Konec ideologie - The End of Ideology
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Října 2014) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Konec ideologie: O vyčerpání politických idejí v padesátých letech je sbírka esejů publikovaných v roce 1960 (New York, 2. vyd. 1962) autorem Daniel Bell, který se označil za „socialistu v ekonomii, liberála v politice a konzervativce v kultuře“. Navrhuje, aby starší, velhumanistické ideologie odvozené z devatenáctého a počátku dvacátého století byly vyčerpány a že brzy vzniknou nové, více farní ideologie. Tvrdí, že politická ideologie se mezi „rozumnými“ lidmi stala irelevantní a že politická budoucnost by byla poháněna postupnými technologickými úpravami existujícího systému.[1]
Teorie
 | Tento článek může vyžadovat vyčištění setkat se s Wikipedií standardy kvality. Specifický problém je: To, co napsal Marx, se jeví jako dokonalý rozpor s Bellem, nikoli jako podpora, jak se zde vypadá. (Února 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
K dispozici je literatura z 30. let odvozená z debat o pokračujícím významu marxistického schématu třídně generovaných ideologií, a to i v méně redukční verzi uvedené ve většině „Ideologie a utopie“ Karla Mannheima. Jeho esej o „Utopii“ však předpokládá ztrátu utopického i ideologického vidění. Otázku původně položil spíše fašismus než komunismus, jelikož zjednodušení fašismu jako „ideologie“ kapitalistické třídy ztratilo důvěryhodnost.
Jeden z myšlenkových proudů se zabýval tématem „masové společnosti“ a tvrdil, že způsoby kontroly i odporu mají málo společného s ideologickým konceptem (Emil Lederer, „The State of Mass Society“). Ačkoli hodně z toho bylo spojeno s konzervativními argumenty o „vzpouře mas“, existoval také proud, který se díval na pragmatické řešení problémů, kde bylo možné fašismu (a stále častěji komunismu) vzdorovat nebo jej omezovat. Mannheimovy „plánovací“ spisy tento trend jednoznačně podpořily. Daniel Bell patřil k další generaci, kdy se myšlenky na institucionalizaci inteligence v běžných demokratických politických procesech staly sofistikovanějšími, jako v díle „pluralitních“ politických teoretiků jako David Truman, Robert Dahl a Daniel Bell. Technokratické představy doma na pravé straně hrály malou roli.
Viz také
Reference
- ^ Summers, John (2011). „Daniel Bell a konec ideologie“. Disentní časopis. Citováno 9. června 2018.
externí odkazy
- Plný text k dispozici na Internetový archiv
- Konec ideologie: O vyčerpání politických idejí v padesátých letech. Daniel Bell (recenze knihy)
 | Tento článek o knize o politická věda je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |