Laiho Trio - The Laiho Trio

Trio Laiho, květen 1967

Laiho Trio tvořili tři bratři, Altti U. Laiho (1939 Pori - 2017 Ulvila), Veikko O. Laiho (b. 1942) a Pentti K. Laiho (b. 1944). Podle mnoha odborníků byla trojice extrémně neobvyklá svým složením, repertoárem a virtuozitou.[1][2][3] [4] Repertoár tria sestával z velkých symfonických orchestrálních skladeb upravených pro tři akordeony.[5] Bratři vyrůstali ve městě Pori v jihozápadním Finsku, ale hlavní kariéru absolvovali ve Spojených státech, kde žili roky.

Časný život

Byli to hlavně sebevzdělaní umělci s vlastní technikou a stylem. Postupem v herních dovednostech se začali zajímat o náročnější orchestrální hudbu a v roce 1960 založili akordeonové trio.

Neměli pro ně k dispozici žádný repertoár, protože nikdo nesložil ani nezorganizoval materiál pro tři akordeony. Uspořádání tedy muselo být šité na míru zejména pro trojici. Úplně první úpravy pro trojici provedli Yrjö Honkanen, Matti Viljanen a George de Godzinsky. Hlavní klasický repertoár přepsal z orchestrálních partitur Tony Chiapparin, francouzský profesor a skladatel. Později bratři také sami zařídili materiál. Repertoár tvořily hlavně velké orchestrální skladby jako např Beethoven Symfonie č. 5, předehry Coriolanus a Egmont, Mozart Symphony Nr 40, Sibelius ' Finlandia a Karelia suite, Čajkovskij hudba z labutí jezero, Sarasate Gipsy Air, Saint-Saëns „Úvod a Rondo Capriccioso, Paganini Moto Perpetuo a Le Sreghe, von Suppé je předehra lehké kavalérie, předehra netopýra Johanna Strausse atd.

Kromě provádění činností hrály v jejich kariéře důležitou roli rozhlasové pořady. V letech 1960–1974 bratři nahráli desítky rozhlasových pořadů pro finskou vysílací společnost YLE.[6]

Laiho Trio ve Spojených státech

Koncert The Laiho Accordion Trio v nádherném Warnerově divadle
Obraz Sergeje Ushtenka z Laiho Trio na koncertním turné v Americe
Obraz Tima Ingmana z Laiho Trio v New Yorku
Když Aleksei Gladkov z Laiho Trio absolvovali magisterské studium v ​​New Yorku

Příležitost vystoupit mimo Finsko se otevřela v roce 1967 a The Laiho Trio uskutečnili své první severoamerické turné v letech 1968 a 1969. Široké turné se táhlo po celém kontinentu, Spojených státech a Kanadě. Trasa vedla od západního pobřeží k východnímu pobřeží téměř všemi velkými městy. 28. ledna 1969 zveřejnily kanadské noviny Vapaa Sana (Free Press) článek týkající se koncertu Laiho Trio v Mezinárodním institutu v Los Angeles. Následuje citace z článku: „Nadšené publikum přijalo tyto tři pohledné umělce s velkou dychtivostí a očekáváním. Už jsme si předem přečetli reklamy o tom, že se jim říkalo Králové akordeonu,[7] termín, který by nikdo neměl překročit. Čekali jsme něco zvláštního. Ze svého očekávání jsme nezklamali. “ Noviny pokračují: „Program ve finském chování by nebyl dokonalý bez Sibeliovy Finlandie. To bylo poslední číslo v programu. Je neuvěřitelné, že na třech akordeonech se dá hrát tak náročná práce jako Finlandia. Ale bratři Laiho to provedli úplně s pevnými fixacemi, že se vlasy zvedly. Znělo to jako vystoupení symfonického orchestru. Neuvěřitelné, ale pravdivé. “ [8] Nejdůležitější představení byla v New Yorku, kde například vystoupili šestkrát v rozhlasové show CBS Arthura Godfreye. Přehlídky byly vysílány milionům posluchačů po celém kontinentu Severní Ameriky, což výrazně posílilo jejich budoucí úspěšnou kariéru ve Spojených státech. Godfrey byl velmi zaujatý výkony Laiho tria a zvolal „Čarodějové!“ Opakovaně řekl svým posluchačům, že „nemůžete uvěřit, ale jsou tři, i když to zní jako hra na jeden nástroj, tak dobře, že spolu hrají.“[9] Druhé turné začalo na jaře 1977 a nyní se bratři rozhodli zůstat trvale v USA. Zpočátku koncertovali na univerzitách na Středozápadě a na konci turné se usadili v New Yorku, který měl být jejich domov po celá desetiletí. Z New Yorku podnikli koncertní turné po USA, aniž by měli jakoukoli konkurenci od jiných akordeonistů. Trio patřilo do seznamu umělců Mark Bichurin Concerts Corporation v Carnegie Hall v New Yorku, který uspořádal jejich koncerty. Tento seznam umělců Bichurina zahrnoval mnoho světově proslulých umělců. Laiho Trio bylo také představeno v kalendáři múzických umění s názvem Musical America, kde se akordeonisté nikdy předtím nevyskytovali.[10]

