Třetí rada Orléans - Third Council of Orléans

The třetí rada národního postavenínebo 3. místo Rada Orléans, byl synod z římský katolík Biskupové z Francie zahájen kolem 7. května 538 a předsedal mu Loup, lyonský arcibiskup. Stanovuje zejména:

  • Neděle jako den Páně;
  • zakazuje práci v terénu v neděli;
  • zakazuje klerikům praktikovat lichvu;
  • zákaz kouzlení kněží jako kritik jejich biskupa (kánon 24, odvolání kánonu 18 Chalcedonského koncilu).[1]
  • Biskup musí vykoupit křesťanského otroka ve službách Žida, pokud se uchýlí do kostela, zatímco ústavy Dolní římské říše požadovaly, aby jej pánovi vrátil bez dalších záruk.[2][3][4]

A smírčí, o kterém neznáme předmět, se koná v Orleansu v roce 540

Reference

  1. ^ Charles Mériaux. Les clercs ruraux et la hiérarchisation de la société carolingienne. Bilan a perspektivy v provincii Remeš. Colloque Hiérarchie, ordre et mobilité dans l'Occident médiéval, à Auxerre, 27. – 29. Listopadu 2006. [PDF] en ligne [archiv], konzultant le 3 décembre 2006.
  2. ^ Karl-Joseph von Hefele, Isidore Goechler et Oden Jean-Marie Delarc, Histoire des conciles d'après les documents originaux: 451-680. Traduit de l'allemand, t. 3, Paříž, Adrien Le Clère et Cie, 1870 Zápis z koncilní zprávy uvádí 33 kánonů str. 360-361.
  3. ^ Michel Rouche et Brigitte Basdevant-Gaudemet, Baptême de Clovis, syn écho à travers l'histoire: l'évêque, d'après la législation de quelques conciles mérovingiens, sv. 2, Presses de l'Université de Paris-Sorbonne, 1997 (ISBN  9782840500797, lire en ligne [archiv]), s. 479.
  4. ^ W. Parker et B. Blumenkranz, «Les esclaves chrétiens des Juifs. Troisième concile d'Orléans (538) », Archives juives de Paris, sv. 21, nos 1-2, 1985, str. 3-4 (lire en ligne [archiv])