Předpisy o kontrole hluku při práci z roku 2005 - The Control of Noise at Work Regulations 2005 - Wikipedia

The Předpisy o kontrole hluku při práci z roku 2005 uložit zaměstnavatelům ve Velké Británii povinnost snížit riziko pro zdraví svých zaměstnanců kontrolou hluku, kterému jsou vystaveni během práce.[1] Předpisy byly stanoveny podle Zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci atd. Z roku 1974 a implementovat směrnici Evropské rady 2003/10 / ES. Předpisy[2] nahradil „Předpisy o hluku při práci z roku 1989“, které dříve upravovaly hluk na pracovišti.[1] Předpisy vstoupily v platnost pro většinu průmyslových odvětví 6. dubna 2006, přičemž odvětví hudby a zábavy vstoupilo v platnost o dva roky později, 21. dubna 2008.[3] v Severní Irsko legislativou se zabývá „Předpis o kontrole hluku při práci (Severní Irsko) 2006.[4]

Každý, kdo je v technickém prostředí, je vystaven hluku a může utrpět dočasnou nebo trvalou ztrátu sluchu. Regulace hluku při práci vyžaduje, aby zaměstnavatelé eliminovali nebo snížili hladinu hluku.

Rozdíly s předchozími právními předpisy

Předpisy nahradily předpisy o hluku při práci z roku 1989, které byly zavedeny jako reakce na evropskou směrnici 86/188 / EHS z roku 1986.[5] V roce 2001 švédské předsednictví EU předložilo návrh, jehož cílem by bylo nahradit stávající směrnici novou směrnicí 2003/10 / ES.[5] Tato směrnice nahradila předchozí a ve Velké Británii se stala předpisem o kontrole hluku při práci z roku 2005.[5] Rozdíly mezi jednotlivými právními předpisy zahrnovaly snížení prahové hodnoty pro sluch a ochranu a zavedení tlumení hluku. Zavádí denní limitní hodnotu expozice i povolenou týdenní hodnotu. Rovněž zavedla požadavky na zdravotní dohled a testování sluchu.[5] 8-

Limity expozice

Předpisy zavedly řadu limitů expozice ve vztahu k hluku na pracovišti. Definovali průměrnou hladinu hluku, které by zaměstnanec mohl být vystaven během průměrného dne nebo týdne, a také to, jaký bude maximální tlak v daném období. Úrovně expozice byly stanoveny v decibelech (dB) a byla jim dána váha „A“ představující průměrnou expozici nebo hodnocení „C“ představující maximální expozici.[6] Nižší úroveň expozice 80 dB (A) znamenala, že pokud by průměrná expozice zaměstnance byla vyšší než toto množství, byl by zaměstnavatel povinen posoudit riziko pro zdraví zaměstnanců a poskytnout zaměstnancům informace a školení.[7] Horní úroveň expozice 85 dB (A) představovala limit, při kterém zaměstnavatelé potřebovali zajistit ochranu sluchu a zóny sluchu.[7] Mezní hodnota expozice 87 dB (A) představovala hranici, při které by zaměstnanci neměli být vystaveni.[7]

Tabulka expozičních limitů

Průměrná úroveň expozice, dB (A)[6]Špičkový akustický tlak, dB (C)[6]
Dolní expoziční limit80135
Horní limit expozice85137
Mezní hodnota expozice87140

Posouzení rizik

Předpisy jsou jedním z řady právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, které vyžadují „vhodné a dostatečné“ posouzení rizik pro zaměstnance v důsledku pracovních činností. Podle zákona musí zaměstnavatel posoudit „problém s hlukem“ při práci, pak bude nutné provést posouzení rizik a zavést plán, jak s ním zacházet:

  • určit, kde je riziko a kdo by mohl být ovlivněn.
  • obsahovat spolehlivý odhad expozice zaměstnanců a porovnat expozici s limity a hodnotami expozice
  • určit, co je nutné k dodržování zákonů, tj. zda mohou být nutná opatření k tlumení hluku nebo ochrana sluchu.
  • identifikovat všechny zaměstnance, u nichž může být potřeba zajistit „zdravotní dohled“ a zda jsou někteří zvláště ohroženi.

Trestní stíhání vyplývající z předpisů

V říjnu 2011 továrna v Burnley která vyráběla podlahové povrchy pro centra pro jízdu na koni, byla pokutována částkou 16 000 liber poté, co neprovedla praktická opatření, aby vyhověla upozornění odborníka na zlepšení Výkonný ředitel pro zdraví a bezpečnost (HSE) inspektor.[8] Zaměstnanci továrny pracovali několik hodin denně poblíž granulátorového stroje, který drcený materiál rozdrobil na malé kousky a který byl „hlasitý jako motorová pila“.[8] Přestože soud uslyšel, že došlo k určitým změnám, denní expozice zaměstnancům pracujícím v továrně zůstala vysoká. Inspektor HSE Matthew Lea uvedl: „Předpisy o kontrole hluku při práci vyžadují, aby zaměstnavatelé přijali opatření k zajištění toho, aby jejich zaměstnanci mohli pracovat bezpečně, aniž by tím byl ohrožen jejich sluch.“[8] Mluvil o nebezpečí vystavení hluku a řekl: „Ztráta sluchu způsobená hlukem je degenerativní stav a ucho se samo neopraví. Je proto důležité, aby zaměstnavatelé brali tato nebezpečí vážně, protože při poškození sluchu už není cesty zpět.“[8]

Reference