Bratr Daphne - The Brother of Daphne - Wikipedia
 1942 Ward Lock dotisk | |
| Autor | Dornford Yates |
|---|---|
| Série | Berry knihy |
| Žánr | Povídky |
| Vydavatel | Ward Lock & Co.[1] |
Datum publikace | 1914[1] |
| Typ média | Tisk |
| Stránky | 304[1] |
| Následován | Soudy nečinnosti |
Bratr Daphne je sbírka komiksových povídek anglického autora z roku 1914 Dornford Yates (Cecil William Mercer), první kniha vydaná pod pseudonym používal pro časopisy od roku 1910. Byla to také první kniha, která představovala skupinu postav, které se objevily v mnoha jeho budoucích dílech: Bertram (Berry) Pleydell, jeho manželka a sestřenice Daphne Pleydell, Daphnova bratr Boy Pleydell , další bratranec Jonathan (‚Jonah ') Mansel a Jonahova mladší sestra Jill Mansel. Skupina pěti lidí - Berry, Daphne, Boy, Jonah a Jill - byla později kolektivně známá jako „Berry and Co“.[2]
Povídky ve sbírce byly původně publikovány v Časopis Windsor,[3] jejich zveřejnění v knižní podobě navrhla Mercer Windsor 'editor Arthur Hutchinson.[4]
Spiknutí
Patnáct povídek vyprávějících komická dobrodružství Boy, Daphne, Berry, Jonaha a Jill z roku Hampshire, Devon, Cotswoldové, a Rakousko. Jsou vyprávěny v první osobě Boy.
Pozadí
V době, kdy byly tyto příběhy psány, žil Mercer v Londýně a pracoval jako advokát. Dříve prodával povídky Rána pěstí (1910), Časopis Harmsworth Red (1910) a Pearsonův časopis (1910 a 1912) před vytvořením pracovního vztahu s Časopis Windsor to pokračovalo (s přestávkami během válečných let a v letech 1929 až 1935) až do finálního vydání časopisu v roce 1939. Postavy rodiny Berry se poprvé objevily v „The Babes in the Wood“ v Pearsonova v září 1910, v příběhu, který se nikdy neobjevil v knižní podobě.[5]
Kapitoly
| Kapitola | Název knihy | Windsorský titul | datum | Objem | Problém | Stránky | Ilustrátor |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Já | Punch And Judy | Punch And Judy | Říjen 1911 | XXXIV | 202 | 541-551 | H Radcliffe-Wilson |
| II | Oblečení A Muž | Je tu příliv | Srpna 1913 | XXXVIII | 224 | 263-271 | G C Wilmshurst |
| III | Když byla tma | Drive In The Dark | Listopadu 1911 | XXXIV | 203 | 669-676 | Fred Pegram |
| IV | Adam a Silvestr | Spravedlivá směna | Leden 1914 | XXXIX | 229 | 209-218 | G C Wilmshurst |
| PROTI | Rozsudek v Paříži | Rozsudek v Paříži | Červen 1914 | XL | 234 | 79-86 | G C Wilmshurst |
| VI | Který zbožňovat | Který zbožňovat | Březen 1914 | XXXIX | 231 | 486-494 | G C Wilmshurst |
| VII | Každý obrázek vypráví příběh | Každý obrázek vypráví příběh | Července 1914 | XL | 235 | 201-208 | G C Wilmshurst |
| VIII | Busy Beers | Busy Bees | Září 1911 | XXXIV | 201 | 391-398 | Wallis Mills |
| IX | Čestný bod | Čestný bod | Říjen 1913 | XXXVIII | 226 | 501-507 | G C Wilmshurst |
| X | Pride Goeth Before | Pride Goeth Before | Dubna 1914 | XXXIX | 232 | 672-678 | G C Wilmshurst |
| XI | Milostná scéna | Milostná scéna | Září 1913 | XXXVIII | 225 | 383-391 | G C Wilmshurst |
| XII | Řád lázně | Řád lázně | Květen 1914 | XXXIX | 233 | 685-693 | G C Wilmshurst |
| XIII | Lucidní interval | Lucidní interval | Listopadu 1913 | XXXVIII | 227 | 621-627 | G C Wilmshurst |
| XIV | Soukromý pohled | Soukromý pohled | Července 1913 | XXXVIII | 223 | 141-148 | G C Wilmshurst |
| XV | Vše nalezeno | Vše nalezeno | Února 1914 | XXXIX | 230 | 371-378 | G C Wilmshurst |
Ilustrace
První vydání knihy, vydané v roce 1914, obsahovalo desky ilustrací George Cecila Wilmshursta (1873-1930), původně zahrnutých do The Windsor Časopis serialisations, pro příběhy obsažené v kapitolách 2, 4, 6, 9, 10, 11, 12, 13, 14 a 15. Ilustrace z kapitoly 15 „Vše nalezené“ byla také použita na prachovém saku prvního vydání. Wilmshurstovy ilustrace pro kapitoly 5 a 7 a ilustrace tří umělců ze serializací z roku 1911 nebyly do knihy zahrnuty. Kniha byla přetištěna v roce 1920 a ta a následující vydání neobsahovala žádné ilustrace.
Obětavost
- „K ní. Kdo se na mě usměje, i když neřeknu žádný žert, jehož oči jsou potěšeny mým příchodem, i když jí nepřinesu žádný dar, kdo mi snadno trpí, i když jí nectím, má matko.“
Kritický příjem
Kniha byla příznivě posouzena autorem Rána pěstí v srpnu 1914. Recenzent nazval příběhy „příjemnými nesmysly“, ve kterých vypravěč „zjevně nemohl vyjít na nejjednodušší procházku, aniž by se setkal s nějakou přívětivou mladou ženou, božsky spravedlivou a nadpřirozeně vtipnou, s níž si v současné době vyměňoval vzdušný znak“.[6]
Dramatizace
Epizoda ITV Hannay Série "Bod cti" byla založena na stejnojmenném příběhu publikovaném jako Kapitola IX Bratr Daphne, ale zdroj byl uncredited.
Reference
- ^ A b C „Podrobnosti položky Britské knihovny“. primocat.bl.uk. Citováno 19. dubna 2020.
- ^ Usborne 1974, str. 28-29.
- ^ Smithers 1982, Dodatek I.
- ^ Smithers 1982, str. 78.
- ^ To nejlepší z Berry (Dents Classic Thrillers 1989), úvod Jack Adrian
- ^ „Naše rezervační kancelář. (Zaměstnanci pana Puncha z Learned Clerks)“. Rána pěstí. 19. srpna 1914.
Bibliografie
- Smithers, AJ (1982). Dornford Yates. Londýn: Hodder a Stoughton. ISBN 0 340 27547 2.
- Usborne, Richard (1974). Clubland Heroes. Londýn: Barrie & Jenkins. ISBN 0 214 20012 4.