Průkopnické koncerty bratrů tří akordeonů byly jedinečné a historické. Byly to celovečerní klasické koncerty na největších pódiích světa s tisíci diváky.[11] Koncerty se konaly v koncertních sálech, divadlech, kulturních centrech a na univerzitách. Trio také koncertovalo v kostelech, například v katedrále svatého Patrika v New Yorku, která je jedním z největších kostelů na světě. Charles Rissanen, redaktor novin, napsal o tomto koncertu v Aamulehti 9. srpna 1981. Následuje citát z článku: „Pori akordeonisté jako„ esa “v USA (titulek) ... Laiho hráli ve velkých kostelech - pro příklad v nejznámější newyorské katedrále svatého Patrika ... hrají klasickou hudbu se svými akordeony a znějí téměř jako hra symfonického orchestru. … Slyšel jsem Laiho Trio hrát tam před oltářem. Bylo to skvělé. Akordeonoví symfonici naplnili tento velký kostel svou hudbou. “[12] The International Musician publikoval článek o Laiho Trio v čísle z října 1990. Následuje citát z článku: „The Laiho Trio - První tři akordeonoví symfonici (titulek) ... Nikdy předtím se nepředpokládalo, že by tyto nástroje mohly přispět k hudební programy symfonií, oper nebo koncertů. Ale v roce 1961 (1960) se to všechno změnilo. Tři bratři narození ve finském Pori, Altti, Veikko a Pentti Laiho, vytvořili jediný soubor na světě, který předvedl symfonickou orchestrální hudbu na třech akordeonech. … Vystupovali pro tisíce diváků, stejně jako superhvězdy koncertního světa. “[13]

Laiho Trio také vystupovalo v televizních a rozhlasových pořadech vysílacích společností ABC, CBS, NBC, PBS, WOR a WNYC. Tyto pořady byly vysílány po celém kontinentu. Trio také předvedlo několik hodinových živých koncertů ve WQXR, rozhlasové stanici ve vlastnictví The New York Times. Tato stanice je považována za nejlepší rozhlasovou stanici v Americe pro klasickou hudbu. Koncerty vedl Robert Sherman, který komentoval koncerty posluchačům rádia a pro vystoupení Laiho Trio řekl: „Skvělý, skvělý, nejneobvyklejší zážitek!“[14][15] V listopadu 1982 bylo Laiho Trio poctěno, že během své návštěvy New Yorku vystoupilo pro Carla Gustava XVI a švédskou králi a královnu Silvii.[16]

Po smrti svého manažera začali bratři sami zajišťovat jejich koncertní aranžmá. Proběhlo široké koncertní turné po Evropě a Číně. Pak však Penttiho sluch oslabil. Podstoupil operaci, ale bohužel se špatnými výsledky se jeho sluch nezlepšil do normálu. Úžasná kariéra výkonného tria bratrů skončila.

V tom okamžiku se bratři rozhodli využít své zkušenosti výkonných umělců pro kompozici a začali studovat hudební teorii a komponování na The City University v New Yorku. Každý z nich absolvoval bakalářský titul (BS) Veikko v roce 1990, Altti a Pentti v roce 1995 a titul Master of Music (MM) v roce 2000. Kromě toho absolvoval Veikko také titul Master of Arts ve výuce hudby (MAT) v roce 1992. .[17] Bratři získali několik ocenění díky jejich úspěšnému studiu. V říjnu 1993 byli nominováni za členy The Golden Key International Honor Society, která zve nejlepší členy amerických univerzit, aby se stali jejich členy. Na City University v New Yorku měli za učitele několik slavných skladatelů. Jedním z nich byl nejslavnější americký skladatel John Corigliano.

Ačkoli bratrská nádherná kariéra umělců na akordeony v USA skončila, přešli ke komponování a jejich práce s hudbou pokračuje stejně aktivně jako kdykoli předtím.

