Thomas Reynolds (kněz) - Thomas Reynolds (priest)

Blahoslavený Thomas Reynolds
Bl Thomas Reynolds (Thomas Green) .jpg
Kněz a mučedník
narozenýC.1562
Zemřel(1642-01-21)21. ledna 1642
Tyburn, Londýn, Anglie
Uctíván vkatolický kostel
Blahořečen15. prosince 1921, Řím podle Papež Pius XI
Hody4. května

Blahoslavený Thomas Reynolds (C. 1562 - 21. ledna 1642), narozen Thomas Green (možný alias během kněžské služby, Richard Reynolds), byl anglický reformační katolický kněz a mučedník.

Časný život a služba

Reynoldsovo místo narození není jasné, pravděpodobně Warwickshire, pravděpodobně Oxfordshire.[1] Podle potřeby doby opustil Anglii, aby studoval kněžství na kontinentu, nejprve odjel do Remeše a poté pokračoval ve studiu od září 1590 v English College, Valladolid jako jeden z prvních studentů[2][3] a nakonec v další nově založené jezuitské instituci, English College of St Gregory v Sevilla.[4] V roce 1592 tam byl vysvěcen na kněze[5]. Vydal se do Anglie, kde sloužil katolické komunitě až do svého zatčení v roce 1606 ve vlně protikatolických opatření, která byla přijata po Spiknutí střelného prachu z listopadu 1605. Zatímco doba jeho prvních let služby odrážela o něco méně obtížné časy pro katolíky během tohoto období, spiknutí střelného prachu změnilo atmosféru, čímž se stalo mnohem nepřátelštějším. Byl jedním z kněží, kteří měli to štěstí, že byli právě vyhoštěni z Anglie, místo aby byli umučeni v reakci na spiknutí. Brzy se vrátil do Anglie a znovu začal tajně sloužit katolíkům. Toto pokračovalo asi dvacet let, než byl v roce 1628 zatčen[6].

Odnětí svobody

Byl postaven před soud a odsouzen k smrti, ale dostal odklad na příkaz královny, Henrietta Maria, původně z Francie, katolík. I když byl uvězněn, byl držen v relativně mírných podmínkách, což zahrnovalo umožnění snadného přijímání návštěv. Z tohoto důvodu ho mnoho katolíků navštívilo, a to nejen proto, aby mu poskytli péči a podporu, ale také za jeho duchovní vedení a svátosti. V roce 1635 byl jedním z řady kněží, kteří zaplatili pouto a poté byli propuštěni z vězení, což mu umožnilo pravidelně sloužit místní katolické populaci v Londýně[7]. Vzhledem k tomu, že v té době měla koruna katolické sympatie a spíše protikatolické pocity poslanců byly rozptýleny kvůli dlouhému pozastavení parlamentu, bylo to období, kdy se tlak na katolíky zmírnil. Díky tomu byla řada kněží schopna jednat podobným způsobem jako Reynolds.

Soud a poprava

Finanční potřeby Král Karel I. ho v roce 1640 přinutil odvolat parlament[8]. V této době v parlamentu stále více dominovali puritáni, kteří byli nepřátelští vůči katolicismu. Výsledkem bylo, že podmínky pro katolíky a kněze se staly mnohem obtížnějšími, přičemž kněží byli opět plně uvězněni ve svých věznicích. Procesy a rozsudky smrti pro kněze byly obnoveny[9] a jednou z prvních obětí toho byl Reynolds. Vzhledem k tomu, že král musel na začátku ledna 1642 uprchnout z Londýna poté, co nedokázal zajmout vůdce parlamentních akcí proti němu, bylo hlavní město ponecháno pod kontrolou poslanců. Právě v této době sv Alban Roe byl souzen a odsouzen k popravě pověšením, vytažením a na čtvrtky spolu s Reynoldsem. Nyní osmdesát let, od přírody mírně plachý člověk a poněkud nemocný, přiznal Reynolds své obavy z toho, že bude čelit popravě a jak bude schopen zvládnout utrpení, kterému se brzy měl podrobit. Posledních pár dní strávil modlitbami a prosbami o modlitby svých spoluvěřících, kteří byli s ním uvězněni.

Ráno popravě, 21. ledna 1642[10] (31. ledna v reformovaném kalendáři) zjistil, že má pocit vyrovnanosti, že dokáže zvládnout to, co je čeká, a pomocí zásob, které mu přinesli ve vězení, řekl mši, než byl předvolán k jeho popravě. Poté, co byl vytažen na překážky se St Albanem Roem z Věznice Newgate v Londýně do Tyburnu téměř půl hodiny oslovoval shromážděný dav. Poukázal na to, že za čtyřicet let působení v Anglii jako kněz nemohl nikdo dosvědčit, že kdy pronesl slovo zrady, a že jeho jediným cílem bylo „omezit zbloudilé duše do stáda katolické církve“. Dodal, že si nepřeje kritizovat nebo se vměšovat do jednání Parlamentu, ale spíše to, že jim Bůh požehná a naučí je, co pro království udělat nejlépe; rozšířil své modlitby ke králi a královně a ke všemu království, které, jak doufal, vzkvétá. Na závěr požádal o odpuštění všeho, co urazil, a udělil odpuštění každému, kdo o to usiloval za akce proti němu, zejména s ohledem na jeho smrt. Když se obrátil na šerifa, který dohlížel na popravu, konkrétně mu poděkoval a za trpělivost, když promlouval k davu a modlil se, aby ho za to Bůh odměnil tím, že ho jednoho dne učiní svatým v nebi. Šerif se zase pochválil Reynoldsovi a bylo slyšet, že poznamenal jednomu z přítomných, že s ním nikdy neviděl zemřít jako on. Když dokončil svou adresu, Reynolds poklekl k modlitbě. On a St Alban Roe byli umístěni do vozíku, objímali se a pak recitovali Miserere žalm na oplátku, dokud nebyl vozík odtažen[11]. Šerif nechal mučedníky pověsit, dokud nevypršela, aby je ušetřil utrpení z toho, že budou přitahováni a rozděleni na čtvrtiny, které provedl až poté, co byli mrtví. Katolíci z davu, kterých bylo zjištěno mnoho, přišli vpřed, aby si namočili hadříky do krve, aby poskytli památky na úctu.

Thomas Reynolds byl blahořečen Papež Pius XI 15. prosince 1929[12][13], proto patří do skupiny Sto a sedm mučedníků Anglie a Walesu.

Reference

  1. ^ Douai, English College (1878). První a druhý deník English College, Douay: A dodatek nepublikovaných dokumentů (v latině). S historickým úvodem Thomase Francise Knoxe. London: D. Nutt. p. 218.CS1 maint: datum a rok (odkaz)
  2. ^ Henson, Edwin (1930). Rejstříky English College ve Valladolidu, 1589-1862. Katolická společnost záznamu. p. 9.CS1 maint: datum a rok (odkaz)
  3. ^ Williams, Michael C .; Williams, Michael E. (1986). St. Alban's College, Valladolid: Čtyři století anglické katolické přítomnosti ve Španělsku. C. Hurst. 257–259. ISBN  978-0-312-69736-5.CS1 maint: datum a rok (odkaz)
  4. ^ St. Gregory's College-Seville 1592-1767, Martin Murphy, Catholic Record Society, 1992, str.70
  5. ^ „Blahoslavený Thomas Reynolds“. CatholicSaints.Info. 21. ledna 2010. Citováno 21. října 2020.
  6. ^ Bunson, Matthew; Aumann, Jordan; Bunson, Margaret; Bunson, Stephen (1998). „Thomas Reynolds, požehnaný“. Encyklopedie našich nedělních návštěvníků. Náš nedělní návštěvník. p. 613. ISBN  978-0-87973-588-3.
  7. ^ Challoner, Richard (1842). Monografie misijních kněží a jiných katolíků obou pohlaví, kteří v Anglii utrpěli smrt na náboženské účty z let 1577 až 1684. Londýn: Thomas Jones. str. 105–109.CS1 maint: datum a rok (odkaz)
  8. ^ „Poprava Karla I., 1649“. www.eyewitnesstohistory.com. Citováno 24. října 2020.
  9. ^ Tompkins, Alexandra Kate. The English Catholic Issue, 1640-1662: Factionalism, Perceptions and Exploitation (PDF). University of London. str. 64 a násl.
  10. ^ Flocchini, Emilia (2. května 2014). „Beato Tommaso Green“. Santiebeati.it (v italštině). Citováno 23. října 2020.
  11. ^ „St Alban Roe“. Radostný papež. Citováno 24. října 2020.
  12. ^ Cesbor (21. ledna 2017). „Centro de Estudios Borjanos: Santoral del 21 de enero“. Centro de Estudios Borjanos (ve španělštině). Citováno 23. října 2020.
  13. ^ „Albano Roe, Santo y Tomás Green, Beato“. Catholic.net (ve španělštině). Citováno 23. října 2020.