Theodora ze Sihly - Theodora of Sihla

Svatý. Theodora ze Sihly (nar. 1650, Vânători-Neamț, Neamț - r.?) je a rumunština Křesťanský pravoslavný světec, připomínán 7. srpna.

Život

Narodil se za vlády Vasile Lupu, dcera hlavního zbrojnoše z Citadela Neamț, boyar Stefan Joldea. V mládí byla vdaná proti své vůli. Být bezdětný, ona i její manžel se rozhodli přijmout mnišství, stáhl se do kláštera Poiana Mărului pod jménem Elfterie a ona do Vărzărești.

Cizí invaze ji vyzývají k ústupu do Pohoří Buzău (prý také prošla lesní poustevnou Fundătura) [1], kde žije téměř deset let (její jméno je uvedeno v nápisu na oltářním kameni lesní poustevny v New Agaton [1]). Odtud jde nejdříve do kláštera Neamț, kde je vedena k poustevně Sihăstria v hoře Neamț. Pod vedením opata Sihăstria a s požehnáním egogenity poustevny vystoupala na hory, aby se stala poustevníkem v divočině Sihla. Slovo „sihlă“ znamená hustý les mladých stromů; houští [2]. O více než století později Calistrat Hogaș popsal prostředí poustevníka:

„Dacă Sihla nu pășește dincolo de marginile firești, apoi are cel puțin însușirea de a atinge aproape culmea de asprime, singurătate și sălbăticie a celei mai puternice închipuiri.“
„Pokud Sihla nepřekoná časnou představivost, je to asi tak drsné, osamělé a divoké místo, jaké by si člověk mohl představit.“

Theodora původně žila na chatě ve skalnaté části Sihly, kterou jí zanechal postarší mnich. Orální tradice vypráví, že jeptišky prchající před cizími invazemi narazily na světcovu chatu, která se jí vzdala, aby se přestěhovala do jeskyně, ještě vzdálenější než její původní sídlo.

Posmrtné dědictví

Po její smrti zůstalo tělo sv. Theodory v jeskyni, ve které strávila větší část své poustevny. Znalost jejího života a smrti prý dosáhla jejího manžela, který opustil Poiana Mărului a poslední desetiletí svého života přišel strávit v Sihăstrii, poblíž místa odpočinku své ženy. Kolem roku 1725 byl na její památku založen klášter Sihla.

Zůstala tam pohřbena až do roku 1828-1834, kdy byla během ruské okupace rumunských knížectví přeložena do Lavry Pecerské v Kyjevě.

Rumunský spisovatel Calistrat Hogaș o ní napsal ve své knize „Pe drumuri de munte“ („Na horských stezkách“):

Frumoasa Sfânta Teodora, legenda anahoretă a locurilor acestora, se înfățișa închipuirii mele ca o a doua Marie din Egipt, s viața bântuită de aceleași nenorociri, tot ca și ea. Sfânta Teodora se lepădase, poate, plăcerile mbmbtottoare ale lumii acesteia, mulțumindu-se, in the cele of urmă, with crvatpatura umedă a unei stânci, in locul palatelor aurite unde luxul și desfrâul

Krásná sv. Teodora, legenda těchto míst, se v mých představách objevila jako druhá egyptská Marie, jejíž život pronásledují stejná neštěstí. Sv. Teodora možná také odhodila opojné potěšení světa a konečně se spokojila s vlhkou skalní štěrbinou místo pozlacených paláců, kde vládl luxus a shovívavost ...

Synod rumunské pravoslavné církve vyhlásil kanonizaci sv. Theodory ze Sihly dne 20. června 1992 a ustanovil její připomenutí 7. srpna.

Bibliografie

  • Sv. Cuvioasă Teodora de la Sihla - Viața și nevoințele, rext preluat din Pr. Prof.Dr. Constantin Galeriu, Sfinți români și aparatori ai Legii strămoșești, Editura - Institutului Biblic și de Misiune al Bisericii Ortodoxe Române, București, 1987, s. 432-442, Cuvioasa Teodora de la Sihla
  • Dicționar ReligiosIon M. Stoian, vyd. Garamond, 1994
Monografii
  • Balan, Ioanichie, Sfânta Teodora de la Sihla, Editura Mănăstirea Sihăstria, 2004.

externí odkazy