chybí[4] |
| 2006 | Úředníci obranné logistické agentury (DLA) omylem zaslali v srpnu na Tchaj-wan čtyři sestavy pojistek s nosem a kuželem. Tyto pojistky pomáhají spouštět jaderné hlavice na mezikontinentálních balistických raketách Minuteman, když se blíží ke svému bodu nárazu.[4] |
Viz také
Reference
- ^ A b C d E F G h „Časová osa Tchaj-wanu“. Infoplease. Citováno 8. června 2010.
- ^ A b C d E F G h i Pike, Johne. „Tchaj-wanské jaderné zbraně“. 4. dubna 2008. globální bezpečnost. Citováno 8. června 2010.
- ^ A b C d E F G h Albright, D; Gay, C (1998). „Tchaj-wan: Jaderná noční můra byla odvrácena“. Bulletin atomových vědců: 54–60.
- ^ A b White, Josh (26. března 2008). „Jaderné části byly omylem odeslány na Tchaj-wan“. The Washington Post. Citováno 8. června 2010.