Vývoj systému sdílení času - Time-sharing system evolution
Tento článek se týká vývoj systémů sdílení času, poskytující odkazy na hlavní brzy sdílení času operační systémy, které ukazují jejich následný vývoj.
Sdílení času
Sdílení času bylo vyvinuto koncem padesátých let minulého století z poznání, že jeden drahý počítač lze efektivně využít, pokud multitaskingový a multiprogramovací operační systém umožňuje více uživatelům současně interaktivní přístup. Typicky by jednotlivý uživatel zadával návaly informací následované dlouhými pauzami; ale se skupinou uživatelů pracujících současně by pauzy jednoho uživatele byly vyplněny aktivitou ostatních. Podobně mohou být ostatním uživatelům poskytnuty malé úseky času stráveného čekáním na vstup na disk, pásku nebo do sítě. Vzhledem k optimální velikosti skupiny může být celkový proces velmi efektivní.
Každý uživatel by použil svůj vlastní počítačový terminál; zpočátku elektromechanické dálnopisů tak jako Teletype Model 33 ASR nebo Friden Flexowriter, ale asi od roku 1970 byly tyto postupně nahrazovány CRT - jednotky založené na DEC VT05, Datový bod 2200 a Lear Siegler ADM-3A.
Terminály byly původně spojeny s nedalekým počítačem prostřednictvím proudová smyčka nebo sériové kabely konvenční telegrafní obvody poskytuje PTT a více specializovaného digitálu pronajaté okruhy takový T1. Modemy tak jako Bell 103 a nástupci, povoleno dálkové a vyšší použití rychlosti přes analogová hlasová telefonní síť.
Rodokmen hlavních systémů
Podrobnosti a další systémy najdete v tabulce níže. Zde zobrazené vztahy slouží k seskupení položek a neodrážejí všechny vlivy (např. OS / 2 byl více ovlivněn VAX / VMS než MS-DOS, ale jeho odkaz je jako platforma x86). Systém Cambridge Multiple-Access[1][2] byl prvním systémem sdílení času vyvinutým mimo USA.
| CTSS > | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Sálové počítače IBM systémy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| CP-40 / CMS → CP [-67] / CMS → | VM / 370 → Verze VM / SE → Verze VM / SP → Verze VM / XA → VM / ESA → z / VM | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| VP / CSS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| TSS / 360 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| OS / 360 MVT-TSO → OS / VS2 SVS-TSO → MVS-TSO → OS / 390-TSO → z / OS-TSO | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Transakční systémy: CICS, TPF → z / TPF | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Systémy jiné než IBM na sálových počítačích IBM | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Michigan Terminal System (MTS) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| HUDBA / SP | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ORVYL | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rodina DTSS / MULTICS / UNIX | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Systém sdílení času v Dartmouthu (DTSS) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| MULTICS > Rodina UNIX >> Linux MULTICS > PRIMOS > Doména / OS MULTICS >> Stratus VOS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DEC systémy sdílení času | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Systém sdílení času BBN | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| TOPS-10 > TENEX >> TOPS-20 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| RSTS / E | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| RSX-11M >> VAX / VMS → VMS → OpenVMS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Nekompatibilní systém sdílení času (SVÉ) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Popisy systému a vztahy
| Vlivy: → derivace >> silný vliv> nějaký vliv / přednost | |||||
| Systém | Plošina | Použitá data | Vývojář | Popis | Vlivy: z→ →na |
|---|---|---|---|---|---|
