Že - That

Že je funkční slovo použitý v anglický jazyk pro několik gramatický účely.^[1]

Tyto zahrnují:

• jako doplňkovač /podřadná spojka. („Požádal ji, aby šla.“)
  • Že lze vynechat při použití k zavedení podřízené věty—"řekl mi že je to dobré čtení “ stejně snadno „řekl mi, že je to dobré čtení“.
  • Že lze použít v podřízených spojkách popisujících osobu nebo lidi, když koho) je problematické.
• zavést a restriktivní relativní doložka. („Zkouška, kterou absolvovala, byla těžká.“) V této roli že lze analyzovat buď jako a relativní zájmeno nebo jako spojení jako v prvním případě; vidět Anglické relativní věty: Že jako relativizér namísto relativního zájmena.
• jako demonstrativní zájmeno. („To bylo těžké.“) (Množné číslo: ty)
• jako demonstrativní přídavné jméno. („Ten test byl tvrdý.“) (Množné číslo: ty)
• jako příslovce. („Test nebyl tak špatný.“)

V prvních dvou použitích se slovo obvykle vyslovuje slabě, jako / ðət /, zatímco u ostatních použití je vyslovováno / ðæt /.

V Starý anglický jazyk že byl napsán þæt. To bylo také zkráceno jako písmeno Thorn, þ se zkříženým vzestupníkem, ꝥ ( ). v Střední angličtina, písmeno Ash, …, byl nahrazen písmenem A, aby že byl napsán že, nebo někdy þet. Ascender z þ byla snížena (což je podobné staroanglickému dopisu Wynn, ƿ), který si vynutil psaní malého t nad písmenem toto slovo zkrátíte že ( ). Později Střední angličtina a Brzy moderní angličtina the þ se vyvinul v y tvar, takže slovo bylo napsáno yat (ačkoli pravopis s a th výměna þ se začal stávat populárnějším) a zkratka pro že byl y s malým t nad tím ( ). Tuto zkratku lze stále vidět v dotiskech vydání z roku 1611 Verze Bible krále Jakuba na místech jako II Korintským 13: 7.

Reference

Viz také

• Závislé prohlášení
• Deixis