Thajsko a Mezinárodní měnový fond - Thailand and the International Monetary Fund

Thajsko připojil se k MMF 3. května 1949[1] a byl příjemcem mnoha programů MMF, zejména v roli zdroje nákazy v EU Asijská finanční krize z roku 1997. Thajsko má v současné době kvótu 3 211,9 milionu SDR 's, což mu dává druhou největší hlasovací sílu ve svém volebním obvodu po krocan.[2] MMF otevřel v roce 2012 v Thajsku kancelář technické pomoci za účelem poskytování technické pomoci a školení Laoské republice PDR a Republice Myanmarské unie.

Zapojení MMF v 80. letech

V rozpětí mezi lety 1973 a 1985 došlo v Thajsku k 36% poklesu obchodu, stagnaci růstu HDP, prudké inflaci a zvýšení deficitu běžného účtu spolu se zvyšujícím se zahraničním dluhem. Aby bylo možné čelit tomuto trendu, Thajsko vstoupilo do ozdravného programu podpořeného MMF, ve kterém devalvovalo svoji měnu při provádění přísnějších fiskálních politik. Strukturální změny, které toto období úprav provedlo, vyústily v 10 let silné ekonomické výkonnosti. V letech 1987 až 1989 vzrostl HDP na více než 10%, inflace klesla na pouhých 5 procent a schodek běžného účtu byl nižší než 3% HDP.[3] Navzdory tomu někteří tvrdí, že krátkodobé strukturální změny v 80. letech byly katalyzátory hospodářské krize Thajska pouhých 10 let později v roce 1997. Konkrétně většina růstu v deseti letech následujících po úpravách MMF z roku 1983 byla v obchodovatelný sektor spíše než obchodovatelný sektor orientovaný na export. Kromě toho úpravy MMF snížily investice do infrastruktury z 8,9% celkového HDP na pouhých 5,2% v roce 1989.[3]

Zapojení MMF během asijské finanční krize

Viz také: Asijská finanční krize z roku 1997

V roce 1997 čelilo Thajsko hospodářské krizi pramenící z různých tlaků. Během desetiletého období mezi lety 1987 a 1997 schodek běžného účtu Thajska nadále rostl. Do roku 1996 se schodek zvýšil na 7,887% celkového HDP.[4] Během stejného období přímé zahraniční investice prudce vzrostly jako pokračující devalvace měny, nejprve v 80. letech a poté jako důsledek Plaza Accord. Realitní investoři přeceňovali poptávku po nemovitostech a využili relativně levné půjčky Bangkok International Banking Facility na stavební projekty, které zůstaly prázdné kvůli nižší poptávce, než se původně myslelo.[5] Spekulanti předpovídali další devalvaci měny a zahájili sérii útoků na thajský baht. Thajská vláda se zpočátku pokoušela chránit Baht jeho zpětným odkupem a vynaložením svých mezinárodních rezerv, ale nakonec byla nucena platit měnou.[6] V srpnu 1997 MMF představil balíček pomoci pro Thajsko, který by nabídl bilaterální a multilaterální pomoc v celkové hodnotě 17,2 miliardy USD. Počáteční období tvorby politiky bylo určeno k řízení pohyblivých směnných kurzů bahtu, restrukturalizaci thajských finančních institucí, snižování veřejných výdajů, podpoře soukromého sektoru a přilákání více zahraničního kapitálu. Podmínka MMF pro výpomoc Thajska je charakterizována reformou měnové politiky, reformou fiskální politiky a reformou finančního sektoru.[7]

Za vlády bývalého thajského ministra financí Tarrina Nimmanahaemindy začala restrukturalizace thajského finančního sektoru likvidací insolvenčních finančních společností a vedla k uzavření 56 bankrotujících finančních společností. Vláda zasahovala do slabých bank a bankovní systém byl rekapitalizován. V roce 1998 byly banky, které dostaly vládní intervenci, privatizovány, aktiva zlikvidována a restrukturalizován dluh podniků. Byly reformovány zákony o bankrotu, postupy uzavření trhu a omezení zahraničních investic. Fiskální politika zpočátku požadovala přebytek 1 procenta HDP na počátku krize, ale v únoru 1998 změnila svůj cíl na malý deficit ve výši 2 procent HDP. A konečně se měnová politika pokusila stabilizovat směnný kurz a pomohla Thajsku zotavit se z krize.[7]

Úřad pro rozvoj kapacit MMF Thajsko

MMF otevřel v září 2012 kancelář technické pomoci v Thajsku (TAOLAM), aby poskytl podporu Laos a Myanmar a nyní také kryty Kambodža a Vietnam na základě jednotlivých projektů. Thajsko a Japonsko darovat na údržbu této kanceláře a Bank of Thailand hostí kancelář. Kancelář nabízí rezidentům technických poradců v oblasti makroekonomického řízení, správy veřejných financí, správy regionální pokladny, měnových a devizových operací, statistik vládních financí a statistik externího sektoru. Tato kancelář úzce spolupracuje s MMF-Singapurským regionálním vzdělávacím institutem (STI) a Regionálním úřadem pro Asii a Tichomoří v Tokiu (OAP).[8] 10. září 2018 byl TAOLAM přejmenován na IMF Capacity Development Office v Thajsku (CDOT). Změna názvu odráží doplňkovou roli, kterou školení hraje s technickou pomocí, jako dva pilíře rozvoje kapacit v MMF. Hlavním cílem CDOT zůstalo posílení kapacity v makroekonomickém řízení a statistikách na podporu priorit reforem zemí. Činnosti CDOT jsou možné díky přímé finanční podpoře vlády Japonska a věcnému příspěvku Bank of Thailand.[9]

Reference

  1. ^ "Seznam členů datum vstupu". www.imf.org. Citováno 2017-06-06.
  2. ^ „Kvóty a hlasovací právo členů MMF a správní rada MMF“. www.imf.org. Citováno 2017-06-06.
  3. ^ A b Chowdhury, Anis (1999). „Padouch asijské krize: Thajsko nebo MMF?“. Ekonomický bulletin ASEAN. 16 (2): 166–174. JSTOR  25773575.
  4. ^ „Zpráva pro vybrané země a subjekty“. www.imf.org. Citováno 2017-06-06.
  5. ^ Phō̜nchōkchai, Sōphon (2008). Mechanismy financování bydlení v Thajsku. UN-HABITAT. ISBN  9789211320381.
  6. ^ Zenker, Anja (01.01.2014). Měnová spekulace v režimech fixního směnného kurzu: Teorie a empirické důkazy. Springer Science & Business Media. ISBN  9783658048297.
  7. ^ A b „Zotavení z asijské krize a role MMF - stručný přehled MMF“. www.imf.org. Citováno 2017-06-06.
  8. ^ „Úřad technické pomoci MMF (Thajsko)“. www.imf.org. Citováno 2017-06-13.
  9. ^ „Kancelář pro rozvoj kapacit MMF v Thajsku“. www.imf.org. Citováno 2019-02-14.