| AKT | S / 360 a S / 370 | 1965-1979 | IBM | Vysoce výkonná platforma pro sálové počítače používaná v ŠAVLE a PARS | → TPF → z / TPF |
| APL („Programovací jazyk“, také „Iversonův jazyk“) | Systém / 360, další později[3] | 1964 – dosud | Kenneth Iverson | Matematicky orientovaný jazyk a interaktivní prostředí se vyznačují neuvěřitelnou hutností a výkonnými operátory zpracování množin | |
| Systém Berkeley Timesharing | SDS 940 | 1964-1972 | Projekt Genie | Brzy univerzální | >> TENEX |
| Systém Cambridge Multiple-Access | Titan, prototyp Atlas 2 | 1967-1973 | Univerzita v Cambridge a Ferranti | Systém vícenásobného přístupu | Projekt MAC → →UNIX |
| CANDE | Burroughs velké systémy | 1965? - současnost | Burroughs | první IDE | (samostatná evoluce) |
| CICS | S / 3x0 | 1969 – dosud | IBM | Všudypřítomná platforma transakcí na sálových počítačích; často se používá s IBM 3270 terminály a COBOL | |
| CP-40 / CMS | přizpůsobený S / 360-40 | 1967-1972? | IBM Cambridge Scientific Center | První implementace plná virtualizace | CTSS > → CP-67 |
| CP-67 / CMS | IBM System / 360-67 | 1967-1975? | IBM Cambridge Scientific Center | Vlivný předchůdce společnosti IBM VM série, široce distribuovaná jako otevřený zdroj | CP-40 → → VP / CSS → VM / 370 → z / VM |
| CTSS („Kompatibilní systém sdílení času“) | upraveno IBM 7094 | 1961-1973 | MIT Výpočetní centrum | „Dědeček“ první generace systémů sdílení času | FMS > >> CP-40 >> Multics >> SVÉ > [mnoho dalších systémů] |
| DTSS („Dartmouth Time Sharing System“) | GE 200, GE 635, Řada Honeywell 6000 | 1964-1999 | Dartmouth College | Brzy běží systém sdílení času Dartmouth BASIC a další nástroje; první komerční systém sdílení času | FMS > >> CP-40 >> Multics >> SVÉ > [mnoho dalších systémů] |
| SVÉ („Nekompatibilní systém sdílení času“) | PDP-6, PDP-10 | 1968?-1990 | Laboratoř umělé inteligence MIT | "Podvratný" operační systém vyvinutý proti směru CTSS, původní platforma pro Macsyma a další důležité aplikace | CTSS > > [četné pozdější systémy] |
| JOSS („Systém JOHNNIAC Open Shop“) | JOHNNIAC, PDP-6 | 1963-1971? | RAND Corporation | Lehký, interaktivní počítačový jazyk pro neodborníky; nerozlišoval operační systém od jazyka | Vysoce ceněný, ale bez zjevných nástupců |
| Linux | všudypřítomný | 1991 – dosud | Linus Torvalds, GNU projekt, otevřený zdroj | Operační systém dominující aktuálním aktivitám open source | UNIX >> minix >> > [mnoho dalších systémů] |
| Microsoft Windows (Windows NT 4.0 Terminal Server Edition) | x86, IA-64, ostatní | 1985 – dosud | Microsoft | Všudypřítomný operační systém GUI | MS-DOS >> OS / 2 >> VMS >> Pokec >> |
| MTS (Michigan Terminal System) | IBM S / 360-67, S / 370 | 1967-1999 | University of Michigan a 7 dalších univerzit | Nejprve (listopad 1967) OS začal používat virtuální paměť rysy S / 360-67. Brzy (září 1968) S / 360-67 víceprocesorový Podpěra, podpora. | CTSS > DTSS > > UNIX (BSD) |
| Multics | GE 645 | 1969-2000 | Projekt MAC | Bohatý, důležitý systém | CTSS >> >> UNIX >> [mnoho dalších systémů] |
| MVS / TSO | Systém / 370 a nástupci | 1971 – dosud | IBM | Pravděpodobně nejpoužívanější verze TSO, prodloužená verze TSO / E, aktuální verze zOS-TSO | CTSS > TSS / 360 > → z / OS-TSO |
| NOS | 60bitové platformy CDC | 1976-?? | Control Data Corporation | Systém používaný na většině strojů CDC[4] | MACE> → Kronos >> |
| NOS / BE | 60bitové platformy CDC | 1976-?? | Control Data Corporation | Systém používaný na většině strojů CDC[5] | COS → ROZSAH >→ |
| ORVYL | IBM 9672 | 1967-?? | Stanfordská Univerzita | Systém včasného sdílení času; zdroj WYLBUR editor později použit na Systém / 370 platformy | |
| OS / 2 (jako Citrix Multiuser) | x86 | 1987 – dosud | IBM /Microsoft | Společné úsilí OS, nyní umírající. Stále k dispozici jako eComStation a ArcaOS. | DOS → Microsoft Windows >> OS / 2 → eComStation → ArcaOS 5.0 |
| ROSCOE | Systém / 360 a nástupci | 1969-dosud | Aplikovaný výzkum dat (ADR) | Prostředí editoru časného sdílení času, často používané jako alternativa k TSO[6] | → WRAP |
| RSTS / E | PDP-11 | 1972-1992+ | DEC | Obecné sdílení času pro PDP-11 | |
| RSX-11 | PDP-11 | 1972-?? | DEC | Operační systém v reálném čase pro PDP-11 | → IAS >> VMS |
| Pokec[Citace je zapotřebí ] | Xerox Alto, později přenosný | 1972 – dosud | Xerox PARC nástupci | Klíčový systém pro experimentální programování, zodpovědný za mnoho moderních konceptů uživatelského rozhraní | >> Apple Lisa >> Apple Macintosh >> Microsoft Windows >> [všechny platformy GUI] |
| Stratus VOS | i860, x86, PA-RISC, 68 tis | 1980? - současnost | Stratus Technologies | Vysoká dostupnost tolerantní k chybám zpracování transakcí | MULTICS >> |
| TENEX | PDP-10 | 1970?-?? | Bolt Beranek a Newman | Vlivný systém široce používaný na výzkumných a vládních stránkách | >> TOPS-20 >> VMS |
| TOPS-10 | PDP-10 | 1970-1988? (jako TOPS-10) 1964-1970 (jako monitor PDP-6) | DEC | Široce používaný na výzkumných a akademických pracovištích | Monitor PDP-6 → > TENEX >> CP / M |
| TOPS-20 | DECsystem 20 | 1976-?? | DEC | Nástupce TOPS-10 ale spíš jako TENEX | TENEX > TOPS-10 > |
| TPF | S / 3x0 | 1979 – dosud (TPF) 2005 – dosud (z / TPF) | IBM | Vysoce výkonná platforma pro sálové počítače, nástupce AKT, stále k dispozici jako z / TPF | AKT → → z / TPF |
| TSOS | RCA Spectra 70 a nástupci | 1968-dnes | RCA | Počáteční mainframový OS pro všeobecné použití | |
| TSS-8 | PDP-8 | 1967–?? | DEC | Jednoduchý operační systém minipočítače | > RSTS / E |
| TSS / 360 TSS / 370 | IBM System / 360-67 a nástupci | 1967-1971? | IBM | Originální „oficiální“ systém IBM pro sdílení času; není úspěch | CTSS > → TSS / 370 |
| Unisys /UNIVAC EXEC 8 | UNIVAC 1108 a nástupci | 1964 – dosud | Sperry-Rand et al. | Mnoho univerzit a vládní agentury byly prvními uživateli | EXEC 8 → OS 1100 → OS 2200 |
| UNIX a odvozené systémy | všudypřítomný | 1969 – dosud | Bell Laboratories a nástupci | Nakonec dominovala myšlenka operačního systému, a to jak u proprietárních, tak u open-source potomků | Multics >> >> Linux |
| VM / 370 VM / SE VM / SP | Systém / 370 a nástupci | 1972-1988 2000 – dosud (z / VM ) | IBM | Vlastní reimplementace CP / CMS, stále k dispozici jako z / VM | CP-40 → CP-67 → → VM / ESA → z / VM |
| VMS a OpenVMS | VAX / VMS, IA-64, DEC Alpha | 1977 – dosud | DEC | Populární operační systém DEC | TENEX > RSX-11M >> >> Windows NT >> OS / 2 |
| VP / CSS | IBM System / 360-67, Systém / 370 a nástupci | 1968-1986? | Národní CSS | Proprietární vidlice z CP / CMS vyvinutý prodejcem sdílení času | CP / CMS → |
| WYLBUR | Systém / 370 a nástupci | 1967-2009? | Stanfordská Univerzita | Populární redakční systém původně z ORVYL, používaný v OS / VS jako alternativa k TSO | → SuperWylbur |
Viz také
- Historie CP / CMS má mnoho dobových podrobností a zdrojů.
- Časová osa operačních systémů
Reference
- ^ Hartley, D. F. (1968), Systém Cambridge s více přístupy: uživatelská referenční příručka, Cambridge: Cambridge Univ. Lis, ISBN 978-0901224002
- ^ Wilkes, M.; Needham, R. (1968), „Návrh počítačových systémů s více přístupy: 2. část“ (PDF), Počítačový deník, 10 (4): 315–320, doi:10.1093 / comjnl / 10.4.315
- ^ McDonnell, Eugene. „Sociotechnické začátky APL“. Citováno 18. ledna 2019.
- ^ „Částečná historie operačních systémů CDC“, Březen 1976
- ^ „Částečná historie operačních systémů CDC“, Březen 1976
- ^ Orální historie Martina A. Goetze Archivováno 2012-03-24 na Wayback Machine, spoluzakladatel společnosti Aplikovaný výzkum dat (ADR), rozhovor: Burt Grad a Luanne Johnson, 10. prosince 1985 v Princetonu, New Jersey, referenční číslo muzea počítačové historie X4579.2008