Tajemství Cavelli - The Secret of Cavelli - Wikipedia

Tajemství Cavelli
Režie:	Erich Engel
Produkovaný	Reinhold Meissner, pro ABC film, Tobis-Sascha
Napsáno	Heinrich Oberländer
V hlavních rolích	Rudolf Forster; Angela Salloker;
Hudba od	Willy Schmidt-Gentner
Kinematografie	Bruno Mondi
Upraveno uživatelem	Jinak Baum
Distribuovány	Neues Deutsches Lichtspiel-Syndikat (N.D.L.S.), Berlín; Huschak & Co, Vídeň;
Datum vydání	31. prosince 1934 (Mnichov); 24. ledna 1935 (Berlín); 6. února 1935 (Vídeň);
Provozní doba	90 minut
Země	Rakousko
Jazyk	Němec

Hohe Schule, známý také podtitulem Das Geheimnis des Carlo Cavelli (Angličtina: Tajemství Cavelli^[2]) je rok 1934 dramatický film režie Erich Engel. Anglická verze byla vydána ve Velké Británii v letech 1935 až 1939 a v USA v roce 1939. Vynikající exemplář žánru Wiener Film, tento příběh lásky odehrávající se v rakouských důstojnických třídách byl jedním z nejúspěšnějších německých filmových vydání roku 1935. Anglická verze vyšla ve Velké Británii v letech 1935 až 1939 a v USA v roce 1939.

Spiknutí

„Carlo Cavelli“ je profesionální název světově proslulého drezura jezdec (Rudolf Forster ), který na svých veřejných vystoupeních vždy nosí masku a jehož skutečné jméno není známo. Chystá se objevit ve Vídni, což vyvolá senzaci. Na drezurní soutěži se dostal do pozornosti Irene von Ketterer (Angela Salloker ), mladá žena, která po boji se svou matkou (Camilla Gerzhofer ) odešel zůstat s přítelem. Je na něj tak ohromená, že se rozhodne, že i ona se stane drezurní jezdkyní. Po čase se jí podařilo získat osobní výuku od normálně nepřístupného Cavelliho. Zpočátku je jejich vztah velmi přátelský, ale když zjistí jméno svého žáka, pokusí se Cavelli od ní distancovat. Je to proto, že jeho život zcela změnil duel, v němž zastřelil syna svého nejlepšího přítele, Franze, bratra Irene (Paul von Hernried ), akce, jejíž vzpomínka ho stále mučila. Nicméně po určité době uzná svou velkou přitažlivost k Irene a poté, co prokáže, že její city k němu jsou opětovány, se rozhodne ji požádat o ruku. Zároveň ji však požádá, aby odcestovala Londýn hned druhý den s ním.

Irene nadšeně přijímá a jde k otci, aby jí sebral papíry. Zatímco je tam, narazí na fotografii Cavelliho se svým bratrem. Když se zeptá svého otce, generála von Ketterera (Hans Homma ), o tom, vypráví jí příběh duelu, ve kterém hrabě Werffen, který si později říkal Cavelli, zabil jejího bratra. Když si generál z toho, co Irene říká ve své nouzi, uvědomí, že se jedná o muže, který si ji chce vzít, vezme si pistole, aby ho zabil. Pouze Ireneina hrozba sebevraždy ho odradí.

Cavelli ten večer navštívil Ireninho otce se třemi přáteli, kteří s sebou přinesli různé dokumenty, z nichž vysvitlo, že Irenin bratr Franz byl odhalen jako špión a že Cavelli zahájil duel pouze proto, aby ušetřil rodinu von Kettererů hanbu jinak nevyhnutelné válečný soud a poprava. Generál von Ketterer přijímá pravdu a je s Cavelli smířeni. Inkriminované dokumenty jsou spáleny a je otevřena cesta k sňatku Irene s Cavelli, jinak hrabě Werffen.

