Theodor Aman - Theodor Aman
Theodor Aman | |
---|---|
Autoportrét (1851) | |
narozený | Câmpulung-Muscel, Valašsko (dnes Rumunsko) | 20. března 1831
Zemřel | 19. srpna 1891 | (ve věku 60)
Vzdělávání | Michel Martin Drolling, Constantin Lecca, François-Édouard Picot, Carol Valdštejn |
Známý jako | Malba, gravírování |
Theodor Aman (20 března 1831-19 srpna 1891) byl a rumunština malíř, rytec a profesor umění. Většinou produkoval žánr a historické scény.[1]
Životopis
Jeho otec byl velitelem kavalérie Craiova ale narodil se v Câmpulung, kam jeho rodina uprchla, aby unikla moru.[2] Poté, co projevil časnou afinitu k umění, absolvoval své první lekce Constantin Lecca[3] a Carol Wallenstein de Vella na Carol I National College. V roce 1850 odešel do Paříže, kde krátce studoval u Michel Martin Drolling pak, po Drollově smrti, s François-Édouard Picot.[3] Zatímco tam, on se stal součástí rumunských revolučních kruhů. V roce 1853 má své první vystoupení na Salon v Paříži, ukazující jeho Autoportrét.[1] Během pobytu v Paříži se spřátelil s dalšími podobně smýšlejícími umělci a rumunskými revolucionáři jako např Nicolae Bălcescu a spisovatelé Dimitrie Bolintineanu, a Cezar Bolliac. V tomto prostředí, ovlivněném revolučními myšlenkami, dokončil Aman historickou malbu „Mihai VIteazul's First Night “, který byl inspirován spisy Bolintineanu.[1]
V důsledku svých silných vlasteneckých nálad se zúčastnil rumunské revoluce v roce 1848 spolu s Ioanem Maiorescuem, Eugeniu Caradou a dalšími revolucionáři.[1]
Poté odešel do Istanbulu ve snaze prodat nějaké obrazy sultánovi a navštívil ho Sevastopol Během Krymská válka, vytváření historických obrazů s tématy souvisejícími s rumunskými nacionalistickými aspiracemi.[2] V roce 1855 představil jedno ze svých nejznámějších děl, zobrazující Bitva o Almu, na Expozice Universelle.
V roce 1857 se vrátil do Rumunska a usadil se v Bukurešti, kde založil školu Národní univerzita umění v Bukurešti.[1]
Po návratu domů byl princem povýšen do rytířského stavu Barbu Dimitrie Știrbei a získal stipendium, aby mohl pokračovat ve studiu v Paříži, kde se dostal pod vliv Barbizonská škola. Po krátkém pobytu v Římě se vrátil do Bukurešti.
V roce 1864 on a Gheorghe Tattarescu přesvědčil rumunského vládce, Alexandru Ioan Cuza, zřídit „Národní školu výtvarných umění“ (nyní známou jako Bukurešťská národní univerzita umění). Aman byl jmenován jejím prvním ředitelem a tuto pozici zastával až do své smrti.[2]
Theodor Aman zůstal ředitelem školy, dokud nezemřel. V letech 1889 a 1890 vystavoval své práce na exponátech v Nové muzeum. V tomto bodě své kariéry se rozhodl zaměřit na malování zátiší a malých portrétů.[4]
Zemřel 19. srpna 1891 na infekci prostaty.[1]
V roce 1908 byla jeho Bukurešť, jeho dům a dílna přeměněna na Muzeum Theodora Amana v oddanosti svému životu a dílu. Muzeum je jedním z nejstarších pamětních muzeí v Rumunsku a je v něm umístěno velké množství amanských obrazů. Expozice „Theodor Aman - malíř a rytec“ byla slavnostně otevřena 24. března 2011 na Controceni národní muzeum. Expozice „Tajemství malby Theodora Amana“ byla slavnostně otevřena v Muzeu Theodora Amana 23. prosince 2014. [4]
V roce 2014, k oslavě 150. výročí založení školy, Poșta Română vydal pamětní známku s Amanovou podobou.[4]
Vybrané obrazy
Cikánka
První workshop v Paříži
Ulice v Câmpulung
Vlad Impaler a turečtí vyslanci
Portrét Tudor Vladimirescu
Reference
- ^ A b C d E F Firuta, Corina (2009). Theodor Aman. Rumunsko: Monitorul Oficial. p. 33. ISBN 978-973-96752-4-6.
- ^ A b C „Pictorul care a copilarit in curtea bisericii“ (Malíř, který vyrostl na hřbitově) z Ziarul Lumina, 6. ledna 2010,
- ^ A b Stručná biografie Archivováno 02.04.2015 na Wayback Machine @ Vítejte v Rumunsku.
- ^ A b C „DOCUMENTAR: 127 de ani de la moartea pictorului Theodor Aman - Radio România Cultural“. Citováno 2019-11-14.
Další čtení
- Vasile Florea a Călin Dan, Th.Aman, Ministerstvo kultury, 1984
- Teodor Simionescu a Adriana Gănescu, Theodor Aman 1831–1891, katalog muzea, Fondul Plastic Arts, 1971
- B. Mosescu-Maciuca, Theodor Aman, Meridians, 1962
- Radu Bogdan, Theodor Aman, Editura de Stat Pentru Literaturǎ a Artǎ, 1955
- Theodor Aman 1831–1891, Rumanian Institute for Cultural Relations with Foreign Countries, 1954
externí odkazy
- Aman, între conștiința istorică și hedonism (Mezi historickým vědomím a hedonismem) od Adriana Silvana Ionesca z Ziarul de Duminică, 6. dubna 2011
- Muzeul Theodor Aman @ Muzeul Municipiului București