Theodore Abu Qurrah - Theodore Abu Qurrah

Theodore Abū Qurrah (řecký: Θεόδωρος Ἀβουκάρας, Theodoros Aboukaras, arabština: تواضروس أبو قرة, Tawaďros Abū-Qurrah; C. 750, - c. 825[1]) byl syrský biskup a teolog z 9. století[2] kteří žili v raném islámském období.

Životopis

Theodore se narodil kolem 750 ve městě Edessa (Şanlıurfa ), v severní části Mezopotámie (Urfa, Turecko ), a byl Chalcedon Biskup nedalekého města Harran do jisté míry během arcibiskupství Theodoret z Antiochie (795–812). Michael Syřan, který nesouhlasil s Theodorem, později tvrdil, že arcibiskup sesadil Theodora z kacířství,[3] i když je to nepravděpodobné. V letech 813 až 817 debatoval s Monofyzity z Arménie u soudu v Ashot Msakeri.[4]

Kolem 814 Theodore navštívil Alexandrii. Na své cestě pobýval na Sinaji, kde pro jednoho Abū 'l-Tufayla napsal Kniha mistra a učedníka (nyní připisován „Tadeášovi z Edessy“).[3] Zemřel v letech 820 až 825.

Spisy

Abu Qurrah byl jedním z prvních křesťanských autorů, kteří používali arabštinu Abu-Ra'itah z Tikrítu, Ammar al-Basri a Abdulmasih al-Kindi. Některá jeho díla byla přeložena do řecký a tak obíhal Byzanc.[5] Napsal třicet pojednání syrský, ale žádný z nich dosud nebyl identifikován.[6] Jeho spisy jsou důležitým svědkem křesťanského myšlení v raném islámském světě. Mnoho z nich bylo upraveno německými překlady autorem Georg Graf a nyní je do angličtiny přeložil John C. Lamoreaux.[7]

Abu Qurrah obhajoval správnost své víry proti obvyklým výzvám islám, judaismus a ti křesťané, kteří nepřijali doktrinální formulace koncilu Chalcedon, a přitom re-artikuloval tradiční křesťanské učení občas pomocí jazyka a konceptů islámský teologové: Sidney H. Griffith ho popsal jako křesťana mutakallim.[8] Přitáhl pozornost alespoň jednoho muslima Mu'tazilite mutakallimIsa ibn Sabih al-Murdar (zemřel 840), který je zaznamenán (autorem biobibliografie, Ibn al-Nadim, Který zemřel v roce 995) jako napsal vyvrácení Abū Qurrah.[9] Tématy, které se to týkalo, byla v zásadě nauka o Trojice, Inkarnace a Svátosti, jakož i praktiky směřování na východ v modlitbě (spíše než směrem k Jeruzalém nebo Mekka ) a uctívání kříže a dalších obrazů.

V Abu Qurrah Otázky Priest Musa, v průběhu prvních dvou projevů („O existenci Boha a pravém náboženství“)[3] použil myšlenkový experiment, ve kterém si představoval, že vyrostl mimo civilizaci (na hoře) a sestoupil do „měst“, aby zjistil pravdu náboženství: pokus poskytnout filozofický argument na podporu chalcedonského křesťanství od prvního zásady.

Theodore také přeložil pseudoaristotelian De virtutibus animae do arabštiny z řečtiny pro Tahir ibn Husayn v určitém okamžiku, možná kolem 816.[10]