Pozadí

Premiéra se konala dne 31. Prosince 1934 v Mnichov. Film se po německém filmu v Německu objevil obecně Berlín premiéra v Gloria-Palast dne 24. ledna 1935 a v Rakousku po vídeňské premiéře dne 6. února 1935.

Píseň Das Herz von an echten Weaner, zpívaný Hans Moser jako Brandler, Cavelliho sluha, je založen na melodii Wien bleibt Wien.

Ostatní části hráli: Herbert Hübner (Schott); Lisl Kinast (Flori Weidner); Dinah Grace (tanečník): Alfred Neugebauer (von Radnigg); a Johannes Roth (klaun)

Výroba

Film vyrobila berlínská produkční společnost ABC film a střelil do Rosenhügel a Sievering Studios z Sascha-Film v říjnu a listopadu 1934. Protože se film natáčel v Rakousku, podle německých předpisů o dovozních kvótách filmu se počítal jako rakouská produkce, ale podle rakouských předpisů se počítal jako německý film, protože producenti byli Němci.

Zvukový systém byl takový Tobis-Klangfilm. Scénograf a stavitel byl Julius von Borsody.

Distribuci provedla Neue Deutsche Lichtspiel-Syndikat (N.D.L.S.) v Berlíně a Huschak & Co. ve Vídni. Film propagovali producenti, ABC-Film of Berlin, a Vídeňané Tobis-Sascha-Filmindustrie.

Cenzorova rozhodnutí a verze

V Německu byl film zkontrolován cenzory dne 21. prosince 1934 a zakázán pro sledování dětí. Při prvním uvedení v Německu byl film dlouhý 2 468 metrů, v Rakousku 2 500 metrů. Dnes je film k dispozici pro sledování osobám starším 16 let. (FSK)

Recepce

Psaní pro Divák v roce 1936, Graham Greene dal filmu obecně špatnou recenzi s tím, že i když má obecnou zálibu v Rudolf Foster Díky filmům gentlemanství a šlechtění tento film předvedl „šlechtění [...] zběsile“. Greene pro ilustraci zdůraznil scénu hraběcího jezdeckého aktu, kde nesmírně knírovaný a nesmírně ušlechtilý hrabě jemně tancuje svého koně na špičce kopyta a charakterizuje jej jako „nepopsatelně absurdní“.^[3]

Poznámky

^ Heinrich Oberländer je německými prameny jmenován jako spisovatel; Názvy IMDb Albrecht Joseph a Alexander Lernet-Holenia
^ název, který doslovně znamená „střední škola“, odkazuje na nejtěžší úroveň klasická drezura, Haute Ecole nebo „vysílá nad zemí“
^ Greene, Graham (21. února 1936). „I Dream Too Much / Anything Goes / Faust / Hohe Schule / Captain Blood“. Divák. (dotisk v: Taylor, John Russell, vyd. (1980). The Pleasure Dome. Oxford: Oxford University Press. str.53–54. ISBN 978-0-19-281286-5.)

Reference

Klaus, Ulrich J. (1995). Deutsche Tonfilme (v němčině). 6: Jahrgang 1935. Berlin: Klaus-Archiv. ISBN 978-3-927352-05-6.

externí odkazy

Hohe Schule na IMDb
filmportal.de: Hohe Schule (v němčině)

[1] Heinrich Oberländer je německými prameny jmenován jako spisovatel; Názvy IMDb Albrecht Joseph a Alexander Lernet-Holenia

[2] ázev, který doslovně znamená „střední škola“, odkazuje na nejtěžší úroveň klasická drezura, Haute Ecole nebo „vysílá nad zemí“

[3] Greene, Graham (21. února 1936). „I Dream Too Much / Anything Goes / Faust / Hohe Schule / Captain Blood“. Divák. (dotisk v: Taylor, John Russell, vyd. (1980). The Pleasure Dome. Oxford: Oxford University Press. str.53–54. ISBN 978-0-19-281286-5.)

[1]

[2]

[3]