The Rise of Magic in Early Medieval Europe - The Rise of Magic in Early Medieval Europe - Wikipedia
![]() | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
![]() První vydání obálky knihy. | |
Autor | Valerie Flintová |
---|---|
Země | Spojené království |
Jazyk | Angličtina |
Předmět | Dějiny magie, Raně středověké dějiny |
Vydavatel | Princeton University Press |
Datum publikace | 1991 |
Typ média | Tisk (Tvrdý obal & Brožura ) |
The Rise of Magic in Early Medieval Europe je historická studie o magické víry v Evropě mezi 5. a 12. stol. n. l. Napsal to anglický historik Valerie I.J. Pazourek, pak z University of Auckland a publikoval Princeton University Press v roce 1991.
Flintovým hlavním argumentem je, že zatímco se některé hlavní vlády v raně středověké Evropě, ovlivněné příkladem z bývalé římské říše, snažily potlačit praxi magie, nakonec zažily oživení a začaly vzkvétat, povzbuzené novou vírou, že to může být prospěšné pro lidstvo.
Flint, rozdělená do čtyř částí, v úvodní části knihy pojednává o výchozím materiálu, ze kterého čerpá, a nabízí přehled pohledu na magii, kterou středověká společnost zdědila jak z klasického světa, tak ze židovsko-křesťanské tradice.
Flintova kniha by byla považována za nejautoritativnější studii o tématu raně středověké magie v celé Evropě.
Synopse
Část I: Úvod
Valerie I.J. Flint, 1991.[1]
První kapitola „Rozsah studie“ začíná zkoumáním, co je magie a co to znamená pro raně středověkou společnost. Pro účely svého studia Flint definuje „magii“ jako „výkon předpřirozené kontroly nad přírodou lidmi, za pomoci sil silnějších než oni“. Poznamenává, že v knize plánuje prozkoumat „emocionální historii“, konkrétně důvody, proč mnoho středověkých Evropanů cítilo ve svém životě emocionální potřebu magie. Při diskusi o vztahu mezi magií a vědou a poté o magii a náboženství Flint poznamenává, že hodně z toho, o čem v knize pojednává, se zabývá postojem křesťanských církví k různým druhům magie. Na závěr této úvodní kapitoly popisuje podstatu historického záznamu z tohoto období a řadu problémů, s nimiž se historici setkávají při jeho porozumění.[2]
Ve druhé kapitole nazvané „Dědictví postojů“ Flint pojednává o dvou primárních postojích ke magii v raně středověké Evropě: poplach a naděje. Při pohledu na poplach vyvolaný magií pojednává o dílech klasických autorů Plinius starší a Apuleius, kteří odsoudili kouzelníky a jejich řemesla, jakož i způsob, jakým básníci jako např Virgil a Lucane vykreslil magii jako nebezpečné a zlomyslné umění. Flint také zdůrazňuje způsob, jakým židovsko-křesťanská tradice odsuzovala praxi magie, a to jak v Bibli, tak v nekanonické literatuře, jako je Kniha Enocha, a zejména zákony, které proti astrologům přijal římský senát. Nakonec poznamenává, že na úsvitu středověku byla slova jako magie, mág a maleficium nesl „velmi těžký náklad odsouzení.“[3] Pokud jde o diskusi o „naději“, Flint pojednává o pozitivnějších popisech magie ve starověkém světě, všímá si úcty k určitým formám věštění v římské literatuře a právu a pozitivních popisů určitých magických činů v poezii Ovid a účty Cato. Pokračuje v pohledu na několik pozitivních popisů astrologie v židovsko-křesťanské literatuře daného období a židovsko-křesťanský důraz na proroctví, zejména ve spisech Svatý Augustin, který měl mnoho podobností s věštění.[4]
Část II: Kouzlo nebes
![]() | Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Duben 2012) |
Část III: Kouzlo Země
![]() | Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Duben 2012) |
Část IV: Mág
![]() | Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Duben 2012) |
Reference
Poznámky pod čarou
- ^ Flint 1991. str. 4.
- ^ Flint 1991. s. 3–12
- ^ Flint 1991. str. 13–21
- ^ Flint 1991. s. 22–35.
Bibliografie
- Akademické knihy a referáty