Ředitelé společnosti Imatra Society v Brooklynu

Během studijního období se bratři účastnili činnosti organizace jmenovaných finských přistěhovalců Společnost Imatra v Brooklynu v New Yorku. Veikko byl prezidentem společnosti a Pentti sloužil jako pokladník. Během jejich řízení společnost oslavila své 100. výročí. Z iniciativy Pentti byla 40. ulice, kde se společnost nachází, přejmenována na „Finlandia Street“.[18][19][20] Bratři se snažili udržovat a zlepšovat aktivity společnosti Imatra Society na podporu finské kultury v USA. Aby zajistili budoucí existenci společnosti, vyvinuli úsilí, aby ji získali do vlastnictví finské vlády.[21] Jedním z jejich konkrétních cílů bylo zahájit pořádání každoročního hudebního festivalu ve společnosti Imatra Society, kde by finští hudebníci mohli ukázat své dovednosti americkému publiku a také se mohli festivalu zúčastnit američtí hudebníci. Ale nedostali dostatečnou podporu pro tyto myšlenky od ostatních členů, protože mnoho z nich chtělo užší spolupráci s lidmi, kteří nejsou Finové. V důsledku toho bratři rezignovali na správní radu v roce 1992. Společnost v té chvíli nebyla zadlužena, ale brzy poté se společnost Imatra Society zadlužila a v roce 1996 zkrachovala. Následují citace z novin New Yorkin Uutiset, ve kterých aktivity společnosti jsou hlášeny během vedení bratří Laiho. 13. prosince 1988: „Brzy 100letá společnost Imatra v Brooklynu prožívá nový rostoucí věk. … Minulou neděli odpoledne zažil sál Imatra poblíž parku Brooklyn v Brooklynu neustále překvapení, na vánoční večírek Společnosti se chodilo více lidí než na mnoho, mnoho let. “[22] 14. února 1989: „… Veikko Laiho se svou účinnou radou přijímal stále více hostujících orchestrů a dalších skupin. Stejným způsobem se během roku zúčastnilo večírků v hale Imatra více lidí. “[23] 28. února 1989: „Výroční schůze zvolila Veikko Laiho jednomyslně za druhého roku hlasitým potleskem za prezidenta společnosti.“[24] 16. října 1990: „Současná rada odvedla dobrou práci v„ čele “společnosti Imatra Society a vedla loď nejlepším možným způsobem.“[25] 20. června 1992, dopis členů Imatry: „Společnost Imatra má poděkovat bratrům Laiho za to, že společnost existuje jako celek…“[26]

Diskografie

  • AmoureuseR. Berger, Griserie, A. Bose, La Cumparsita, H. M. Rodriques a Mediální LuzE. Donato. Finlandia Records (divize Warner Classics ), RPE 459 (1967).
  • Coriolanova předehraLudwig van Beethoven, Na perském trhu, Albert Ketelbey, předehra Leichte Kavallerie, Franz von Suppé atd. Evropa (gramofonová společnost) LP deska, AVP 224 GX 365 (1973).
  • Poslední jaro, Edward Grieg a Intermezzo z Cavalleria rusticana, Pietro Mascagni atd. LP záznam společnosti Musical Heritage Society, MHS 3908Z (1978).

Skladby

Alla marcia, orchestrálníVeikko Olavi Laiho
Narozeninová píseň, orch.Altti U. Laiho
Tance č. 1-3, orch.Pentti K. Laiho
Der Messias, orch.Altti U. Laiho
Divertimento, orch.Veikko Olavi Laiho
Divertimentos Nr. 1-147, orch.Pentti K. Laiho
Dodecaphonic music, orch.Altti U. Laiho
Down Town Manhattan, orch.Pentti K. Laiho
Etyde, orch.Altti U. Laiho
Etyde, orch.Pentti K. Laiho
Pohádková svatba Valčík, orch.Veikko Olavi Laiho
Fanfáry č. 1-7Pentti K. Laiho
Finská Jenkka Dances Nr. 1-17, orch.Pentti K. Laiho
Pro Maire, orch.Veikko Olavi Laiho
Foxtrots Nr. 1-12, orch.Pentti K. Laiho
Fruhling, jaro, klavír a hlasAltti U. Laiho
Glasnost Time, orch.Veikko Olavi Laiho
Grande Valse Romantique, pianoAltti U. Laiho
Zdravím, orch.Pentti K. Laiho
Himmels Singen, orch. a refrénAltti U. Laiho
Humoreska, pianoAltti U. Laiho
V New Yorku Fascination, orch.Veikko Olavi Laiho
Přistání, orch.Pentti K. Laiho
Stroj, minimalismus, orch.Altti U. Laiho
Mazurka, orch.Veikko Olavi Laiho
Mazurkas Nr. 1-27, orch.Pentti K. Laiho
Minimeno, orch.Pentti K. Laiho
Moonlight at Christmas Night, orch.Altti U. Laiho
Moto Perpetuo, orch.Veikko Olavi Laiho
Nový valčík, orch.Veikko Olavi Laiho
New York City v noci, orch.Pentti K. Laiho
Nokturno, orch.Pentti K. Laiho
Předehra, orch.Veikko Olavi Laiho
Preludes Nr. 1-3, orch.Pentti K. Laiho
Scherzo, orch.Veikko Olavi Laiho
Scherzos Nr. 1-2, orch.Pentti K. Laiho
Serenáda, orch.Pentti K. Laiho
Smyčcový kvartetAltti U. Laiho
Smyčcový kvartetPentti K. Laiho
Smyčcový kvartetVeikko Olavi Laiho
Symphonie im Nature, orch.Altti U. Laiho
Symphony Nr. 1, orch.Veikko Olavi Laiho
Tangos Nr. 1-32, orch.Pentti K. Laiho
Tangos Nr. 1-2Veikko Olavi Laiho
Synové Pori, orch.Veikko Olavi Laiho
Valčíky č. 1-107, orch.Pentti K. Laiho
Westerns Nr. 1-8, orch.Pentti K. Laiho
Winternight, orch.Altti U. Laiho
Říše divů, orch.Pentti K. Laiho