Publikovaná díla

  • Některá díla v J.-P. Migne, Patrologia graeca, 97
  • I. Arendzen, Theodori Abu Kurra De cultu imaginum libellus e codice arabico (Bonn, 1897)
  • C. Bacha, Les oeuvres arabes de Théodore Aboucara (Beyrout, 1904)
  • C. Bacha, Un traité des oeuvres arabes de Théodore Abou-Kurra (Tripolis [Sýrie] - Řím, 1905)
  • G. Graf, Die arabischen Schriften des Theodor Abu Qurra, Bischofs von Harran (c. 740–820), v Forschungen zur christlichen Literatur- und Dogmengeschichte, X Band, 3/4 Heft (Paderborn, 1910)
  • L. Cheikho, „Mimar li Tadurus Abi Qurrah fi Wugud al-Haliq wa d-Din al-Qawim“, al-Machriq, 15 (1912), str. 757–74, 825–842
  • G. Graf, Des Theodor Abu Kurra Traktat uber den Schopfer und die wahre Religion (Munster, 1913)
  • I. Dick, „Deux écrits inédits de Théodore Abuqurra“, Le Muséon, 72 (1959), str. 53–67
  • S. H. Griffith, „Některé nepublikované arabské rčení připsané Theodorovi Abu Qurrahovi“, Le Muséon, 92 (1979), str. 29–35
  • I. Dicku, Théodore Abuqurra. Traité de l'existence du Créateur et de la vraie religion / Maymar fi wujud al-Kaliq qa-l-din al-qawim li-Thawudhurus Abi Qurra (Jounieh, 1982)
  • S. K. Samir, 'Kitab "Jami' wujuh al-iman" wa-mujadalat Abi Qurra 'an salb al-Masih', Al-masarra, 70 )1984), 411–27
  • I. Dicku, Théodore Abuqurra. Traité du culte des icônes / Maymar fi ikram al-ayqunat li-Thawudhurus Abi Qurra (Jounieh, 1986)
  • S. H. Griffith, „Arabský trakt Theodora Abû Qurraha o křesťanské praxi uctívání obrazů“, Journal of the American Oriental Society, 105 (1985)
  • R. Glei a A. Khoury, Johannaes Damaskenos und Theodor Abu Qurra. Schriften zum Islam (Wurzburg, 1995), s. 86–127, 148–49, 150–53
  • Teodoro Abū Qurrah, La difesa delle icone. Trattato sulla venerazione delle immagini, introduzione, traduzione, note ed indici a cura di Paola Pizzo (1995), 192s. ISBN  9788816403840
  • Yuliyan Velikov, Slovo o obrazu. Theodore Abū Qurrah a sv. Cyril Filozof a obrana svatých ikon v devátém století, Veliko Turnovo University Press (2009) (v bulharštině)
  • David Bertaina, „Arabský popis Theodora Abu Qurry v debatě u soudu kalifa al-Ma'muna: Studie raných křesťanských a muslimských literárních dialogů“, Ph.D. diss., Catholic University of America, 2007.
  • John C. Lamoreaux, Theodore Abu Qurrah. „Anglický překlad téměř úplného korpusu děl Theodora Abu Qurrah s rozsáhlými poznámkami k arabským a řeckým textům.“[11]„Univerzita Brighama Younga, 2006. ISBN  978-0934893008

Díla dostupná online

arabština

řecký

Překlady

Reference

  1. ^ „Theōdūrus Abū Qurrah | syrský biskup“. Encyklopedie Britannica. Citováno 2018-07-14.
  2. ^ „Theōdūrus Abū Qurrah | syrský biskup“. Encyklopedie Britannica. Citováno 2018-07-14.
  3. ^ A b C Alexander Treiger (2016). „New Works of Theodore Abū Qurra Preserved under the name of Thaddeus of Edessa“. Journal of Eastern Christian Studies. 68: 1–51. doi:10.2143 / JECS.68.1.3164936.
  4. ^ J. C. Lamoreaux (2009). „Theodore Abū Qurra“. Bibliografická historie křesťansko-muslimských vztahů. Brill., str. 408.
  5. ^ K těm dílům, které přežily pouze v řečtině, viz J.P.Migne, Patrologia cursus completus, řada graeca, sv. 97, sb. 1461–1610.
  6. ^ K rukopisům děl Theodora Abū Qurrah viz J. Nasrallah, „Dialogue Islamo-Chrétien à propos de publications récentes“, Revue des Etudes Islamiques 46 (1978), str. 126–32; Graf, GCAL, II, s. 7–26; a seznam v J. C. Lamoureaux, „Theodore Abū Qurra“, v Bibliografická historie křesťansko-muslimských vztahů (Brill, 2009), s. 417-60.
  7. ^ Theodore Abū Qurrah, přeložil John C. Lamoreaux, Middle East Texts Initiative: The Library of the Christian East, 1 (Brigham Young University Press, 2005)
  8. ^ S.H. Griffith, „Arabský traktát Theodora Abū Qurrah o křesťanské praxi uctívání obrazů“, Journal of the American Oriental Society 105: 1 (1985), str. 53–73, str. 53. Viz také Juan Pedro Monferrer Sala, „Una muestra de kalam cristiano: Abu Qurra en la sección novena del Kitab muyadalat ma“ al-mutakallimin al-muslimin fi maylis al-Jalifa al-Ma’mun “, v Las raíces de la cultura europea: ensayos en homenaje al profesor Joaquín Lombaedd. Elvira Burgos Díaz, José Solana Dueso a Pedro Luis Blasco Aznar (Institución Fernando el Católico, 2004)
  9. ^ I. Krackovskij, „Theodore Abū Qurrah v muslimských spisovatelích devátého desátého století“, Christianskij Vostok, 4 (1915), str. 306; I. Dick, „Un Continuateur Arabe de Saint Jean Damascène: Théodore Abuqurra, évêque melkite de Harran“, Proche Orient Chrétien, 12 (1962), str. 328.
  10. ^ Sydney H. Griffith, Církev ve stínu mešity: Křesťané a muslimové ve světě islámu (Princeton University Press, 2008), s. 107; J. C. Lamoureaux, „Theodore Abū Qurra“, v Bibliografická historie křesťansko-muslimských vztahů (Brill, 2009), s. 408.
  11. ^ Theodore Abu Qurrah.

externí odkazy