Reference

  1. ^ Musical America: „Poprvé v historii hudby“ Mezinárodní adresář múzických umění 1983, s. 81.
  2. ^ The International Musician: „The Laiho Trio - The First Three Accordion Symphonists“ (Titulek) Článek Říjen 1990, str. 8, New York.
  3. ^ Tony Chiapparin, skladatel, profesor: "Soubor nejvyšší třídy a věřím, že je jedinečný svého druhu. Tato formace mladých virtuózů vždy okouzlí své publikum." Dopis leden 1971, Paříž.
  4. ^ Joonas Kokkonen, člen Finské akademie, profesor, skladatel: „Na základě toho, co jsem slyšel, mohu říci, že Laiho Brothers představují vysoký profesionální standard jako virtuózní nástroje. Jejich technické dovednosti jsou mimořádně spolehlivé, jejich souborová hra přesné a dobře vyvážené a jejich rytmické zacházení jednoznačné a temperamentní. Představení svědčí o přirozeném smyslu pro hudbu, který se vyhýbá zbytečným přeháněním. Ve svém oboru je Laiho Trio vynikajícím souborem. “ Dopis srpen 1973, Järvenpää.
  5. ^ Sir Charles Mackerras, dirigent: „Vaše schopnosti vydat tři akordeony znít jako plný orchestr na mě velmi zapůsobily.“ Dopis, červenec 1973, Londýn.
  6. ^ Rozhlasové programy pro finskou vysílací společnost YLE (například 22. listopadu 1966 v 9:25 a 30. listopadu 1966 v 9:00).
  7. ^ Industrialisti: „Suomalaiset harmonikka-kuninkaat Amerikassa“ („Finští akordeonoví králové v Americe“.) (Titulek) Článek 7. února 1969 s. 4.
  8. ^ Vapaa Sana: „Laihon Veljekset konsertoimassa“ („Bratři Laiho na koncertním turné“. Angl.) (Titulek) Článek 28. ledna 1969.
  9. ^ Dopis konzula Johna O. Virtanena 3. března 1969.
  10. ^ Vydání Musical America 1971 str. 205.
  11. ^ Joe L. Wheeler, Ph.D .: "Málokdy jsem viděl naše publikum stejně vděčné jako za vaše skvělé vystoupení! Během koncertu jste dostali stálý nadšený potlesk - a to je neobvyklé - a pak dva ovace ve stoje na konci; mnoho koncertů nekončí ani jedním. Máte jedinečný orchestrální zvuk a měli byste být schopni najít mezeru na koncertním okruhu v USA. Vím, že doufáme, že vás opět budeme mít u sebe. “ Dopis z května 1977, SWAU Keene, Texas (Wheeler odkazuje na koncert Laiho tria konaný ve velkém sále Leiske-Pultar).
  12. ^ Aamulehti: "Porin hanuristit 'assina' USA: ssa" ('Pori Accordionists As' Aces 'In The USA', angl.) (Titulek) Článek 9. srpna 1981, s. 1 8.
  13. ^ The International Musician: „The Laiho Trio - The First Three Accordion Symphonists“ (Titulek) Článek Říjen 1990, str. 8, New York.
  14. ^ Musical America: „Poprvé v historii hudby“ Mezinárodní adresář múzických umění 1983, s. 81.
  15. ^ New Yorkin Uutiset: „Laiho Trio Finntownissa on konserttimaailman harvinaisuus“ („Laiho Trio ve Finském městě je raritou koncertního světa“, angl.) (Titulek) článek 10. září 1991 s. 10, 11.
  16. ^ Nordstjernan Svea 18. listopadu 1982. Článek na titulní straně.
  17. ^ Amerikan Uutiset: „Laiho Trio ylti taas uusiin saavutuksiin“ („Laiho Trio dosáhlo opět nových úspěchů“, angl.) (Titulek) Článek 15. července 1999 s. 3.
  18. ^ Home Reporter and Sunset News: „Finlandia Street Honors Imatra Hall Finská společnost pro pomoc slaví sté výročí“ (titulek) Článek 8. února 1991 str. 16, 17.
  19. ^ Helsingin Sanomat: „Satavuotias Imatra-seura juhlii New Yorkissa“ („Sto let stará společnost Imatra slaví v New Yorku“, angl.) (Titulek) Článek 6. srpna 1991 str. A4.
  20. ^ New Yorkin Uutiset: „Imatra juhli sataa vuottaan New York sai Finlandia-kadun“ („Imatra oslavila své sté výročí New York získal Finlandia Street“, angl.) (Titulek) Článek 24. září 1991 titulní strana.
  21. ^ New Yorkin Uutiset: „Kansliapäällikkö Numminen vieraili Imatralla“ („Pan Numminen, vedoucí vládního úřadu navštívil v Imatře“, angl.) (Titulek) Článek 3. března 1992, s. 2 8.
  22. ^ New Yorkin Uutiset: „Imatra-haali vetää väkeä“ („Sál Imatra je dobře přeplněný“, angl.) (Titulek) Článek 13. prosince 1988 s. 4.
  23. ^ New Yorkin Uutiset: „Kaikki mukaan tukemaan uutta, uljasta Imatraa!“ („Všichni by měli přijít na podporu nové, nádherné Imatry“, angl.) (Titulek) Článek 14. února 1989 s. 3.
  24. ^ New Yorkin Uutiset: „Veikko Laiho jatkaa Imatra-seuran puheenjohtajana“ („Veikko Laiho pokračuje jako prezident společnosti Imatra Society“, angl.) (Titulek) článek 28. února 1989 s. 4.
  25. ^ New Yorkin Uutiset: „Kansallisseura Imatran puolivuosikokous“ („Pololetní setkání společnosti Imatra Society“, angl.) (Titulek) Článek 16. října 1990 s. 6.
  26. ^ Dopis bratrům Laiho od členů Imatra Society 20. června 1992.

externí odkazy

  • Otavan Iso Musiikkitietosanakirja („Otava Big Music Dictionary“, angl.) Část 3, 1978, s. 1 616.
  • Factum Uusi Tietosanakirja (´Factum New Dictionary´, angl.) Kniha 4, s. 143, publikováno 2004, vydavatel Weiling + Göös.
  • Turun Sanomat: „Varusmiehille henkiset kilpailut - Porin prikaati teki historiaa“ („Kulturní soutěž pro drafty - Pori Brigade Made History“, angl.) (Titulek) Článek 30. dubna 1963, přední strana. Veikko Laiho získal 1. cenu ve vojenské umělecké soutěži.
  • Oregonian: „Neobvyklý koncert spojený s nabídkou finského tria zůstat v USA“ (Titulek) článek 23. prosince 1968, s. 20.
  • Týdenní kronika Keene: „S.U.C. letí z akordeonového tria do Texasu z Finska“ Titulek) Článek 14. dubna 1977, přední strana.
  • The Musical Heritage Review: „The Laiho Trio Účinkuje“ (titulek) Článek 18. prosince 1978 sv. 2 č. 16 str. 22.
  • Hanuri: „Suomalaista Harmonikkamusiikkia maailmalla“ („Finská akordeonová hudba po celém světě“, angl.) (Titulek) Článek sv. 2, 1987, str. 22, 23.
  • Satakunnan Kansa: „Pitka kiertue paattyi“ („Dlouhá cesta skončila“, angl.) (Titulek) Článek 4. listopadu 1995, přední strana a str. 15.
  • Hanuri: „Laiho Trio, Amerikkalaisen unelman toteuttajat“ („Laiho Trio - Realizátor amerického snu“, angl.) (Titulek) Článek sv. 3, 1998, s. 46, 47.
  • Satakunnan Kansa: „Veikko Laihon soitin soi Suomen juhannusta“ („Nástroj Veikko Laiho vítá finskou svatojánskou“, angl.) (Titulek) Článek 23. června 2000, s. 1 11.